Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý Mordechaj Mayzl (M. Kubec) už dávno miluje Sáru (M. Kuklová), dceru pražského primase židovské obce (P. Kostka). Jenomže Mordechaj je velice chudý, a tak o svatbě s milovanou dívkou může jenom snít. Anebo spoléhat na zázrak. Naštěstí v době rudolfínské, v níž naši hrdinové žili, se to kouzly a zázraky jenom hemžilo. A tak se stalo, že lakomý primas při jednom z návratů z obchodních cest narazil v lese na vytoužený zlatý poklad. Co všechno primasova chamtivost způsobí a jakými spletitými cestičkami se dostane poklad k tomu pravému, vypráví pohádka, která byla natočena podle předlohy E. Petišky. (Česká televize)

(více)

Recenze (28)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Hezký příběh o Mordechaiovi Maiselovi a o tom, co předcházelo vzniku Maiselovy synagogy, alespoň tedy co se legendy týká. Pravda je samozřejmě trošku jiná. Kostými mi přišly zvláštní. Nezdálo se mi, že by se takové nosily v rudolfínské době v Praze. Ale je to pohádka, takže nebudu hledat další mouchy. Nejvýraznější postavy celého příběhu byli Petr Kostka a Hana Maciuchová. ()

Šimpy 

všechny recenze uživatele

Velmi zdařilá pohádka na motivy skutečně žijící historické osoby. Navíc vše doplňují perfektní židovské reálie...není divu, poradcem byl Viktor Feuerlicht, který si zde i střihl roličku. Mezi vedlejšími postavami je možno spatřit i Radka Valentu  a mladičkou Marthu Issovou. Akorát na wikipedii píšou nesmysl, když uvádí Miroslava Etzlera jako Rudolfa II. Ten se v této postavě objevuje v jiné židovské pohádce (Rabín a jeho golem). ()

Reklama

Narciska 

všechny recenze uživatele

Pozitivně hodnotím nevšednost pohádky a její zasazení do židovského prostředí, také to, že se na rozdíl od toho, co je pro pohádky typické, děj odehrává velmi nepředvídatelně, nevíte, co bude následovat a vyvíjí se to dobře s vcelku silným a příjemným rozuzlením. Proto zavírám oko nad scénáristickými nedotaženostmi (počítá poctivě každý krejcar a v klíčový moment rozdělí jmění halabala atd.) a chyby a nad jednou z postav, která vykazuje nepochopitelnou bipolaritu, prostě musela jednat, tak jak se to pro vývoj příběhu hodilo a nikoli s ohledem na svou osobní charakteristiku, to ani dobrá herečka H. Maciuchová nespraví, byť v podstatě jen ona a P. Kostka příběhu vévodí. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Auteticita z této pohádky přímo srší, aby taky ne, když většina herců z obazení je židovského původu. Tedy oni tady vlastně hrají sami sebe a to se rovná skoro realitě. Jedna za židovskou svatbu, druhá za některé židovské písně! Mordechaj, Mordechaj to sem už někde slyšel, nejmenoval se tak původně po svém otci Karl Marx?:-) ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Téma je sice zajímavé židovskou komunitou, ale zpracované je naprosto nezajímavě, bez napětí, rádoby vtipně, ale třeba hned strašidla na začátku sem spadla spíše z Jůhele neděle a od Tryskomyší. To se pak těžko navozuje autenticita, když hned na začátku na vás vybafne tohle. Téma zlaťáku máme za půl hodiny z krku a vlastně není oč hrát, příběh je strašně prostinký a jednoduchý na tak dlouhou stopáž. Kuklová s Reifovou poněkud přehrávají - ostatně i další herci, asi to byl režijní příkaz, a zkrátka to nefunguje. Jestli jsem si něco z pohádky odnesl, tak že vlastně jde jen o ty prachy a ty jsou důležité, každý zlaťák se počítá a bohatství není nikdy dost. Vrcholem pohádky jsou 40 - 50. minuta, scény židovské svatby a svatební hostiny, ale spíše z jakéhosi dokumentárního důvodu. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Při scéně svatebního obřadu v synagoze je účasten i tehdejší skutečný vrchní kantor Staronové synagogy, Viktor Feurlicht. (honajz)
  • Smutným historickým faktem je, že i když byl Mordechaj Mayzl (Mário Kubec) po celý svůj život nebývale štědrý jak vůči svým židovským souvěrcům, tak vůči křesťanům (například na své náklady také nechal vydláždit hlavní ulice v tehdejším židovském městě, podporoval tehdejší vědu a umění, ale také drobné řemeslníky a obchodníky, kterým půjčoval peníze za velice výhodných podmínek, roku 1581 věnoval 100 tolarů na opravu sousedního kostela sv. Salvátora), tak přesto, že se císař Rudolf II. sám zúčastnil jeho pohřbu, o několik dnů později nařídil konfiskaci celého jeho jmění. Navíc tím porušil svůj vlastní dekret, který Mayzlovi za života věnoval a dle kterého měl právo naložit se svým majetkem podle vlastní vůle a odkázat ho komukoliv. (Nick321)

Reklama

Reklama