MR 73

Tento film je podle skutečných událostí. Drsně natočený snímek, kdy se hlavní hrdina sice stále opíjí, ale neztrácí přehled a dokáže logicky uvažovat. Ačkoliv je odvolán z případu několika brutálních vražd, vrací se jako ten, co byl vyhozen oknem a našel dveře. Líbí se mi toto podání a tleskám tomuto snímku. V originále se jmenuje MR 73. MR 73 je zbraň, kolt ze speciální série. CITÁT - Je hezčí než ženská. Vyvrcholení příběhu je hustý a šokující. (19.02.2011)

Víte co vznikne, když se sejde dohromady opravdu silný SCÉNÁŘ, podpořen brilantní KAMEROU, vynikajícími HERECKÝMI výkony ( v čele s ŽIVOTNÍM ) pro Daniela Auteuila v kombinaci s hutnou ATMOSFÉROU doplněnou o hodně povedenou HUDEBNÍ složku? Vznikne DOKONALÝ snímek..... vznikne nejlepší KRIMI za poslední řádku let....vznikne MR 73! Snímek s atmosférou tak hutnou, že by se dala krájet, snímek bez jediného hluchého místa, gradující minutu po minutě až do GRANDIÓZNÍHO finále. Režisér Olivier Marchal dokazuje, že válka policajtů nebyla " žádná náhoda " a překonává ho! Tento snímek je daleko vyzrálejší! Co mně trošku nahání hrůzu a zároveň posouvá snímek v mých očích ještě o stupínek výše je fakt, že je natočen na motivy skutečné události. Ne nadarmo se říká, že největší příběhy píše sám ŽIVOT! O Danielu Auteuilovi jsem již psal, co musím ale vyzdvihnout jsou i ostatní, včetně velmi milých překvapení v podobě mladičké Olivie Bonamy a Catherine Marchal. Příběh tak depresivní, tak pesimistický ( každý si nese nějaké to své břímě ) až z toho člověka srdce bolí... zvlášť když je v nedohlednu nějaké to " světélko na konci tunelu " . Dlouho se mi nestalo, aby mě příběh takovýmto způsobem pohltil a po jeho konci jsem byl takto psychicky vyčerpán ( opotřebován ) , přesto jsem měl velkou chuť pustit si snímek ještě jednou! Po zralé úvaze sahám do své TOP-ky. p.s.1 věříte v boha doktorko? Ano, jinak bych tu nebyla........Bůh je zkurvysyn! Jednoho dne ho zabiju. Těmito slovy začíná tento strhující příběh a následující události ukáží, že v tomto případě to není žádné rouhání... p.s. 2 pouze jednu výhradu ( nesouhlas ) mám k tomuto snímku. Dobrá zbraň není lepší než dobrá ženská ! :o) p.s. 3 tímto bych chtěl dodatečně poděkovat uživateli Plastron, díky kterému jsem snímek objevil a následně mi ho i poskytl. (30.11.2009)

