Ve znamení kříže

Tak nám pan docent na přednášce z historiografie tak krásně vyprávěl o těch "římských klucích" :-) (čímž v rámci svého oboru myslel Tacita a další slavné dějepisce) No a já jsem dostal po dlouhé době chuť si pustit nějaký antický film. Zvolil jsem tedy DeMillovo Znamení kříže. Tento režisér mě až na jednu výjimku (Karibští piráti) ještě nezklamal a nezklamal mě ani tentokrát. I když je vidět, že se to točilo s trochu nižším rozpočtem, tak pořád to má moc pěknou výpravu, kulisy a kostýmy - zkrátka na nás dýchne atmosféra starověkého Říma. Veliká škoda, že kvůli Hayesově kodexu muselo být plno scén, hlavně myslím si v závěru, vystříháno. Obsazení je opravdu hvězdné - March, Laughton, Colbert. No ale příběh mě zase až tak moc nevzal. Všechno hraje na přílišnou romantickou a křesťanskou linku. Chybí mi více té neronovské dekadentnosti. Když srovnám první geniální scénu - Nero pozoruje hořící Řím, který zřejmě sám zapálil, a k tomu hraje na harfu a recituje verše a ž do chvíle, kdy mu praskne struna - se zbytkem filmu, tak musím říct, že tenhle skvělý úvod vyčnívá. Velká škoda, že Laughton v roli Nera neměl víc prostoru. Stejně tak je třeba pochválit Claudette Colbert v roli císařovny, který ta role mrchy strašně sedla. Škoda, že i ona tam nebyla víc. (20.10.2010)

Když si uvědomím, že film Ve znamení kříže byl natočen už v r. 1932, smekám! Vynikající! Samozřejmě, vždycky se dá vytknout to či ono, z mé strany třeba scény v aréně - dlouhé a snad i trochu zbytečně se snažící o atraktivitu - ale to na výsledném dojmu nic podstatného nemění. Dodávám, že dívat se na film zobrazující dekadentní, psychopatem ovládaný a přepychem, nemravností a zvrhlostmi prolezlý Řím, má v r. 2014 do sebe cosi znepokojivého. Jistě se nabízela paralela dekadentního Říma se současností i mnoha předchozím generacím, ale neblížíme se dnes k něčemu podobnému až příliš rychle? (16.04.2014)

Na snímek jsem se díval hlavně proto, abych si připomněl něco, co ještě vzniklo před přijetím Haysova kodexu a co tedy obsahovalo scény, které se později nenosily. Je osvěžující vidět lechtivější záběry i v americké produkci černobílé éry. Docela by mě zajímalo, jak by některé filmy vypadaly, kdyby kodex nebyl přijat. DeMille ukazuje, že by to rozhodně nebylo k neprospěchu věci. (02.10.2014)

Film je natočený podľa hry Wilson Barrett ( hoci je námet veľmi podobný Sienkiewiczovmu románu Quo Vadis?, autor nikdy nepotvrdil, že ide o adaptáciu románu ). Skúsený režisér dal zabudnúť na divadelnú hru a natočil slušnú historickú drámu o prenasledovaní kresťanov v dobách vládnutia cisára Nera. Nemožem si pomocť, ale Elissa Landi ako Mercia mi akosi nepasovala... (26.09.2015)

Příliš to připomíná Quo vadis, sice si tady kreslí kříž a tam rybu, ale jinak je v obou legát, jenž si dělá co se mu zamane, teda dovolí si zamilovat se do křesťanské dívky, ač ho chce samotná císařovna... I když tomu chybí apoštolové a tudíž přílišná sentimentalita filmů natočených dle Sienkiewiczova románu, bohužel ale také jejich velkolepost a aspoň jakástakás historická věrnost. Zaujal mě závěr, není to totiž až tak typický happy end "made in Hollywood", ačkoliv... (04.02.2012)