Cesta do Indie

První 2 díly jsou špičkou mezi cestovními dokumenty. Chaun jako žasnoucí turista podává portrét Indie jako okouzlující země (přátelská atmosféra, kultura, okouzlující mysticismus) i její odvrácené strany (mizivá hygiena, vypočítavá "žebrající komanda"), jeho poutavé vyprávění se moc hezky poslouchá, nechybí i vtipný nadhled, který dodává také jeho parťák na cestě Petr Čtvrtníček. Není pochyb o tom, že Chaun je velice inteligentní člověk a spousta jeho postřehů bylo velmi trefných. 3.díl se více zaměřuje na Chaunovy niterné pocity člověka hledající dušení rovnováhu a on v bezprostřední blízkosti "pupku" buddhistického světa - posvátného stromu, podléhá a ke škodě věci (můj subjektivní názor) "taje jako máslo". Ale celkově vzato vynikající počin. PS: Gereovi tu "hloubku" jeho víry nevěřím :o) (25.08.2007)

Zdařilý cestopisný dokument z dílny Igora Chauna. Jelikož jsem měl tu čest pobýt v Indii 3 týdny a navštívit většinu z popisovaných míst, musím ocenit autenticitu prvních dvou dílů. Měl jsem de facto totožné pocity a pozorování - Chaun neukazuje stránku z brožurky ministerstva turistiky, ale tvrdou realitu života turisty v Indii. Třetí díl se více věnuje budhismu a jsou z něj patrné autorovy sympatie k tomuto náboženství. Na hraně tří a čtyř hvězdiček, přikláním se ovšem k vyššímu ohodnocení . (07.08.2013)

U Sidhárthy, to je ale >zase(?)< sračka! . . . Kvintesence ubožáctví celebřitních sáhibů v homevideu z cesty do Indie a zpět. Do toho rádoby poučené nad věcí mudrování rejži Chauna, prokládané záběry na ksichtění č. Č. a zbylých protagonistů. Tři hodiny ničemného ničeho o ničem na účet ničeného diváka... . . . Velmi mě pobavil názor z komentáře Rheda - cituji: "Dokument se tváří jako amatérský a přitom překypuje profesionalitou." Jo, tak hlavně že překypuje. Jen tou časovou stopou, jejíž jediný účel je d.m.s.n. opět tradiční: Co nejvíc nakrmit čudláky z peněz nuceného poplatníka televize >kemoušské< služby. . . . Jedna hvězda tedy jen za tu hrstku skutečně dokumentárních záběrů, které vešly by se do pěkného půlhodinového >medailonku z cest< , zbytek pak je zase čuročirý hnus hoden spláchnout do špíny Gangy, jaký umí jen protekční režisérská nula jménem Igor Chaun... °-/.. A je úplně jedno, jak si v tom popřevratovém kulturním socializhnusu kluci veřejnoprávně přicmrndávají... - - - P.S. Sranda pak je číst tu ty zanícené komentáře, vymýšlející si zdůvodnění těch úžasných hodnocení... Tomu říkám vrtění chujem... %-] - - - - - (Poprvé viděno a samosebou zapomenuto kdysi na patoku ČT, hodnocení 19.5.2011 po repete a znovupřipomění na >chujním prostoru< 183., znechucený komentář zde jako devátý - 19.5.2011) (19.05.2011)

Inspirace: trilogii jsem musel vidět znovu a znovu, abych si skutečně potvrdil, že Chaun, Čtvrtníček a vlastně i Richard Gere vážné tvrdí, že za pěti smysly jsou i smysly další, které nepopisuje biologie, fyzika ani chemie. Jsem tomu rád a nadchlo mne to. Stejně jako mne překvapila drsná realita Indie. Z reportáže z pohřebních obřadů se mi dělala husí kůže. (15.08.2007)

Všechny cesty vedou do Váránasí a tento dokument je čistá pocitovka, kterou stojí za to prožít na vlastní kůži. Chaun moc dobře ví o čem točí a ačkoliv místy s horlivostí žurnalisty poukazuje na věci, na které v praxi často nenarazíte, můžete jeho vizi indické reality věřit. Všechny cesty totiž vedou do Benáres... (24.12.2007)