Rozklad osobnosti a to v přímém přenosu. Jenže ne zpovzdálí, ale zevniř. Divák je vtažen přímo do žaludku a jater policajta zničeného rodinnou tragédií a následným chlastem. Odtamtud, z vnitřností rozežraných beznadějí a alkoholem sledujeme svět plný hnusu a špíny lidských myslí. Svět, který ztratil barvy a vše je jen šedé a bezútěšné. Dokonce ani ty zvratky nejsou výrazně oranžové, jen divně šedozelené a krvavé šmouhy na zohavených ženských tělech nejsou jasně rudé, ale špinavě hnědé až černé, jak u rozkládající se mršiny tlející na skládce odpadků, jako na kusu páchnoucího masa ušpiněného popelem a hnijící zeleninou. Vítejte ve světě policajta kriminálky Louise Schneidera. Ve světě, ve kterém spravedlnost je slepá a bezzubá stařena (svázaná do kozelce a umlácená masovým vrahem, jehož totožnost nesmí být zveřejněna kvůli „vyššímu zájmu“ a zachování čistého štítu policie). Ve světě, kde zachránit sám před sebou zbytky své duše znamená vzít MR 73, to jediné, co zbylo po kamarádovi a vydat se do kláštera, ne za Bohem a jeho nespolehlivými mlýny, ale uklidit ze světa jeden lidský odpad. A pak uklidit i po svém zmršeném životě. Velmi působivý, ovšem neskutečně depresivní film. // Mimochodem, natočeno podle skutečného případu. S jednou naprosto šílenou scénou. Doživotní vězeň Charles Subra stojí před propouštěcí komisí a jsou mu čteny předchozí tresty: loupež – 2 roky, pokus o vraždu – 4 roky (?!), znásilnění nezletilé – 7 roků (propuštěn po 5!), dvojnásobná vražda – doživotí. A pak má ten člověk (já bych ho tak nenazýval) dojemný proslov o tom, jak ve vězení šel do sebe a našel Boha a jak po propuštění chce pomáhat lidem. To sedlo. Matka Tereza by slzu zamáčkla. Můj názor? Jakkoli nejsem pro trest smrti, tak naprosto nesouhlasím s tím, aby se vrah (a teď nemyslím toho Subru, který mimochodem hned týden nato oběsil spoluvězně, ale jakýkoli vrah) mohl ještě někdy v životě dostat na svobodu. Za vraždu automaticky doživotí, bez jakékoli šance na propuštění. A žádné zasrané humanistické řečičky o resocializaci a „nápravě“ odsouzeného mě nezajímají, to je přece zcela irelevantní!!! To jako, když se zločinec „napraví“ (čti bude tak velmi laskav, že už dál vraždit nebude), tak jím zavražděná oběť zase obživne a bude si taky moci užívat života, stejně jako si bude užívat života na svobodě ten vrah? (11.05.2014)

,,Věříte v Boha?“ ,,Je to zkurvysyn. Jednoho dne ho zabiju….“ Černobílí efektní úvod. Ale hra s odstíny a barvami pokračuje v tomto krimi thrilleru, který zdobí dokonalá kamera, perfektní herecké výkony a zajímavý scénář, jenž mísí to nejlepší ze staré školy s tou novou. Francouzi tyhle filmy o policajtech umí. Všude je plno svinstva, férového policistu aby lupou pohledal. A v atmosféře nasáklé krví se pohybuje zlomený muž pohřbený zaživa, který bere zákon do vlastních rukou. Proč to dělat složitě. Amen. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (10.10.2009)

V podstatě můžu napsat totéž, co se objevilo v komentáři k thrilleru Zemřít znovu. Technická stránka je brilantní, Marchal patří ve Francii k režijní špičce nejen ve svém žánru. Těžko lze cokoliv vyčítat hereckým výkonům, Daniel Auteuil je podle mě momentálně největší herecké eso francouzské kinematografie a dokáže svého vyhořelého zatrpklého policajta ztvárnit naprosto přesvědčivě. Hudba, střih, kamera - to všechno je skvěle sladěné a naplňuje režijní záměr. S obsahem už ale potíž mám, byť scénář je logicky vystavěný, celé je to ale tak nějak přeexponované. Všechny konflikty jsou dovedené do krajnosti a vytváří nejen pesimistický, ale přímo nihilistický obraz dnešní Francie a její spravedlnosti. Navíc hlavní hrdina je nejen nedokonalý, ale může sloužit jako ukázkový příklad zmaru člověka, který svou sebedestrukci dokázal vypilovat k dokonalosti, a jen stěží si tak dokáže získat divácké sympatie. Film např. pracuje s myšlenkou, že 25 let kriminálu je zjevně nedostatečným trestem pro muže, který spáchal dvojnásobnou vraždu. Je to vlastně nepřímá výzva k polemice o trestu smrti. Popravdě řečeno, nevěřím na zázračné změny charakteru a výchovné prostředí věznice, ale muž na pokraji sedmdesátky je po 25letém věznění už příliš vyčerpaný a těžko bude plánovat a provádět další zločiny. Po emocionální stránce jsem se zkrátka s MR73 nedokázal ztotožnit. Celkový dojem: 65 %. (21.09.2010)