Metropie

Dopravní společnosti vládnou světu (resp. velké sjednocené Evropě) a systém metra pod Evropou je v jistém ohledu velmi unikátní (cesta z Moskvy do Madridu je pak jen otázkou několika minut). Roger má ale k metru nedůvěru, a tak dává přednost cestování po vlastní ose (kole), až do okamžiku, kdy mu kolo někdo zdevastuje, a tak Roger musí vzít zavděk globálním dopravním prostředkem. Jenže jakmile vkročí do podzemí, zaslechne ve své hlavě tajemný hlas ... U některých filmů si stačí přečíst popis, a zbytek si jen tak představovat - dopadne to lépe než sledování vlastního filmu. Po zajímavém začátku se vše začne docela brutálně zamotávat (co má společného šampón na vlasy, metro a tajemné hlasy, hm) a ke konci jsem nevěděl ani jak se vlastně jmenuju. Na druhé straně je celé prostředí (příjemně) depresivní, chladné a šedivé, a tomu odpovídá i celková animace (chvilku trvá, než si člověk zvykne - ale pak je to bomba). Film měl určitě mnohem větší potenciál, než nakonec nabídl... (29.07.2010)

Zpočátku jsem chtěl dát filmu pět hvězd, posléze čtyři, na konci silnější tři. Animace je zvláštní, a hodně připomíná některé adventure počítačové hry včetně Travelogu. Ta zhroucená tělíčka s velkými hlavami mi ale časem už přišla poněkud divná. Jinak od začátku to pěkně odsýpá - sled náhod / nenáhod vede obyčejného chlápka na dobrodružnou cestu za odhalením konspirace, a za odhalením skutečnosti, kdo za ní stojí. Téma se šamponem je zajímavé, kdyby nekopírovalo tolik oblíbenou paranoidní teorii o ovlivňování lidí fluorem v zubních pastách. Když pak je vše odhaleno, skoro se člověk cítí podveden a říká si, a to je vše? A zůstanou jen nezodpovězené otázky typu, jestli se finančně vyplatí nakecávat lidem reklamy do hlavy a živit spoustu nakecávačů, a kdo vlastně nakecává nakecávačům? A jaký má smysl ovládat myšlení lidí, kteří stejně jen sedí celé dny před bednou? Atd., atd. (18.10.2010)

Je to škoda, že to není na více jak 3, páč zákl. idea je zajímavá, ale to by zde nesměl býti takový nic+moc scénář, kterýžto dle mého až moc spoléhá na ten vizuál, který mi příjde jako mix anim. Zemana a animačních piškuntáliích na jutub. Jako hraná distopie by to možná bylo lepší. Hl. postava vypadá jako z těch hrůzných fotek z koncentračních táborů (záměr?) a jeho partnerka Anna zase jako zajímavý mix Lucky Bílé a černošky.;-) Nejlépe dopadla Nina. Tak se tvůrcům opravdu povedla. Angličtina nebyla špatná (Udo Kier to jistí) ale mám pocit, že v norštině/dánštině/šwédštině by to bylo o něco démoničtější. Nevím sice přesně, co mají autoři proti šampónům ovládajích lidi, ale docela časté prvky alá Hello Kitty, tomu daly aspoň nějaký ujetý šmrnc. A taky jsem si všiml na poličce v Rogerově bytě, Pikachu.:) A to jak 90% děje tone ve slušné temnotě, mi připoměla Lynche. Nejzajímavější je nakonec na tomto projektu hudba, která mi v 1.pol. zněla jako Max Richter z Le Congress či Waltz with Bashir. A mám silný dojem, že nakonec nejzajímavějším prvkem na celém filmu jest závěrečný song. Ten byl totiž pohříchu atmosphéričtější, než celý film dohromady. Na 1 kouknutí, ok. Ale mělo to dle mého, na víc. (30.08.2022)

Šedá, studená, pomalá - krátce řečeno typicky severská animovaná historie v konečném důsledku o tom, že posloucháme hlasy ve své hlavě, kterými je Sebevědomí a Mindrák, k nimž se během života přidávají hlasy venkovního světa, ať již se jedná o propagandu, autority, volání přírody nebo rádio FM. Chce to účinný filtr a sebepoznání. Nezaujalo. Zato mne zaujalo to, že efekt Kulešova funguje nejen mezi záběry, ale i mezi pořady. Soudím to z toho, že jsem po předchozím dokumentu "Tajemství sexappealu" viděla v Metropii samá sexuální nastavení, potřeby a strategie, nikoliv politicko-antiutopický pamflet na totalismus kapitálu. ___ P.S. Podstata Kulešovova efektu spočívá v tom, že tentýž záběr herce je vždy kombinován s nějak významově jiným snímkem. To umožňuje pozorovat různé účinky na diváky: první účinek je ten, že člověk již podvědomě zařazuje sérii záběrů do jednoho logického celku; druhý spočívá v tom, že člověk má podvědomou tendenci očekávat od člověka na plátně tutéž psychologickou reakci, jakou má sám. Tak pokusné obecenstvo uvedlo, že výraz obličeje herce se vždy měnil v závislosti na emotivním náboji, který vyzařoval ze snímku, s kterým byl snímek herce kombinován, ačkoliv se snímek obličeje herce neměnil. Jednodušeji řečeno stejný záběr hercovy tváře vypadá jinak ve spojení se záběrem talíře polévky či záběrem dětského hrobu. (06.02.2012)

Depresivní atmosféra? Ano, ale sem tam ji nabourá směšně vypadající animace postav, což by tak hrozné ještě nebylo, protože jinak je animace celkem slušná, avšak za co bych trhal hlavy manikurovou pinzetou je nablblej scénář, kterej vykradl vše co se dalo (Orvella především) a ani se neobtěžovali s logičností, takže scén kdy si člověk pomyslí že si z něj autoři dělají srandu je docela dost, scénář je prostě tupej a zachrání to jenom od dob 1984 již xkrát viděnej dystopickej model světa... Uáá (08.12.2012)