Všechny polohy lásky

Nenápadný film zo španielskej produkcie, ktorý nesklamal spracovaním, herecky a tematicky. Tých tém je tu možno trochu viac ( súrodenecké, partnerské vzťahy, homosexualita, väzenské prostredie, šikana, vzťah k sebe samému, vzťah otca a syna, milostný trojuholník...), no v zásade držia ucelene po kope. Súhlasím, že film môže v mnohom pripomínať Almodovara, verím tomu, že ten by do spracovania dal viac farieb, temperamentu, horlivosti a vášne. A tak "Všetky podoby lásky" sú pre mňa filmom komornejším a realistickým, výborným v detailoch, s typickým španielským rukopisom. (02.07.2012)

Španělské filmy mám, hlavně díky Medemovi moc rád a i tenhle "skoro čtyřkový" mě nezklamal. Milostný propletenec několika lidí, některých na svobodě, některých ve vězení má už od začátku svoje kouzlo, také díky Quimovi a Martě, kteří jsou oba dva velmi sympatičtí herci a my můžeme s jejich pomocí sledovat osudy několika hlavních hrdinů, řešících svoje všední i nevšední starosti, jako je např. vyřešení problémů s vlastní sexuální orientací. Příjemný film, který, až přes malinké klopýtnutí na konci, má divákovi rozhodně co nabídnout. (17.07.2014)

Chvílemi jsem si připadal, že sleduji něco od Almodóvara, ale vedle něho jsou Všechny polohy lásky přeci jen trochu více plytkou záležitostí. Tato vztahová mozaika osciluje mezi multipersonálními dramaty Alejandra Gonzálese Inárritu a lehce zvrácenou poetikou Almodóvarových děl a rozhodně se jedná o to kvalitnější ze zajímavé španělské produkce. Ačkoliv se (především) jedná o vztahové drama, vyskytuje se zde nemalé množství kvalitních komických prvků, které dokážou celou podívanou v pravou chvíli oživit. Kvalita všech mikropříběhů je kolísavá, avšak i těch pár hlušších míst vždy podrží skvělí herci. Všechny polohy lásky nejsou perlou španělské kinematografie, je to „pouze“ velmi dobrý film, který by mohl být trochu více osobitý, aby dosáhl kvalit tvorby slavných španělských auteurů. 80% (15.06.2010)

Španělé tady moc hezkou formou odvyprávěli životní příběhy různých lidí, ve kterých se promítá nejenom aktuální situace ve Španělsku, problémy s nezaměstnaností a tak dále. No a nejlepší na tom všem bylo, že každá z postav byla vysloveně zajímavá. Poctivě natočené drama s vtipnými, romantickými, ale i smutnými momenty. Prostě tak, jako ze života. (20.12.2015)

Tak nevím. Je to jeden z těch filmů, kde jsou dlouhé pohledy, jeden hudební motiv, který se prolíná celým filmem, pár méně či více sympatických postav, nějaké téma, většinou se sociálním přesahem, žádné velké drama, resp. dramata jsou to velká, ale zobrazena a řešena tak nějak jako by v pozadí, poskládána vedle sebe jako fotky v albu. Žádný velký křik, žádné vypjaté scény, kdy herec různým způsobem křiví obličej, divoce gestikuluje a hraje celým tělem - už jsem si vzpomněla, snad se tomu říká komorní drama. Je ze Španělska, to by měla být záruka kvality. Nemůžu říct, že by mne to nebavilo, ale nadprůměrné mi to nepřišlo. Možná to ale docením za čas a pak třeba i o hvězdičku zvednu. (19.12.2010)