Max a maxipříšerky

Štyri hviezdy tomu dám, lebo si ich to zaslúži, ale pravdupovediac som na tento druh filmov nikdy nemal nervy. Aj keď chápem o čom rozprávali v skutočnosti (a fungovalo to), tak či tak sa tam predovšetkým kopa plyšákov dve tretiny stopáže hádže v lese o zem. A deti, na ktoré by to mohlo mať naozaj nejaký vplyv, si to aj tak nepozrú. Alebo to nepochopia. (17.12.2019)

(Spoiler) Knížku Tam, kde žijí divočiny znám od dětství a mám ji dost rád. Na hraný film jsem se těšil, fotky slibovaly krásnou podívanou a proti všem předpokladům jsem věřil, že námět půjde nějakým způsobem roztáhnout z cca 20 vět na celovečerní film. Šlo to. Ale ne způsobem, jaký by odpovídal duchu předlohy. Zatímco pilířem knihy je poznání faktu, že dítě má v sobě nespoutanou fantazii a zároveň vnitřní běsy - divočiny, nad kterými lze zvítězit, ovládnout je (se) a stát se jejich králem - získat sebekontrolu, ve filmu je zápletka dovedena do roviny, kdy je význam příběhu otočen v podstatě o 180°, protože Max se sice stane králem, ale Divočiny ho prokouknou, neustále se hádají, na což není pěkný pohled, Max je nedokáže zvládnout a v podstatě prchá. Knihu jsem si hrozně užil, měl jsem z ní dobrou náladu, byl to téměř veselý příběh. Film je oproti tomu vlastně dost depresivní. Těžko se na něj kouká. Význam předlohy se vytratil. Jestliže chtěl Spike Jonze zdůraznit, že se Max potřeboval od svých dětinských fantazií oprostit a konečně dospět, tak to mohl znázornit nějakou zábavnější cestou. Film je totiž v některých momentech vyloženě nudný. (10.08.2010)

Hezké písničky, ještě hezčí "maxipříšerky"... a to jsou zhruba všechna pozitiva. Pokud vás dětský film zažene do kouta a donutí přemýšlet o tom, jaktože je v něm malý klučina nezranitelný, nebojí se rozpoutat nebezpečnou bitvu, dobrovolně žije v lese a nemá potřebu se ani najíst, něco je prostě špatně. Tady jde především o to, že se většinu času nic moc neděje a zábavnou "pocitovku" se z toho Jonzemu vykřesat nepovedlo. Nezapomenutelní jsou akorát Bob a Terry, protože... WTF? [Londýn] (16.12.2009)

Když jsem šel do zhlédnutí tohoto filmu, tak jsem vůbec netušil, co z toho nakonec vzejde. Původně jsem si myslel, že to bude infantilní pohádka o klukovi a maxizrůdičkách. Omyl! Aspoň tedy pro mé mozkové závity. Tento film nabízí něco mnohem hlubšího a silnějšího. Základní pilíř a samotný námět jsem snad pochopil, takže musím říct, že je to tu originálně podáno bez sebemenších příkras. Na druhou stranu by však neuškodilo, kdyby byla stopáž klidně o čtvrt hodinu kratší, protože jsem se místy krapet nudil. A pak (tohle není výtka!) ... občas mi ty maxipříšerky připomínali Teletubbies, tím jak se pohybovali, ale to je jen tak na okraj. Takže musím říct, že jsem dostal víc než jsem očekával a to zejména materiál k zamyšlení a úvaze. Celkově takové ošemetné, ale pořád 4* (75%). (04.04.2010)

Vypadá to jako by parta studentů měla volný víkend, a tak vzala handycam a šla do lesa, všichni si oblíkli stupidní masky ve stylu sezamové ulice a začali sebou házet, zapalovat se a celkově ničit všechno a hlavně sebe. Film o tom že mít ADHD je super, který se táhne tak neskutečně, že bych ho určitě žádnému dítěti nepřál. (03.12.2011)