Wanted

Aneb jak k nám Rus (já vím, že je Kazach, ale stejně) za americké prašule podniká "přátelskou" návštěvu jak v osmašedesátém. Bekmambetov mi byl sympatický již od Noční hlídky, ale tu ještě nezvládl ukočíroval. V Denní hlídce naopak otěže popustil až příliš. A na začátku Wanted mi zarazil úsměv hned úvodní akční scénou. Takovou debilitu a čistou esenci trapnosti jsem na plátně léta neviděl. Co je moc, to je moc. Upřímně jsem se děsil věcí příštích. Ale po ní následuje odraz ode dna naprostého neumětelství až ke kvalitě nebývalé. Již Palahniukovské životní pachtění hlavního "pašáka" naznačuje, že Timur a jeho parta to možná přeci jen zvládnou. No a pak se rozjede a vrší jeden nápad za druhým. Jde o nepřístupný akčňák v každém směru a přitom to má funkční děj, dobré herce a i toho stagnujícího Danny Elfmana to vrací na vrchol. A v neposlední řadě si je pak třeba začít zvykat na pohled, kdy se nejeden teenager bude na ulici laskat se svým miláčkem. Myšleno pistolí, nikoli dívkou. Tak stylová oslava zbraní tohle je. A víte co? Je to ta nejlepší reklama jakou si zbrojní průmysl mohl vůbec kdy přát. (26.06.2008)

Nechci se opakovat po ostatních komentujících, ale opravdu mi to v mnohém přijde jako vypulírovaná verze Matrixu. Bullet time doveden k dokonalosti, kulky létající nejen za roh, ale někdy i několik mil, fuckující Morgan Freeman, český prezident a Angelina v žigulíku (snad ještě větší úlet než Brad Pitt v eMBéčku ve Spy Game), to všechno je strašně cool, stejně tak i režie a akční scény vůbec, kdyby... kdyby to už jednou nebylo u Bekmambetova k vidění. Tady se jen opakuje a našel jsem snad jen dva momenty, kdy mi ústa spadla až na podlahu - skok z jednoho mrakodrapu do druhého (připomnělo Cliffhanger) a poté mokrá nahá Angelina (i když jen zezadu). Asi na mě zapůsobilo příliš chvály a já se začal přespříliš těšit. Zbytek mi tak připadal strašně fádní a ke konci už mi Wanted neměl co nabídnout. Hodnotil bych někde na rozmezí sedmdesáti procent, tak řekněme sedmdesát jedna. (17.02.2009)

Obě Hlídky ze srdce nesnáším, ale Wanted jsem si zamiloval po prvním McAvoyovu vnitřním monologu. Nečekal jsem, že se Bekmambetov vizuálně uklidní natolik, aby konečně naservíroval originální, stylovou, cool a zároveň i přehlednou akci, nečekal jsem, že scénář bude mít tolik chytrých a nečekaně šikovně napsaných zákrutů a už vůbec jsem nečekal, že bude James McAvoy největším kick-ass motherf*ckerem sezóny. Angelinu sice stále nemusím a předzávěrečné digitální peklo s Pendolinem bylo trochu moc i na mě, ale víte co? Stačí si vzpomenout na nápady nabušenou závěrečnou přestřelku, kde McAvoy v jedné minutě postřílí snad padesát maníků těmi nejrozmanitějšími způsoby a musím jít na slabší, avšak naprosto zaslouženou devítku. A chudší výprava je mi vážně ukradená. (25.06.2008)

Soundtrack Danny Elfman: 1. The Little Things ,2. Success Montage ,3. Fraternity Suite ,4. Wesley's Office Life ,5. The Scheme ,6. Fox In Control ,7. Welcome To The Fraternity ,8. Fox's Story ,9. Exterminator Beat ,10. Rats ,11. The Train ,12. Revenge ,13. Fox's Decision ,14. Breaking The Code ,15. Fate, (13.05.2011)

Svěží, sympaticky "rusky" ušmudlaná, lehce (zvlášť oproti zvrhle amorálnímu comicsu - a to už jsem viděl a četl ledasco) nekorektní zábava, která dokazuje, že Bekmambetov je chlap s gulama a úspěch v Americe si fakt zaslouží. Že se film od předlohy odchyluje je jen logické a správné, jen se bojím, že ten mystický tkalcovský stav nebylo zrovna nejlepší vylepšení. James McAvoy se snad prostřílí do první ligy (kam minimálně od Pokání rozhodně patří), Angelina je neskutečně sexy a Morgan Freeman jede na autopilota, ale naprosto to stačí. Je pěkné, že pan režisér nezapomněl na svého hrdinu z obou Hlídek, rolička Konstantina Chabenského potěšila. P.S. A málem bych zapomněl, velkou radost mi udělalo skvělé využití písničky Nine Inch Nails - Every Day Is Exactly The Same. (05.07.2008)