Všechny polohy lásky

Chvílemi jsem si připadal, že sleduji něco od Almodóvara, ale vedle něho jsou Všechny polohy lásky přeci jen trochu více plytkou záležitostí. Tato vztahová mozaika osciluje mezi multipersonálními dramaty Alejandra Gonzálese Inárritu a lehce zvrácenou poetikou Almodóvarových děl a rozhodně se jedná o to kvalitnější ze zajímavé španělské produkce. Ačkoliv se (především) jedná o vztahové drama, vyskytuje se zde nemalé množství kvalitních komických prvků, které dokážou celou podívanou v pravou chvíli oživit. Kvalita všech mikropříběhů je kolísavá, avšak i těch pár hlušších míst vždy podrží skvělí herci. Všechny polohy lásky nejsou perlou španělské kinematografie, je to „pouze“ velmi dobrý film, který by mohl být trochu více osobitý, aby dosáhl kvalit tvorby slavných španělských auteurů. 80% (15.06.2010)

Moc se mi líbila Marta Etura, ta žena má v sobě prostě jiskru. Mám ráda španělské filmy, umí vyzdvihnout své stinné stránky. A ač je tohle téma téměř rutinou ve filmové kinematografií, španělé se nebojí přitvrdit tam, kde ostatní se bojí. Celkový děj je spíš o hluboké touze najít lepší život, a uznání pro svou osobu. Můžeme zde vidět několik postav, které se potýkají s krutou realitou osudu, a upřímně můžu říct, že každá z těch postav, nabízí tak akorát, abyste si vzali z každého trochu, ale zároveň se nerozmlsali. (14.05.2016)

Film je postavený na jednoduchom príbehu - Jorge je dobrý chlapec, ktorý sa stará o svojho otca najlepšie, ako to dokáže a snaží sa nájsť si lepšiu prácu. Nežný, vzťahový príbeh, kde postavy hľadajú sami seba, slobodu, ale aj závislosť. Na niekom. Situácie sú úsmevné, aj vážne, dej sa odvaľuje pomaly a dovolí vám medzi replikami postáv premýšľať. Tmavomodrá takmer čierna? Myslím, že každý si musí nájsť svoje vlastné vysvetlenie. (30.05.2020)

A protože jsem strašně chytrej kluk ( *prásk ho!*), nechal jsem si Azuloscurocasinegro až na noční zkouknutí. Proč? No, protože příběhy o nesplněných snech potřebují mít větší komfort, než "ostatní" filmy s tématikou: šnek se naučil ugrofinsky a teď vyučuje na UK, například. Quim Gutiérrez hrající Jorgeho mi do značné míry připomínal mě. A to je potom snadný vklouznout do filmu, když se s někým ztotožníte. Ten kluk chtěl, nedostal, brečel, ale vstal a dupnul si. Sice jeho budoucnost není nijak valná, ale alepoň je s člověkem, kterého miluje ze všeho nejvíc. To sledování přerodu z uťápnutýho vratnýho v chlapa s názorem a životním postojem, je moc pěkný a dodává sledujícímu divákovi (který momentálně hledá svůj dech po zemi) náladu měnit svět. Arévalův svět není místo pro snílky, tady platí: přežije nejsilnější. Film si brousí drápky i do komedianství (naštěstí je ve snasitelné míře a vkusně použit), ale pořád převládá takový to- ?????. Které ve spojení s dokonalou atmosférou, vytváří dílo, který nezapomenete (což neplatí u toho šneka+UK). Silný 4 a půlky a chci to vidět znovu.... (05.03.2009)

Španělské filmy mám, hlavně díky Medemovi moc rád a i tenhle "skoro čtyřkový" mě nezklamal. Milostný propletenec několika lidí, některých na svobodě, některých ve vězení má už od začátku svoje kouzlo, také díky Quimovi a Martě, kteří jsou oba dva velmi sympatičtí herci a my můžeme s jejich pomocí sledovat osudy několika hlavních hrdinů, řešících svoje všední i nevšední starosti, jako je např. vyřešení problémů s vlastní sexuální orientací. Příjemný film, který, až přes malinké klopýtnutí na konci, má divákovi rozhodně co nabídnout. (17.07.2014)