12 podmínek k dědictví

Někdy méně je více. A to je nejenom jedna z myšlenek filmu, ale i dojem, který ze zpracování filmu mám. Ta až úporná snaha mít po celou dobu diváka "v hrsti", mít pod kontrolou jeho zážitek, mně dojem pokazila mnohem víc než třeba někteří (ne)herci. Bylo to právě citové vydírání a moralizující pointy servírované až do extrémů, aby je pochopil i fanoušek Ulice, které mně bránily si film víc užít. Přitom by stačilo všeho ubrat - netlačit tolik na emocionální pilu, omezit akční sekvenci v džungli, nejspíš i zkrátit stopáž. Především k divákovi ale přistupovat jako ke svéprávné individualitě, která sama dokáže propojovat indicie a pracovat s vlastními pocity. Takhle jsou ty moje dost smíšené. (01.11.2016)

Já už to možná kdysi viděl, někdy dávno v útlém věku... aha vlastně ne, tě buh rok výroby 2006, tak oprava - neviděl. Ale podobnou slátaninu, takovou tu citovou vyděračskou jsem v tomhle stylu určitě viděl a tohle nakonec taky a i když jde o rádoby vyjednávací buchtu, líbilo se mi to. Holčička srší humorem jak starý house a mladý zbohatlík nachází charakter, to je co?! Každopádně 6/10. (12.09.2011)

Aby bylo jasno, tohle je kýč toho nejtvrdšího kalibru. To bych byl ještě ochotný zkousnout. Děj se celou dobu vleče víc než pověstný týden před výplatou. Na to jsem si už u dnešních filmů docela zvyknul, takže s tím už tak trochu počítám dopředu. Co jsem ale neustál byla malá Emily, tedy element, který by měl diváka u tohoto filmu dojímat. Mě ale kazil dojem z celého filmu. Těžko si dokážu představit, že by přibližně desetiletá holčička dokázala vypouštět do světa hlášky o tom, jak si jsou dva lidé ve světě předurčeni a řadu podobných nesmyslů. Vůbec se Emily chová naprosto nepřirozeně, je za každou cenu roztomilá v každé scéně, navíc měla být asi i vtipná, mě z toho ale bylo spíš trapně. A aby toho nebylo málo, tak její herecká představitelka přehrává jak to jde. Nechápejte mě špatně, 12 podmínek k dědictví není špatný film. Jen má pár drobných mušek a jednu pořádnou desetiletou masařku. Na víc než na 3* to u mě není. (28.09.2010)

„ JASONE, UDĚLAL JSEM MNOHO CHYB OHLEDNĚ NAŠÍ RODINY, ALE MYSLÍM, ŽE TOBĚ JSEM UBLÍŽIL NEJVÍC. JEDINÝ ZPŮSOB, JAK TO MŮŽU NAPRAVIT, JE NEDÁT TI NIC...“ /// Veskrze optimistickej příběh o převýchově bohatýho (lenošnýho) fracka. Občas se zasměju, občas uroním slzu.... je tady totiž dost citovýho vydírání. A vlastně je to takový celý dost kýčovitý... Myslím, že dneska se už takhle filmy netočej... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „The Ultimate Gift“, kterou v roce 1999 napsal Jim Stovall, neznám. 2.) Chtěl bych získat rodinu. 3.) Každej den bojuju v parku o lavičku. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (10.03.2019)

Jen škoda, že ten film chtěl ukázat všechno a tak některé úkoly / podmínky docela ošidil a místy prapodivně sestříhal. Nejvíc však kazí dojem celému filmu ta pasáž odehrávající se kdesi v džungli. To byl na můj vkus až moc velký úlet. Jinak ale rozhodně film, nad kterým se dá dlouze přemýšlet a takové já mám rád. Kéž bych mohl dát maximum... 75% (03.03.2014)