Sbohem, Bafano

Sbohem, Bafano neví, jestli má být politickou agitkou, životopisem Mandely nebo příběhem dozorce a jeho činů, které se promítají do jeho rodiny. Tato neujasněnost je hlavní problém snímku. Film se snaží pokrýt všechny zmíněné dějové linie, ale ve výsledku působí všechno nedotaženě. Druhá velká chyba je obsazení Diane Kruger, která by se teda (ruku na srdce) měla zabývat něčím jiným, než herectvím. Její hraní je jeden velký dvouhodinový afekt. Bohužel ale je Diane živoucím důkazem mnohdy kruté pravdy, že s pěkným obličejem se zvládne všechno. Lehký nadprůměr. (11.09.2008)

Hodně utopené v pathosu, k tomu mizerný dabing (Studio Budíkov pro Bonton, 2008). Taky vás začně štvát, že zatímco Dennis Haysbert (Mandela) stárne divákům před očima, Joseph Fiennes a Diane Kruger jsou pořád skoro stejní (mladí). Hezká krajina kolem věznic, dobrá hudba a povedená kamera. Ostrý útok na city se však moc nekonala a film bohužel ukazuje jen tu část problematiky apartheidu, která se scénáristům hodila. Snímek se tváří jako hlubokomyslný, ale je to právě hloubka, která mu nejvíc chybí. (10.10.2010)

Život v Jižní Africe za vlády apartheidu z pohledu vězeňského dozorce, jenž má na starosti Nelsona Mandelu. Přestože je bachař Jame Gregory celkem liberální člověk, tak svému okolí musí dávat najevo svou nenávist vůči černochům, protože jinak by okamžitě ztratil své společenské postavení. Celé je to trochu nevyvážené, jakoby tvůrci nevěděli, čemu se věnovat víc - zda Mandelovi, Gregorymu nebo vůbec celkové situaci, jež vládla v JAR. Nicméně nakonec se jim to podařilo svázat do celkem úhledného balíku, který oznámkovali slušnými výkony Joseph Fiennes a Dennis Haysbert. 70% (19.11.2009)

Celkom dobre spracovana drama podla skutocnosti o potlacovani ludskych prav v Juznej Afrike v 60-tych rokoch a hlavne pribeh o Nelsonovi Mandelovi trpiacom takmer 30 rokov vo väzeni. Mandela si zahral Dennis Haysbert, znamy zo serialu 24 ako senator a neskor ako prezident David Palmer. Zrejme mu tie ulohy politikov sedia. (17.05.2007)

Filmy podle skutečnejch událostí ve mě vždycky zanechají větší vrstvu zájmu a vcítění se do rolí zúčastněných. Když se jim děje nějaká křivda, tak je pak poměrně jednoduché zatáhnout diváka do událostí a soucítit s těma hodnejma. A to se přesně stalo u tohohle filmu mě. Mandela je pro mě pojem, ale nikdy jsem toho o jeho životě moc nevěděl. Jsem rád, že takovej film byl natočen. Ptáte se, proč hodnotím tak nízko? Ptejte se dál, ale já to nevím... je to prostě takovej můj pocit. Hned po shlédnutí bych dal 4, ale to by na mě působily dojmy a city. Střízlivým pohledem takhle. (06.07.2008)