Nesahejte na sekeru (Vévodkyně z Langeais)

Další (tuším třetí) Rivettova adaptace Balzaca nás zavádí do Paříže časů Restaurace (Francie už má Napoleona plné zuby a k moci se dostávají opět Bourbonové). V rámci své Lidské komedie se Balzac tentokrát zaměřil na podivný souboj mezi hrdinným generálem Montriveauem a vdanou pařížskou paničkou - vévodkyní z Langeais, přičemž Rivette tímto příběhem oživil plátno způsobem, který je vlastní pouze velkým režisérům. Ve vizuálně působivém a do nejmenších detailů propracovaném historickém dramatu Rivette skvěle zprostředkoval atmosféru první poloviny 19. století a život tehdejší pařížské smetánky, znuděnost aristokracie, bezohlednost maskovanou rouškou společenských konvencí, pokrytectví i tragiku nenaplněné lásky. Celý příběh je rámován rokem 1823 a generálovým hledáním své lásky na jakémsi ostrově, kam odešla do vyhnanství jako jeptiška. Film se poté odvíjí retrospektivně ve zdánlivě jednoduchém schématu - vévodkyně sbalí zajímavého muže, ale vinou svého chování, jež vykazuje typické neurotické znaky, se vztah komplikuje a mění se na doslovný zápas mezi dvěma naprosto odlišnými postavami, které se nestanou milenci, ale spíše soupeři... Víc se mluví, než jedná, a není divu, že generálovi dojde trpělivost... Film se odvíjí ve velmi pomalém tempu, kamera je spíše statická, zajímavý je efekt občasných mezititulků, které oddělují některé scény. Síla snímku je podtrhnuta skvělými výkony Jeanne Balibar a Guillauma Depardieu, jehož amputovaná noha i zřetelné jizvy zvýrazňují zkušenosti a útrapy jím hraného generála. Pro mě je tento film nejlepší, ve kterém se Guillaume Depardieu objevil od Všech jiter světa (12.06.2008)

Balzac patří mezi mé oblíbené autory, tato adaptace mi ale moc nesedla. Základní rysy dobře vystihují Balzacovy společenské hrátky jeho románů, ale způsob, jakým bylo dílo přeneseno na plátno, nezdá se mi být vůbec šťastným. Vše působí strašně unaveně, omšele. Nikde žádný náznak nějaké aristokratické noblesy nebo aspoň upřímného snobství. Jeanne Balibarová také zrovna nezvolila správné uchopení postavy, celou dobu filmu se zvláštně potácí mezi přehráváním a lehkou retardací, což na zajímavosti (nebo aspoň lepší stravitelnosti) nepřidá a tak nejlepší složkou snímku bude jistě mladý Depardieu, kterému je charisma jeho otce přímo vlastní. V průběhu té přemrštěné stopáže (ještě natažené vkládáním popisných mezititulků) nejedenkrát mne napadlo, jak by asi film vypadal, natočit ho třeba Joe Wright. 50% (23.01.2009)

Motivace vidět tenhle film ve mně vzklíčila po té co Gerard Depardieu v jedné své knížce mluvil moc krásně a otevřeně o svém vztahu k Guillaumovi. Říkal jsem si, že bych rád viděl nějaký filmek, kde Guillaume hraje hlavní roli abych věděl. No nechal jsem si poradit od lidí co maj ve filmu dost dobrej přehled, tím samozřejmě nemyslím zdejší přechytralý ptakopysky, ale skutečný filmfrajery a po větší diskuzi mně byl doporučen tenhle Balzcacův románek. Samotnej děj já mám přetnut na dvě půlky, u první jsem si říkal, no jasně takhle to chodí a u druhý, no jasně, takhle to nechodí, ale mělo by. Filmu tedy hlavně dialogům je potřeba věnovat pozornost, protože pak divácký zážitek hodně povyroste. Posuzovat herecký výkon Guillaume, bylo dost těžké neb zejména v počátku jsem si v jeho roli představoval jeho tátu a měl jsme dojem, že on by do své postavy dal víc emocí, víc sebe jak je u něj zvykem, jenže postupem času mě mně Guillaumovo herectví doslova ohromovalo a mám pro něj jen dvě slova, absolutní špica. Ovšem Jeanne Balibar byla ještě o flus lepší. Čili herecky je tenhle film majstryštyk, ovšem celkově si pan film ve své stopáži umí vybírat i oddechový čas a to je docela škoda. (13.12.2012)

Osobitá adaptace Balzacovy povídky. Dvojice protagonistů (výborní Jeanne Balibar a Guillaume Depardieu) tu hraje své drsné hry s láskou, ostatní k nim tvoří jen pozadí. Film vtipně glosují mezititulky jak z éry němých filmů a vůbec je celý odlehčen humornou nadsázkou. O to víc pak diváka dostane konec. (14.07.2008)

Maximálně jedna hvězdička za výpravu. Jinak film vykonal Balzacovi medvědí službu - svou toporností a nešikovností obnažil všechny nedostatky literární předlohy, které jinak síla slov dokáže zamaskovat či překonat, nemluvě o zdravém koření ironie. Tento hloupý snímek neměl nikdy vzniknout - na konci už jsem vážně nemohla a musela jsem se sarkasticky ušklíbat. (07.08.2012)