Bunkr smrti

Jako je nebe modrý, voda mokrá a tráva omamná, ze stejného důvodu, jako se dráhou Měsíce řídí pohyby moří a ženská menstruace, a protože svět není dokonalý a nám nezbývá, než zavřít oči a překousnout to, tak se jednou za několik let anglicky mluvící část populace rozhodne natočit film o skupině lidí (nejčastěji vojáků/žoldáků), které v uzavřeném prostoru plném stínů a tajemných zvuků postupně zabíjí více či méně tušené zlo... Nejvýraznější vliv na kvalitu výsledku má následně konjunkce Marsu s Jupiterem v Plutově nadiru a také hodně záleží na tom, kolikrát jste do kávy vylouhovali ponožky... Děkuji, nemlsám. Mrtvá hlídka, Psí vojáci, Bunkr a v neposlední řadě Temné doupě, Loď duchů, Bermudský trojúhelník, Zmařená cesta nebo Hlubina jsou jen některými ze zástupců tohoto zvláštního žánru. Tyto filmy jsou moderními duchařinami, svým způsobem zajímavými původní myšlenkou (pokud je), ale ve výsledku absolutně nudnými a o ničem. Většinou na mě působí stejně - beze zbytku vyšumí. Někdy mám problém si vzpomenout, jestli jsem uvedenou blbinu viděl nebo ne. Zde je jediným kladem Ray Stevenson. Ten chlápek se mi začíná líbit. Snad bude dostávat lepší role, než neschopné hlupáky s pusou plnou pitomých frází... (06.06.2010)

Ako horor to u mňa prepadlo, príšerná zvrhlosť, absurdnosť, proste to netreba brať vážne! Dúfam, že to s tým pokračovaním nemyslia vážne, toto mi vážne stačilo a tú dvojku by som pozrel jedine ak by som sa vážne nudil. Nacisti sú pre dnešnú kinematografiu však takmer nevyčerpateľný zdroj na podobné zvrhlosti. Tento film mi skoro nič nedal, vlastne dal a to smútok, nudu a strach nad postavami. Vyznelo to ako úplné prerobenie filmu Mŕtva hliadka, ale ten film mal aspoň morálny podtext a bol aspoň originálny a dobrý. (15.04.2012)

Už podruhé jsem na Outpost narazil v TV a podruhé jsem ho dokoukal. Outpost není vůbec špatný horor, ale to pouze pokud od něj nebudete vůbec nic čekat. Atmosféra i prostředí je opravdu hodně povedené, protože podzemní bunkr uprostřed lesa je skvělý (chtěl bych se do něj podívat). Příběh je sice  odhadnutelný, ale filmu to vůbec neškodí. Na konci filmu se sice nese vše tak, že si divák myslí tak a je hotovo a ono ............../. 63% (07.09.2012)

No, myslím, že z podobného nápadu, ktorý je takmer totožný s o niečo starším, kvalitnejším a atmosférickejším The Bunker, sa už nedalo vyťažiť viac a tak som sa celkom bavil. Najviac ma štvala tá odpudivá podobnosť týchto snímkov, keby že som spomínaný film nevidel, určite by bolo nadšenie z tohto filmu väčšie. Toto ale slušne rýchlo odsýpalo, žiadne zbytočné minúty navyše, občas príjemné zamrazenie a záverečné scény. 65%. (14.02.2009)

Jediný co v tomhle divadýlku stojí za řeč je příběh, kterej je ale hrozně natočenej. Každej herec je neuvěřitelně debilní a každá situace trapná až do úplnýho konce. Jinak ve filmu je řeč o Feadelskym experimentu, pokud nevíte o co v něm šlo tak tady je: Filadelfský experiment Jednalo se o projekt amerického válečného námořnictva, které chtělo mít v průběhu války novou "zbraň". Ve filadelfskem experimentu šlo o radarovou neviditelnost torpédoborce USS Eldridge s vojenským číslem DE-173. Tato loď vešla do historie jako pokusný objekt jednoho z nejzáhadnějších vojenkých experimentů. Na prvních experimentech s neviditelností se začalo pracovat v "Institute for Advanced Study" už v roce 1933 na základě prací Davida Hilberta ("Hibert Space", 1912), dr. Levinsona (levinsonovské rovnice času), dr.Johna Hutchinsona a dr.Kurtenauera. V roce 1942 se stal projekt plně vojenskou záležitostí a velení převzal dr.John von Neumann. Na projektu pracoval i Albert Einstein a uplatnil zde v praxi svou teorii Unitárního pole. Podle záznamů byl u námořnictva zaměstnán jako poradce od 31.5. 1943 do 30.6. 1944. Filadelfský experiment se uskutečnil 12. srpna 1943 v 9:00 hod za přítomnosti kompletní posádky. První minutu viděli pozorovatelé loď přes zelenou mlhu a potom ztratili radiové spojení a lod zmizela. Objevila se v 610 km vzdáleném přístavu Norfolk-Newport v Porthsmouth. O 4 hodiny později se loď vrátila do filadelfského přístavu. Některé její části byly poškozené a některé dokonce úplně chyběly. Nejhorší však byl dopad silového pole na námořníky. Jeden z nich byl doslova zapuštěn do paluby lodě. Na místě mu byly amputovány paže. Ostatní byli v plamenech, nebo běhali v šílenství po palubě. Někteří úplně zmizeli. A pro ty, kteří přežili, měl pokus vážné následky po celý zbytek života. Jeden námořník prošel před zraky manželky, dvou dětí a dvou přátel zdí a už ho nikdo nikdy neviděl. Známí je také případ dvou námořníků, kteří se "vypařili" v baru před zraky desítek hostů. Většina posádky, která přežila, byla nakonec pozavírána v různých ústavech po celé zemi a dnes již zřejmě nikdo nežije. K experimentu bylo použito na obou pólech zploštěného centrálního rotujícího elektromagnetického pole sféroidálního tvaru. Vysílaná frekvence byla kritická, při které dochází k vzájemnému působení s pátým rozměrem (změna směru a rychlosti toku času). Energie tohoto pole sahala do vzdálenosti 90 metrů. K napájení pulzního oscilátoru bylo použito dvou 75kVA generátorů plus jeden 8MW dieslový. V roce 1943 se námořnictvo rozhodlo uskutečnit ještě jeden pokus. V říjnu zůstala loď bez posádky 15-20 min neviditelná, ale po znovu objevení byla značně zdevastovaná. Další skoušky byly proto zastaveny. (29.06.2008)