Robin Hood

nene, tahle verze o středověkém šlechtici, o hrdinovi, který bohatým bral a chudým dával, není mým šálkem houbičkového čaje. Nebýt známých jmen, nepoznala bych v tomto příběhu slavnou legendu. Elfka, byť ji mám ráda, mi tady jako lady Marion třeba vůbec nesedla. Drsný gladiátor jako Hood kupodivu ano, ale škoda těch hollywoodských úprav děje. Mou srdeční záležitostí je stejnojmenný seriál s Michaelem Praedem a film s Kevinem Costnerem. Pro mě dva zcela nepřekonatelné snímky. Přesto přese všechno musím přiznat, že Scottova výprava tohoto zpracování byla fascinující. 2,5* (31.08.2015)

Zasílám tímto jednu zahanbenou omluvu do Sherwoodského lesa, protože jsem snímek dopředu odsoudil jako zbytečný remake. Jenže lišák Ridley to pojal poněkud prequelovsky, Russell Hood to zahrál se spolehlivostí Robina Crowea a největším překvapením pro mne byla lady Marion. V minulosti sice bývala povrchově mnohem lépe upravena, ale nikdy z ní nezářila tak odhodlaná sexy síla, kvůli které jsem konečně mohl pochopit, co na ní ten lesní recidivista vlastně vidí. (21.07.2012)

Což o to, technicky pěkně zpracovaný a bitvy jsou dobrý, ale co to má, teda kromě známých jmen, společnýho s Robinem Hoodem, to teda nevim, já viděl jen historickej trochu válečnej film, kterej má zejména v prvních dvou třetinách hodně uloudanej příběh a takový známý hoodovský jména jako Malej John, Šerif z Nottinghamu nebo Will Scarlet tu prakticky neexistujou, což mě ale na druhou stranu zejména u Šerifa moc nemrzí, když jsme ho tam zahlíd. Závěrečná třetina je už sice akčnější a zábavnější, jenže pořád to s Robinem Hoodem nemá moc společnýho, bez pokračování bude tenhle úvod absolutně o ničem. Navíc, až na Crowea mi moc neseděli herci , začalo to Cate Blanchett, která se sem podle mě moc nehodí a pokračovalo to v podstatě všema ostatníma a korunu tomu nasazovali největší šasek filmu Oscar Isaac v roli krále a banda spratků v lese. (01.09.2010)

Slíbil nám příběh vévody z Nottinghamu, pak dvojroli pro Russella a nakonec nechal po trailerech vzpomenout na Gladiátora. A tam Ridley Scott naštěstí i zůstal. Robin Hood totiž vypráví o revoltě, ale není patetickým eposem o vítězství ušlechtilých hrdinů. Je opatrně romantickou vzpomínkou, ale ne pohádkou o Robinovi a Lady Marion. Ale co je hlavní, je příběhem pár správných chlapů a drsným zrozením legendy. (14.05.2010)

Schválně jsem si s finálním hodnocením a komentářem počkal na rozšířenou verzi, protože na kinoverzi bylo příliš patrné, že se jedná o sestřih mnohem většího množství materiálu do podoby, která se nemůže rozhodnout, jestli bude uspokojivým - na smysly zacíleným - blockbusterem pro muže i ženy, nebo komplexním pohledem na zrod legendy/mýtu s bohatou významovou stránkou. O 16 minut delší režisérská verze má mnohem blíže k druhému jmenovanému, ale i s dalšími 13 nepoužitými minutami na bonusovém disku je patrné, že ROBIN HOOD nejspíš bude Scottovou NEBESKOU BRÁNOU, která i s prodlouženou stopáží a dvěma a půl hodinami nemůže dostatečně vykreslit navzájem propojené politicko-ekonomicko-sociální aj. příčiny, jež vedly a vedou k odboji (což je cyklus, který se historicky opakuje pokaždé, když vládní jedinec zneužije svého postavení, alespoň soudě dle scottovského počinu). Jinak nemám co vytknout. Akce (pro muže) je díky tónování obrazu, svícení a záběrování, které je odlišné od GLADIÁTORA či KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ, nebývale fyzická a dosahuje viscerálního efektu, čemuž dopomáhá do nejmenšího detailu propracovaná - netradičně vyvážená a minimálně některý prvek umocňující - zvuková stopa. Romance (pro ženy) je překvapivě funkční, protože si Robin s Marion hned poněkud naivně nepadnou do náručí, jelikož jsou již starší a smýšlejí pragmatičtěji, a tak ani emancipovanost Marion nevyznívá rušivě (ačkoliv je jí nakonec genderově problematicky přisouzena role té, kterou je nutné zachránit, aby mohla pečovat o děti). Pro ostatní - náročnější, jimž nestačí viscerální efekt a dojímavě melodramatická romance - je ROBIN HOOD zajímavým obrazem doby, který zároveň vypovídá o Británii současnosti, a tak by člověk těžko pohledal protiblairovštější snímek, v němž muslimové litují "vojáky", protože jejich činy je činí bezbožnými, a v poněkud tezovitých proslovech vyzývajících utlačovanou třídu do boje se žádá o občanské jistoty. Nejedná se o vzkříšení prachem zapadlého žánru, jako tomu bylo u GLADIÁTORA, ani o mistrovské dílo, jako tomu bylo u režisérského sestřihu KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ, ale pozoruhodné, divácky uspokojivé, soudržné (řeč není o kinoverzi) a v přijatelných mezích revizionistické dílo ano. Jenom té humpolácké přímočarosti se Scottovy filmy poslední dobou ne a ne zbavit... 9/10 (17.09.2010)