Reklama

Reklama

Tetro

Trailer 2

VOD (1)

Bennie (Alden Ehrenreich) se vydává do Buenos Aires, aby našel svého zmizelého bratra. Jeho bratr býval slibným spisovatelem, nyní je pouhým stínem svého bývalého já. Jednoho dne Bennie objeví bratrovu téměř dokončenou hru, která může být vodítkem k pochopení jejich společné minulosti a vyřešení vzájemného vztahu. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (59)

Skip 

všechny recenze uživatele

V tomto většinou černobílém filmu byla velmi dobrá kamera, to jsem si mockrát hodně lebedil. Herci nehrají špatně, ale samotný příběh jen takový nijaký, ne moc zajímavý, což je škoda, protože to se pak dostavuje pocit jisté rozvleklosti. Ale určitě stojí za to, podívat se na něj, protože je to alepsoň po formální stránce dobré. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Bohužel si nemůžu pomoct. Na mě to celé působilo velice zvláštním dojmem. Rozhodně nejde o film, který je určen pro každého diváka. Je to takové těžko stravitelné. Myslela jsem, že se filmem nedokážu vůbec prokousat, ale zajímalo mě, jak je to s Tetrovou rodinou. Tetro mi silně připomínal Quentina Tarantina. ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Trochu chorobná variace na téma "v každí rodině je něco". Je tu sled nádherných obrazů s "latino" náladou. Hispánsky líné tempo. Vychutnávání života od kavárny ke kavárně . Jsou zde lehce operetní figurky. Filmu vévodí Maribel Verdu a její nevtíravá přirozená neútočná krása. Klíčovou úlohu si zde drží hudba.Uvnitř příběhu to Coppola svou psychoterapií uměním přehnal a není to jeho nejsilnější dílo. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

S hodnocením Tetra to bude sakra těžký, protože zákonitě každý, kdo na to půjde, zkrátka čeká Kmotra. Leč ten se nekoná. Coppola je pan režisér, o tom žádná. Tady je to vidět z každýho záběru - to, jak si tady hraje s černobílou kamerou, je fascinující a dlouho jsem to neviděl. Vytváří fascinující obrazy, který by se klidně mohly rámovat. Kompozičně je to zkrátka moc fajn. Horší je to s příběhem, ten se hrozně táhne a nějak ne a ne diváka k sobě dostat. Místy je to opravdu podobný telenovelám (hlavně závěrečný zvrat), na druhou stranu Coppola má nad postavami nadhled, takže si může dovolit lehkou ironii a sarkasmus. Oba herci jsou výborní, leč Gallo mi přišel o chlup lepší, Ehrenreich je totiž podobnej DiCapriovi a přijde mi, že toho někdy lehce zneužívá a snaží se stavět do jeho pózy. Závěrečný zvrat mi bohužel přišel nedůvěryhodný a zkrátka jsem jim to nezbaštil, takhle to skončit nemělo. O tomhle filmu se určitě dá diskutovat v úzkým kruhu fandů filmový řeči a na specializovaných školách, formálně je fakt povedenej. Příběhově je to horší a prostě mě to nedostalo. Ale Coppola pořád umí. 60% ()

Sobis87 

všechny recenze uživatele

S Tetrem Francis Ford Coppola dále rozvíjí nový směr ve své tvorbě nastolený rozporuplně přijatým (avšak fascinujícím) snímkem Youth Without Youth, stále více se odpoutává od mainstreamu a navzdory vysokému věku ke svým autorským počinům přistupuje jakožto mladý nadšenec toužící po stylistických a formálních experimentech a vyzývavém ohýbání představ o adekvátním filmovém tvaru. Tento „filmový spratek“ mladé generace filmařů 70. let může být díky oběma výše jmenovaným filmům konečně považován za opravdového auteura, jehož odhodlání sejít ze zažité cesty a vzdát se osvědčených postupů s rizikem odmítavého přístupu běžného diváka mi připomíná práci filmařů francouzské nové vlny 60. let v čele s Jeanem-Lucem Godardem. On má Tetro celkově velmi blízko k francouzské nové vlně, a to nejen z hlediska nepřátelství vůči konvencím. Sama titulní postava je velmi vzdálená představám klasického konzervativce, charaktery a vztahy jsou centrem vyprávění a místo trojaktového rozvržení je příběh spíše episodický – místo kauzality očekávejte nahodilost v duchu italského neorealismu. _____ Pokud chcete porušovat pravidla a bořit konvence, musíte je nejdříve dobře znát a jestliže filmaři jako Godard, Truffaut, Rohmer nebo Rivette pěstovali své intelektuálské kvality v oblasti filmu jakožto filmoví kritici a teoretici (časopis Cahiers du cinéma), Coppola byl vržen přímo do víru formujícího se nového Hollywoodu, kde tvořil žánrové snímky a osvojoval si filmový klasicismus. Nyní ve věku jednasedmdesáti let se Coppola úplně neříká klasického stylu, ale jako tvůrce-veterán ho transformuje, deformuje a různě ohýbá. Z jeho práce lze poznat, jak si je jist filmovým médiem a o to více pak může zajít do krajnosti ve svém experimentování, aniž by se výsledné dílo roztříštilo ve změť nesourodých výjevů. Z formálního hlediska lze u Tetra zpozorovat některé prvky totožné s Coppolovými Dravými rybami (taktéž autorská záležitost) – především pak důraz na fotogenii jednotlivých záběrů snímaných na černobílý materiál, přičemž zde Coppola s kameramanem Mihailem Malaimarem inklinují k představě o fotografii do let 80. – fotogenie je chápána jakožto umění mizanscény, pečlivého komponování a přesného svícení, které mé blíže k realismu než ke stylotvornému užití. Jestliže se ve dravých rybách objevovaly některé předměty v barevné podobě (zlaté rybky v akváriu), Tetro obsahuje scény, které jsou kompletně barevné a dokonce mají i jiný formát – 4:3 – jedná se o scény z minulosti (divák je z klasických filmů zvyklý na obrácený postup – přítomnost je snímána barevně, flashbacky pak černobíle). Tetro, ač nevšední, je vizuálně nádherný – stejně jako zmíněný film Youth Without Youth – a doufám, že bude Coppola s Malaimarem i nadále spolupracovat. ____ Tetro osciluje mezi groteskou a vážným dramatem, svět tohoto filmu obývají groteskní figurky i tragické postavy s problémy jak z antického dramatu a při této bipolárnosti jsem si okamžitě vzpomněl na neorealistickou klasicku Roberta Rosselliniho Řím, otevřené město. Doufám, že nízký divácký zájem (a nepochopení) u Tetra i Youth Without Youth Coppolu neodradí v dalším rozvíjení dosavadní tvorby, byla by to velká škoda, protože to jsou díla nadmíru zajímavá. () (méně) (více)

Galerie (81)

Zajímavosti (10)

  • Coppola se rozhodl natočit film stejným způsobem jako Rumble Fish (1983) (tedy černobíle s občasnými záblesky barvy), protože oba filmy jsou dramaty o lidských vztazích, zejména o bratrství. (ČSFD)
  • V roce 2007 bylo vykradeno studio Francise Forda Coppoly v Buenos Aires. Ukradena byla elektronika včetně osobního počítače, ve kterém se nacházel scénář filmu. (oje)
  • Scéna, ve které Tetro (Vincent Gallo) drží kytici, odkazuje na pasáž z filmu V přístavu (1954), kde Terry Malloy (Marlon Brando) dělá totéž. (ČSFD)

Reklama

Reklama