Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

Musí se nechat, že četnost trapných scén rapidně klesla, ale ono to asi bude tím, že se tam ty dvě hodiny vlastně nic neděje a jediná část, která trochu rozproudí krev je ta ze začátku, kde se všichni promění na Harryho Pottera a mně se udělalo krapet špatně z toho ,že budu muset koukat na +-10 Radcliffů 2 hodiny v kuse bez odpočinku, ale naštěstí se to nevyplnilo a koukal jsem jen na jedno tohle herecký dřevo. Každopádně až na pár menších částí opět nuda, ale já tu serii dokoukám, já si věřim, že to nevzdám a budu in. (03.04.2011)

[imdb: 8.0/10] | me: Spomedzi všetkých "dospelých" dielov, ktoré sme tu doteraz mali považujem tento za najlepší. Yatesovi sa podarilo vytvoriť ten správny odvar atmosféry potrebnej pre zachovanie tajomnosti a mystiky. Nemôžem si pomôcť, ale celkovo som mal pri závere každého z posledných dielov pocit akoby sa nič výrazné počas uplynulých minút neudialo. Tentokrát som sa ale nenudil, pretože všetko čo sa odohralo bolo naservírované a podávané v správne ušitom obale temnoty a tajomna doplnenom zaujimavými vizuálnymi prvkami (three brothers...) "Dobby never meant to kill! Dobby only meant to maim, or seriously injure! " (13.12.2010)

Po cely cas vyborne -> s priemernou urovnou spomienok na kniznu predlohu a predchadzajuce filmove casti som bol divacky "angazovany" pocas celeho filmu. Nevadil mi ani ten okaty "skanzen" stylov, ako prehliadka najvyraznejsich filmarskych postupov udomacnenych v kinematografii blokbasterov za poslednu dekadu, ktore pred divakom defilovali, prelievali a opakovali sa od sekvencii ku sekvencii. Podobne pochopitelna mi prisla aj repetetivnost v predstavovani teen rozorvanych dusi, pricom vdaka uzitemu stylu, sa este viac zvyraznilo vykrajovanie emocne napatych chvil, resp. ich sprostredkovanie skrz zvyraznenie mimiky hercov. A sekvencia tanca na hudbu Nicka Cavea je mojim osobnym vrcholom a zaroven pre dalsie pozeranie mozno aj kliatbou tohto "polodielu" v jednom -> tych par sekund mi totiz dokonale sprostredkovalo celu emocnu paletu a tazivost situcie hrdinov rovnako intenzivne (a mozno aj viac) ako zvysok tych scen filmu, ktore sa snazili (v mojich ociach uspesne) o to iste. Je to pre mna ekvivalent "sprchovej sceny" v Casino Royale. (22.11.2010)

Finále ságy sa blíži a zároveň, zdá sa, že definitívne rozdeľuje masy. Nie je to dokonalé, no pokiaľ Yates dokázal takto atmosféricky previesť tú menej zaujímavú časť poslednej knihy, dvojkou" určite nemôže šliapnuť vedľa. A hoci by si táto sága zaslúžila i lepšieho scenáristu ako je Steve Kloves , bolo by nefér jeho prácu vyložene očierňovať. So zmenou konceptu totiž prichádzajú i veľmi dobré nápady a čiastočne drhnúce tempo v druhej polovici napráva i práca s mladými herci, ktorí pod skúsenou režisérskou taktovkou konečne dospeli.  Nebyť čitateľ predlohy, možno by môj názor nadobúdal odlišné kontúry, no za týchto okolnosti mi neostáva nič iné len sa tešiť na úplný záver a dúfať v najlepší možný výsledok. (23.11.2010)

"Čáry, máry, fuchty, z černé mouky buchty" zažvatlal infantilně Hery Potrat máchaje svým kouzelným klackem jako nezletilá mažoretka, pro které je toto "veledílo" primárně určeno. A divíte se mu, když jej pronásleduje nepředstavitelné bubu zlo, které vypadá, jako by si pan Lugosi zašukal s Gapou? Zaplať Satan, že si paní Rohlíková už nahrabala dost a začíná nám konečně vrcholit! Ačkoliv jí dávám tak maximálně rok než zjistí, jaká to byla kravina, zakroutit krkem své zlaté huse a celá ta kalvárie začne nanovo cyklem "Hery Potrat returns and begins". Zatím snad zůstane chvíli zaneprázdněna tím, aby nám mohli po ústavech volně pobíhat retardi, kousat ošetřovatele a navzájem se mrzačit! Tak jako předchozí počiny, i tahle Relikvie Smrdí. Smrdí vynikajícím marketingem, klobouk dolů! A mě je špatně, když si vzpomenu, kolik je skvělých fantasy knih nejen pro děti, ze kterých se nešílí, protože jejich autor již v chudobě zesnul, nebo neošukal správného nakladatele. Co paní Rohlíkové tedy rozhodně nelze upřít je, že mistrně využila díru! A to i tu v trhu. Grafomanským výcucem bestoffů všemožné fantasy literatury se dokázala bez skrupulí nacpat přesně mezi Tvajlajt a Pokémony a svou plagiátorskou homopohádkou zprznit vkus tisícům našich dětí a dokonce i několika slaboduchým dospělým z mé topky. (30.11.2010)