Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

Věřte mi, že zrovna já to říkám dost nerad, ale (filmový) Harry Potter nikdy nebyl nudnější... Vata, které je v těch knihách od čtvrtého dílu požehnaně, doposud filmovou podobu příliš nezatěžovala, a já doufal, že to tak zůstane až do konce. Bohužel, nápad rozdělit poslední díl na dvě části nakonec dovolil, aby se ta vycpávková hmota z HP románů vedrala i na stříbrné plátno. A to je docela škoda. (14.05.2011)

S odstupem času mám definitivně jasno. První část Relikvie smrti je druhým nejlepším filmem série po Vězni z Azkabanu. Pro nečtenáře je to sice znovu až překvapivě zkratkovité a rychlé nástupy na scénu některých postav jsou až úsměvné, ale díky Desplatovi se snímek může opřít o parádní soundtrack. Komorní pasáž putování ústřední trojice je slušně vyhrocená, dusnou atmosférou se velmi přibližuje knize a hlavně se v závěru ukáže Dobby. Tentokrát už jako největší frajer a finále na pláži je díky němu tou nejemocionálnější scénou z celé série filmů. Vzhledem k tomu, co se stalo, ale hlavně ještě stane, by možná nemělo být, ale Yates to do diváků nejvíce napálil právě tady. (09.08.2015)

Oproti nepříliš povedené šestce podstatné zlepšení. Nejvíc se povedla akce na ministerstvu, ale některé jiné scény, třeba návštěva u X.F. a hlavně závěrečná konfrontace v Malfoyovic rezidenci šly určitě natočit lépe a potenciálu předlohy nebylo využito (např. Bellatrix klidně mohla mučit Hermionu o něco déle:) Pořádným WTF bylo, že Hermiona poslouchá Nicka Cavea (!!!)_________ Vzkaz pro Tetsuo: nikdo neodešel. (19.11.2010)

Yates jde až na dřeň a z Pottera tříská emoce, atmosféru, ale i brilantní humor (a to zcela náhle, ovšem funkčně i ve vážných momentech, kdy by to jeden nečekal). Relikvie smrti je plná velmi odvážných momentů (z hlediska režijního, hereckého i z hlediska celé téhle série), nad nimiž zůstává rozum stát... Přesto to není na plný počet. I navzdory rozdělení do dvou dílů jsou některé kapitoly příliš uspěchané, než aby stihly vyniknout a celková návaznost také nefunguje - Relikvie jsou roztěkané, nepropojené... Těžkým paradoxem je pak naprosto ultimátní animovaná vložka, která představuje ve filmech o Potterovi naprosté novum, je sama o sobě brilantní ale do teď se nemohu rozhodnout, jestli do filmu patří, nebo ne... Červenec je ale každopádně setsakra daleko!!! (28.11.2010)

Na kouzelnický svět přišly časy vskutku nejtemnější, ale jakkoli by se to mohlo podle náhodných kritických výkřiků do tmy zdát, s kvalitou filmového zpracování to nemá společného pranic. Yates a Kloves měli před sebou dost ošemetný úkol přetavit "tu pomalejší a upovídanější" část Relikvií do samostatného výbušného blockbusteru. Režisér obstál s neskutečnou bravurou a ať odcházi Trio z domova, vypráví se Příběh tří bratří nebo se ničí viteál, magická atmosféra z plátna doslova září. Klovesův scénář ale občas zkratkuje a nemít předlohu načtenou i pozpátku, docela se ztrácím. Ale přestože jsou Bill a Fleur z minuty na minutu členy řádu, když v Princovi byli vynecháni a ministr Brousek nakračuje na scénu, aby z ní téměř okamžitě sestoupil, v důsledcích se výtky hledají velmi, velmi těžko. Celkový dojem na mě totiž křičí, že ze čtyř set stran plných očekávání velkých věcí a plnění menších průběžných cílů vznikla epická fantasy plná omamných momentů a tak upřímného soukromého dramatu, že to bere dech. Fénix i Princ získali zdárného souputníka a pokud byl David Yates po minulém díle králem, pomalu už nemá kam stoupat. (27.11.2010)