O dívce, která proskočila časem

Ze začátku to na mě působilo průměrněji, bylo to pěkné, ale zase nic převratného. Postupně se můj názor začal zlepšovat, protože rozuzlení bylo opravdu zajímavé a nečekané. Konec byl pěkný, ale doufala jsem, že se tam objeví scéna, že slib, který byl vysloven, byl i naplněn, ale to se bohužel nestalo, což se mi zdá jako škoda, protože to by byl krásný závěr. A proč tedy průměrné hodnocení? Ano, líbilo se mi to, ale když jsem si pak zpětně ujasňovala některé věci, zjistila jsem, že mi tam občas něco nesedí. Možná se pletu, ale na mě to působilo, jako když se děj vyvíjí určitým směrem a pak se vymyslí úplně něco božího, aby to dostalo šťávu. Zmíní se tohle, zmíní se tohle, aby bylo jasné, že to pokračuje, jenže ... to prostě 100 % nesedí. :-D :-D (31.08.2014)

Já se bála jiného konce, bála jsem se, aby to nedopadlo třeba jako Donnie Darko. Fakt jsem se bála. Už se nebojím, už vím. Byl to moc pěkný film; k dnešnímu dni se mi hodil. A ten kluk byl skvělej, viď, Makoto :-) Dodatek: dnes ráno jsem se probudila a co prvního mi připadlo na mysl? Film, který jsem shlédla včera večer. Asi mi z mysli jen tak neodejde... Dodatek k dodatku: i po několika týdnech, měsících se mi náhle v mysli zjeví toki wo kakeru shójo... protože ten film za to stojí. A protože na ten film prostě nemůžu jen tak zapomenout... musím ze 4* udělat 5*. ^^ (13.08.2009)

Příjemná, možná chvílemi trochu překombinovaná, romantika, které by slušel doslovnější závěr, ať už by byl smutný či radostný. Na konci jsem měl pocit jako by mě Dívka, která proskočila časem nechala napůl cesty a přitom mě ještě minulo jakési důležité poselství. Čím ale toto anime vyniká je svoji hluboce nostalgickou atmosférou. Navozují ji záběry na oblohu po které vítr honí mraky, líné městečko, kde lidé, jako by byli jen vedrem omámené kulisy, západy slunce, samota baseballového hřiště, hudba která masíruje emoční skříňku a především příběh a hlavní postavy, které od začátku stojí na křižovatce odloučení a rozchodu. Pocit, že se něco krásného končí a člověk to nemůže ovlivnit není většinou příjemný a tento film jej místy dokáže docela slušně navodit. Přál bych si jen, aby měl vyzrálejší a ucelenější podobu. (12.01.2012)

Chvílemi se dostavovala slušná porce nudy s tímto civilním animéčkem. Ale Hosodovi musím přiznat, že když šlo o důležité dějoposuvné scény, tak jsem skoro ani nedýchal blahem jak vše správně funguje. Právě proto musí být moje hodnocení kladné, i když nedostatky hlavně v ději a hudbě jsou pro mě stále dost nezkousnutelné. 65 % (14.03.2009)

Toki wo kakeru šódžo je skutečně blesk z čistého nebe, jelikož režisér ani scénárista na svém kontě nemají příliš známých a uznávaných děl (a značná část hereckého ansámblu ani nemá záznam na ANN). Na druhou stranu Jasutaka Cucui, autor mangy, dle níž byla Dívka skákající časem natočena, je rovněž autorem původního příběhu Papriky a to už naznačuje, že by mohlo jít o cosi velkého. A stejně tak činí dosavadní pozitivní ohlasy. Hlavní hrdinkou je Makoto Konno, lehkovážná středoškolačka, která jak název filmu napovídá, získá schopnost vracet se v čase (realita se šmrncem nadpřirozena je přesně to, co mám rád). V duchu své nátury toho začne využívat především ku svému pobavení a ve svůj prospěch, ovšem čas nejen že na nikoho nepočká, ale také nikoho nenechá, aby si s ním zahrával. Makoto totiž není na světě sama a kauzalita je neúprosná. Příběh je skvělý, velice zajímavý, místy opravdu působivý a výborně zakončený. Oděn do krásného kabátku (velmi dobrá hudba a nádherně nakreslená pozadí) je hlavním pilířem tohoto úžasného anime, jež může zavdat několik podnětů k zamyšlení. Je tu ale pár maličkostí (nelogická jednání, podcenění zranění), která dojem lehce kazí. Skutečně jde o drobnosti, ovšem není jich málo a v jinak takřka dokonalém díle naneštěstí více vyniknou. 9/10 (17.05.2007)