Katanagatari

Takže na takový konec jsem čekala 12 měsíců? Jsem zklamaná a zároveň spokojená. Ty jeho oči na konci byly skvělé, asi bych zvládla fall for you, Šičika, ale... Anime zaujme neobvyklou kresbou, která tomu dodává na atmosféře - pasuje k příběhu. Ten je zajímavý, s posunem a jasným cílem. Bohužel se vyskytly chvíle, díly, kdy jsem se nudila a opravdu mě to moc nebavilo. Ale ten konec byl opravdu... Prostě se koukněte. Doporučuji anime "ze středověku" s dobrou hudbou, kresbou, nápadem, zajímavýma postavama. Pro mě slabší 4*. (11.12.2010)

Kam mohou hezké vizuální zpracování a slušně zábavné souboje (povětšinou; hlavní klání v závěrečných dvou epizodách jsou obyčejnou přehlídkou super power) vyzdvihnout anime, jež je založeno především na hypertrofických a hyperplastických dialozích? Výše než na průměr rozhodně ne. 5/10 (16.12.2010)

Pozor, jak k tomuhle seriálu budete přistupovat, on sám sebe totiž nebere vážně, čili pokud Vy jej vážně brát budete, tak se ochudíte o zážitek. Troufl bych si tohle označit za parodii, ale takovou skrytou. Jako první Vás trkne animace - prostředí je nakresleno klasicky, ale postavy jsou jen velmi hrubě načrtnuty, což někomu nemusí sednout a snadno se dá říct, že je to hnusné (s čímž nesouhlasím, mně se to líbilo moc). Akce je rychlá, zajímavá a smrtící - tady se z tratoliště krve nevstává. Už nikdy. Postavy jsou nejednoznačné, nezvyklé a originální, mohly by být trošku plastičtější, ale není na to prostor. Velmi dobře se s nimi pracuje. Vyskytuje se tu spousta momentů, které do určité míry popírají klasické stereotypy a principy, což je osvěžující aspekt. Příběh je questového typu, není to na závadu, postupně to jde do větší hloubky. Lehtivé vtípky a vztah pán/otrok se mi líbily, rozhodně nijak nevadily. (06.06.2011)

Stylově unikátní anime. Katanagatari pro mě obsahuje tolik obratů, kdy mě něco prudilo, aby mě to začalo posléze bavit, v doposud nevídaném množství. Celkově bych nedokázal najít lepší popis, než "dokonale trollící seriál". Pod maskou vážnosti je tu spousta detailů a aspektů, které normálně u jiných anime považujeme za zavedené, obráceny na hlavu, ale takovým mazaným způsobem, že mi to nedá, než se jen usmívat. Zpočátku mě štvala skoupá animace, štvaly mě nekonečně dlouhé dialogy, štvaly mě přitroublí a divně oblečení ninjové, štval mě Šičiko svou natvrdlostí a zalespenou oddaností, štvala mě Togame svou panovačností, štvaly mě krátké souboje, které byly spíš slovní. Jenže ono se to všechno tak změní..and i fell for it all. Šičiko s Togame jsou výborně sehraní, jeden pro druhého se mění, zbožňuju jejich typické maníry (námluvy skrz vlasy, házení oček, nošení, nevinou žárlivost) a jejich společná osudovost sálá z každého dílu. Ony 40 min dlouhé dialogy krásně potvrzovaly, že i když je to cesta za nalezením něčeho materiálního (mečů), šlo hlavně o cestu plnou ponaučení a vidět svět skrz mnoha dalších pohledů. Divák by nic jiného neměl očekávat od tvůrců ukecaného Monogotari a souboje mi tím přestaly chybět. Ne, ninjové mi byli otravní celou stopáž seriálu, ale vše pro mě zabil konec. Nemám problém pochopit principy obětování a nepotřebuju k štěstí, aby konec byl šťastný. Nedokážu se ale zbavit dojmu, že bylo budováno mnoho pro jedno velké konečné NIC. Začal jsem smutkem, na další desítky minut přešel na zmatečnost, kdy z ničeho nic Katanagatari přeřadí na nesmyslně neoriginální vyúčtování, abych po závěrečných titulkách zůstal rozčarován. Pochopím, že některé zaujme celková absurdnost a drobný autorský výsměch, ale lepší konec (a neříkejte mi, že by to nešlo, i kdyby se použily jiné drastičtější metody) pro mě je v důsledku rozdíl mezi mistrovským dílem a povedenou podívanou. Skálopevné 4*. Cheeriooo! (11.04.2017)

Řekl bych, že tohle anime má něco, co chybí spoustě úžasných filmům, včetně takových jako například Artist, kterého jsem taktéž dokoukal dnes (resp. včera, když vezmeme, že právě teď je chvilku po půlnoci). Oním "něčím" je nepředvídatelnost. Respektive, pokud máte už něco nakoukáno, nejen z anime, chápete, jak příběh funguje. Ono je teda několik typů, ale zhruba: Člověk potká protivného(nebo jinak odlišného) člověka. Protivný pomalu měkne a začíná být přístupnější a končí to láskou, zatímco se odehrávají další příběhy kolem tohoto. Autor byl zlý a nechal romantiky a příjmače tohoto klišé plakat až za hrob a na úplném konci je donutil vzít provaz a jít požádat kamaráda, aby mu kopli do bedny od whisky. Dalším skvělým prvkem je animace soubojů, která je logická, svižná a neopakují se v ní čtyři obrázky. --- Za tenhle tah, aneb "divák je hadr na podlahu" autora a všechny, kteří s tím měli co dočinění hodně uznávám a řekl bych, že asi dlouho neuvidím podobný klenot, až tedy do doby, kdy vyjde Kizumonogatari. (13.06.2012)