Metropie

Z Metropie jde i přes hlasy amerických herců v hlavních rolích cítit severská tvorba. Vizuál je chladný, temný, děsivý a především originální. To už ale nemůžu říct o zápletce, která té originálnosti moc nepobrala. Takže pokud je Metropia něčím zajímavá, tak jde především o atmosféru a použitou animaci. (20.05.2010)

Neuvěřitelně silný film, který vyniká brilantní atmosférou a kde vizuální stylizace (sama o sobě se nejednoznačně pohybující mezi dojmy flashové animace, hraného filmu a loutek a navrch obohacená o pokřivené proporce na reálném základě s důrazem na veliké hlavy a oči) skvěle koresponduje s depresí, paranoiou a nejednoznačností dění samotného. A hloupý scénář? Nemyslím si... Jen soustředěný na poněkud nitěrnější stavy hlavního hrdiny, než na globální problém jako takový. Některé momenty jsou každopádně brilantní a skoro animovaná erotika zde dostává velmi zajímavý rozměr... P.S.: Bůh žehnej Febiofestu, ještě nedávno by mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl Metropii vidět na velkém plátně... (26.03.2011)

Mať zaujímavý (aj keď otrpaný) námet a dať mu svojskú vizuálnu stránku nestačí. K tomu ešte treba diváka niečím iným zaujať, pretože takýchto dystopických filmov videl už viac. Napríklad tempom, humorom, narážkami, alebo satirou. Metropia z týchto prvkov nemá v podstate nič. Na konci nás nečaká žiadna katarzia, žiadne rýchlejšie tempo, alebo dejový zvrat. Zaujímavý experiment, ale nič viac. (18.06.2012)

Šedá, studená, pomalá - krátce řečeno typicky severská animovaná historie v konečném důsledku o tom, že posloucháme hlasy ve své hlavě, kterými je Sebevědomí a Mindrák, k nimž se během života přidávají hlasy venkovního světa, ať již se jedná o propagandu, autority, volání přírody nebo rádio FM. Chce to účinný filtr a sebepoznání. Nezaujalo. Zato mne zaujalo to, že efekt Kulešova funguje nejen mezi záběry, ale i mezi pořady. Soudím to z toho, že jsem po předchozím dokumentu "Tajemství sexappealu" viděla v Metropii samá sexuální nastavení, potřeby a strategie, nikoliv politicko-antiutopický pamflet na totalismus kapitálu. ___ P.S. Podstata Kulešovova efektu spočívá v tom, že tentýž záběr herce je vždy kombinován s nějak významově jiným snímkem. To umožňuje pozorovat různé účinky na diváky: první účinek je ten, že člověk již podvědomě zařazuje sérii záběrů do jednoho logického celku; druhý spočívá v tom, že člověk má podvědomou tendenci očekávat od člověka na plátně tutéž psychologickou reakci, jakou má sám. Tak pokusné obecenstvo uvedlo, že výraz obličeje herce se vždy měnil v závislosti na emotivním náboji, který vyzařoval ze snímku, s kterým byl snímek herce kombinován, ačkoliv se snímek obličeje herce neměnil. Jednodušeji řečeno stejný záběr hercovy tváře vypadá jinak ve spojení se záběrem talíře polévky či záběrem dětského hrobu. (06.02.2012)

Depresivní atmosféra? Ano, ale sem tam ji nabourá směšně vypadající animace postav, což by tak hrozné ještě nebylo, protože jinak je animace celkem slušná, avšak za co bych trhal hlavy manikurovou pinzetou je nablblej scénář, kterej vykradl vše co se dalo (Orvella především) a ani se neobtěžovali s logičností, takže scén kdy si člověk pomyslí že si z něj autoři dělají srandu je docela dost, scénář je prostě tupej a zachrání to jenom od dob 1984 již xkrát viděnej dystopickej model světa... Uáá (08.12.2012)