Rembrandtova Noční hlídka

Greenawayův styl se za ta léta přece jen proměňuje, mám ten pocit. Nepřerušované dlouhé celkové záběry, které dominovaly jeho nejslavnějším filmům v uplynulých dvou dekádách jsou v Rembrandtově noční hlídce výrazně častěji prostřihovány se záběry detailními. (Klasická scéna v tomto filmu pak má podobu: velký záběr, detail, velký záběr, velký detail, velký záběr - atd. Což je ovšem také celkem svérázné.) Co se v Greenawayově rukopisu naopak nezměnilo jsou téma a tempo. Opět se zde cetkáváme s tradičními greenawayovskými otázkami: Jaký je vztah mezi uměním a realitou? Nakolik umění (obraz) ovlivňuje realitu (dobový kontext) a nakolik naopak realita zasahuje do umění? Greenawayovy filmy si nepotrpí na složité zápletky a ani Rembrandtova noční hlídka není výjimkou. Historka o vraždě jednoho z portrétovaných je spíše záminkou pro spřádání výše naznačených "hlubších" úvah. Tempo filmu je greenawayovsky rozvláčné, meditativní, a souzní s režisérovou dlouhodobou zálibou v komplikované, pozvolna se rozvíjející a pohybující "divadelní" mizanscéně (v tomto případě plné odkazů na barokní malířství) na úkor časoprostorové zkratky, kterou by mohl poskytnout častější střih. Scénář je plný brilatních dialogů a výroků (např. rozprava mezi Rembrandtem a jeho ženou ze začátku filmu na téma "Jak bys slepci popsala červenou barvu?"). Hudba Poláka Wlodzimierza Pawlika svou drásavou naléhavostí připomene soundtracky k starším režisérovým filmům od Michaela Nymana. Greenawayovsky precizní (pochválen budiž jeho výběr a usměrňování kameramanů) zůstává rámování obrazů, jejich vnitřní kompozice a práce s barvou a nasvícením scén. (18.10.2008)

Tento film nefilm se mi moc nelíbil po příběhové stránce, ale co se týče obrazových kompozic je Greenaway stále skvělý a je to balzám na oči. Vlastně je to celé spekulování nad Rembrandtovým patrně nejznámějším dílem o intrikách a zákulisních machinacích v průběhu jeho vzniku. Na tak ukecané filmy nemám v poslední době sílu, takže bohužel musím dát jen 3hvězdičky, i když silnější. Ještě poznámka ohledně Freemana - ze začátku mi do roli Rembrandta nějak nesedl, ale v průběhu jsem si na něj zvykl a zvládl ji myslím velmi dobře. [ PŘÍBĚH: X /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (07.04.2013)

Esteticky stále vytříbený, avšak neskutečně užvaněný Greenaway. Za doprovodu úžasné hudby ( W.Pawlik) předkládá režisér v působivých šerosvitných obrazech příběh o vzniku známého obrazu. Dialogy jsou sice chytré, ale po čase se vrší na sebe tak, že jsem si přál, aby už všichni sklapli...věřím, že Greenaway by dokázal natočit skvělý film beze slov, jenže mu to zatím asi nikdo neřekl. (21.11.2010)

Pro mě jako filmová událost roku 08. Stejně jako Kubrick v Berry Lyndonovi tady Greenaway tematizoval výtvarné umění jako prostředek filmového vyjadřování a jako výrazový prvek jej dotáhl do dosud neobjevených pozic; nevím, jestli ještě někdo o tom takto uvažoval. Se zcela nezaměnitelným rukopisem filmového divadla tomu Greenaway dodává podle mě ještě další dimenzi. A když někdo řekne, proč tedy Nightwatching neudělal jako divadlo, tak jednoduše proto, že film poskytuje spoustu věcí, které Greenaway dokáže výborně využít. Navíc bych upozornil na doprovodný film-dokument, Greenawayův, o tomto Rembrandtově obraze Noční hlídka, který se náhodou objevil letos na AFu v Olomouci, http://www.csfd.cz/film/250800-rembrandts-jaccuse/, ale ten tady nehodnotím, když jsem ho bohužel neviděl celý, protože jsem pak šel na koncert Sunshine (to jsou rozdíly). (27.05.2009)

Mystifikační krimi o vzniku velkého Rembrandtova obrazu vyprávěná v dlouhých, pečlivě prokomponovaných filmových obrazech inspirovaných nizozemským malířstvím a interpretovaná skrz divadelní herectví a divadelní stylizaci. Další film, kterým se Greenaway pokouší zkoumat vztah malířského a filmového obrazu a možnosti jejich fúze. PS: klíčový teoretický pojem = šerosvit... "I was looking into the night, I was watching the night, I was NIGHTWATCHING..." (17.10.2008)