12 podmínek k dědictví

Typická rodinná dráma? Možno áno, ale zaujala o čosi viac ako ostatné, ktoré by ste našli v nedeľu poobede ako oddychovku. Celkom zaujímavý námet, ktorý býva často k videniu v amerických komédiách o dedičstve za určitých podmienok, kde to veľmi často nefunguje. Tu to prekvapivo funguje a napriek veľkému moralizovaniu a klišovitými dialógmi občas pôsobí film veľmi ľudsky a príjemne, vďaka čomu sa nedá ho dopozerať. Romanticko smutné rozuzlenie film tiež nijak nezabíja, takže podľa mňa veľmi poctivo urobený film, herecky zvládnutý typicky televízne, ale vôbec to neruší. Hodnotenie: 60% (22.05.2010)

Kdyby mi tento film nebyl doporučen, asi bych se mu vyhnul obloukem, neb bych čekal hloupou komedii plnou klišé s předem jasným koncem (ostatně nepochopitelně nepřesný český překlad k tomu svádí). Jenže opak je pravdou. I když tu podobné téma již jistě bylo a i když je tohle vděčný námět pro komedii, ani jedno z toho nesplnilo mé očekávání. Naopak, celý film je příjemně odvyprávěný příbeh, který postupně vrší jednotlivé stupně skládačky a tak si dokáže bez problému udržet pozornost až do samého závěru. Svůj podíl na tom má i jeho romantická stránka, která je velmi jemně zakomponována do příběhu a nevnucuje se. Snad jen v úplném závěru ten motýl ... Zasloužených 80 % (01.07.2009)

Tenhle film je moralita... Řeklo by se, v dnešní době, stejně jako kdykoliv v minulosti, je morálka potřeba, tak proč si trošku nezamoralizovat? Bohužel je to hodně přímočará a předvídatelná moralita. A to ještě stále není to nejhorší. Ona je to totiž kýčovitě vykalkulovaná podívaná ždímající sentiment a citově vydírající. Filmů o napravení zkaženého zbohatlíka vyprodukovala americká kinematografie už bezpočet a v tenhle kousek není v žádném ohledu inovativní. Méně než 2 hvězdičky si nezaslouží, protože je profesionálně natočený, se slušnými herci a poctivými hereckými výkony. Ale ten scénář a ty dialogy, které se odehrávají ve stylu: "Získal jsi 100 milionů dolarů. - Cože, peníze? Jak to, že nic necítím? Jak to, že mě to neuspokojuje? - To je proto, že jsi se stal jiným člověkem." Nebo: "Chci být s lidmi, které mám ráda, kteří se mají rádi a kteří mají rádi mě." Se slovíčky "rád", "láska", "štěstí" se tu vůbec nešetří a jak je vidět na procentuálním hodnocení, ono to kupodivu vysoce účinně zabírá. Abigail Breslin v roli přemoudřelé holčičky, jak jinak než umírající na leukémii, která organizuje budoucnost své matky a hlavního hrdiny příběhu, si mě svou přítomností v téhle vyčpělé limonádě dokázala řádně zprotivit a musel jsem si připomínat její výborný výkon v Malé Miss Sunshine, abych ji nezatratil. Celkový dojem: 35 %. (31.07.2009)

I přes to jak předvídatelný je scénář a jak "dojemné" jsou scény v tomto filmu si ode mě zaslouží vysoké hodnocení. Film, který ukazuje, že něco není za nic, že když člověk něco chce, tak pro to musí něco udělat. Dá se říci, že tento film je i krásnou motivací pro lidi, kteří chtějí něčeho dosáhnout a nemusí to být nutně peníze, i když jsou v podstatě v dnešní době všechno. Režiséra neznám, snad natočí i další úspěšný kousek. (10.02.2013)

Někdy méně je více. A to je nejenom jedna z myšlenek filmu, ale i dojem, který ze zpracování filmu mám. Ta až úporná snaha mít po celou dobu diváka "v hrsti", mít pod kontrolou jeho zážitek, mně dojem pokazila mnohem víc než třeba někteří (ne)herci. Bylo to právě citové vydírání a moralizující pointy servírované až do extrémů, aby je pochopil i fanoušek Ulice, které mně bránily si film víc užít. Přitom by stačilo všeho ubrat - netlačit tolik na emocionální pilu, omezit akční sekvenci v džungli, nejspíš i zkrátit stopáž. Především k divákovi ale přistupovat jako ke svéprávné individualitě, která sama dokáže propojovat indicie a pracovat s vlastními pocity. Takhle jsou ty moje dost smíšené. (01.11.2016)