Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

Nevím, jestli tohle má být fantasy poklona Satanskému tangu, ale faktem je, že kdyby se vyházely všechny záběry, kde se postavy bezcílně trmácejí nebo oduševněle hledí do blba, zbylo by z toho tak 30 minut filmu, který by ještě navíc měl dost problém obhájit svůj smysl. Celá potterovská série se na stříbrném plátně stala od jisté doby nesnesitelně natahovanou a neinvenční podívanou, které jako sláma z bot kouká účelové vršení nesmyslných odboček a vytváření odéru soap opery. Přitom i z hlediska prokreslení postav je to nebohé a utrmácené, bez jiskry a čehokoli, co by člověka, který se na to nedívá jako na předraženou ilustraci knihy, udrželo v pozoru. Vysloveně zbytečný, nudný a troufám si napsat i hloupý půl-díl. (10.07.2011)

Sledovat 140 minut pobíhat puberťáky po lese je na hranici utrpení. Yates vykrádá batmanovské motivy Nolana na každém kroku, ale nechápe, že to samo o sobě nedělá dobrý film. Protože pokud herci nemají co hrát a za celou dobu se nestane jediná zapamatovánihodná scéna, která by opravdu stále za to, výsledek je více než tristní. Nedopečený, špatně udělaný film bez drajvu, při kterém se tvůrci utopili v opulentních kamerových panoramatech a robustní muzice, přičemž zapomněli na všechno ostatní, co utvářelo úspěch celé série o Harrym Potterovi. (22.07.2023)

Po trapném pokusu o akčního Prince dvojí krve je pro mě tenhle Harry Potter příjemným překvapením a návratem k normálu. Narozdíl od svého předchůdce má až překvapivě mnohem více svěžího vtipu a nepostrádá přiměřenou akci. Po celou dobu mě ani jednou nenapadlo podívat se na hodinky. Pro mě film splnil ten nejzásadnější účel - navnadit na závěrečné finále. (18.11.2010)

Na kouzelnický svět přišly časy vskutku nejtemnější, ale jakkoli by se to mohlo podle náhodných kritických výkřiků do tmy zdát, s kvalitou filmového zpracování to nemá společného pranic. Yates a Kloves měli před sebou dost ošemetný úkol přetavit "tu pomalejší a upovídanější" část Relikvií do samostatného výbušného blockbusteru. Režisér obstál s neskutečnou bravurou a ať odcházi Trio z domova, vypráví se Příběh tří bratří nebo se ničí viteál, magická atmosféra z plátna doslova září. Klovesův scénář ale občas zkratkuje a nemít předlohu načtenou i pozpátku, docela se ztrácím. Ale přestože jsou Bill a Fleur z minuty na minutu členy řádu, když v Princovi byli vynecháni a ministr Brousek nakračuje na scénu, aby z ní téměř okamžitě sestoupil, v důsledcích se výtky hledají velmi, velmi těžko. Celkový dojem na mě totiž křičí, že ze čtyř set stran plných očekávání velkých věcí a plnění menších průběžných cílů vznikla epická fantasy plná omamných momentů a tak upřímného soukromého dramatu, že to bere dech. Fénix i Princ získali zdárného souputníka a pokud byl David Yates po minulém díle králem, pomalu už nemá kam stoupat. (27.11.2010)

Nevyhnutelná prohra daná slabou předlohou. Kdyby se to v druhé půli nepřehouplo v nudnější heterosexuální verzi Zkrocené hory (stan, stan, žárlivost, stan, úprk, stan), mohl to být jeden z nejlepších dílů série. Takhle ani omylem. Kdysi padala v případě filmů Kill Bill vol. 1 a Matrix Reloaded tatáž výtka, že jde o pouhou „část celku“. Oba filmy podstatně lépe vynikly až s druhou částí. Je třeba si ovšem uvědomit, že v obou případech šlo o tempem vyvážené filmy, jejichž základní chybou byl čistě otevřený konec. Ten první Relikvie smrti také má, navíc ale nudí zbytečnou vatou, kterou šlo nahradit / vyškrtat. Společně s Princem dvojí krve je Relikvie smrti – část 1 nejzbytečnějším dílem filmové série. Jeho nedostatky mají jedinou výhodu. Pokud bude i druhý díl podobným otrocky doslovným opisem, máme se přeci jen na co těšit. Druhá část knihy je totiž o poznání výživnější než ta první. (13.11.2010)