Anténa

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 38: ARGENTINA: Anténa je filmem, pri kterém plně chápu naprostá nadšení vyplývající zejména z formální stránky, ale i přísnou kritiku z prakticky stejného důvodu napodobování 80 let starého filmového stylu s důrazem na formu. Zpočátku jsem právě přijímal tuhle černobílou a většinou i němou podívanou rozpačitěji, coby pouhou vizuální hru a experiment, na jaký je zvolená stopáž přes všechny klady trochu dlouhá (a ke konci jsem to místy začínal pociťovať také). Jenže vedle úžasných hrátek s vizuálem včetně řady nápaditých montáží a poutavě nasvícených záběrů s jedinečnou atmosférou musím vyzdvihnout jednu věc – totiž hned dva z nejzákladnějších technických aspektů klasického němého filmu, k němuž se Esteban Sapir stylově vrací, zde dostávají v rámci příběhu hlubší smysl: Většina postav není slyšet, protože ve vykreslené totalitní společnosti zůstali všichni lidé bez hlasu (výjimkou pro možnost slyšet lidský hlas zůstává gramofonová deska). A pokud jde o psané titulky místo mluvených dialogů, ty vypouští postavy ve světě ovládaném televizí přímo do obrazu (a že jsou často vizuálně rovněž nápadité!). I tento aspekt originálního propojení poetiky němého filmu s obsahem u mě rozhodl o 4. hvězdičce, stejně jako to, že zmíněný svět se zajímavou ukázkou jeho fungování mě spolu s napínavým dějem rozpoutaného honu na chlapce s lidským hlasem i oným vizuálem dokázal plně vtáhnout do sledování. Uprostřed tísně z totalitní společnosti jsem zaznemanel rovněž myšlenku, pěkným rčením vyjadřujícím naději. „Stále se můžeme zachránit. Sebrali nám naše hlasy... ale stále ještě máme slova.“ [75%] (08.08.2023)

?....! Zaujímavá vizuálna štylizácia plná originálnych nápadov sprevádzaná viac menej tuctovým dejom. To je ale súčasť rafinovanej hry. Ak by presne takto film natočil Gondry, asi by sme boli mierne sklamaní, ale keďže sa jedná o malú snímku a jej nízkorozpočtovosť sa snaží režisér neustále zakrývať onou štylizáciou, budeme vo výsledku štedrejší. Dalo by sa povedať, že film by pri troche šťastia mohlo získať podobnú publicitu, ako The Artist, ale pokiaľ sa režisér dozvie, že je jeho film známy aj v strednej Európe a bol odvysielaný v našej tv, určite bude šťastím bez seba. Okrem evidentných narážok na slávne scifárne z dôb nedávnych aj tých najdávnejších, alebo na nemecký expresionizmus (atď), mi Anténa občas pripomenula svojou hravosťou aj filmy Jacquesa Tatiho a občas sa obtiera aj o vizuál španielskeho hororu. (03.09.2013)

Anténa pro mne byla nejlepším filmem MFF Karlovy Vary 2007 (ale uznávám, že jsem neviděl zdaleka všechny). Nejenom nádherně zapracované odkazy na němé filmy (zejména německé provenience), ale i precizní odpozorování dobové kino-poetiky (ano, toto je ona fotogenie, o níž psali tehdejší filmoví teoretici!). Autoři se přitom zdaleka nespokojili s pouhou kopií slavných děl, a originálně si pohráli kupříkladu s titulky a také se zvukem, který je jedním z hrdinů filmu. Z nových věcí Anténa svým formálním i obsahovým stylem asi nejvíce připomene Sky Captain and the World of Tomorrow, místy také Sin City. (07.07.2007)

omlouvám se, že komentář bude spíš heslovitý, ale nějak se mi nechce své poznámky komplikovaně upravovat jen pro lepší stylistiku. smysl, doufám, dávají i tak: politické konotace (trefné vystižení některých rysů nacismu, nezkrotné expanzivní tužby sovětů, židovská víra v příchod Mesiáše a mnoho dalších). odkazy na množství konkrétních filmů i směrů celkově, krom toho, že jde samozřejmě o moderní poctu němému filmu vůbec, jakých se nevidí mnoho. silný vliv měl očividně Hollywood a zejména žánry gangsterského filmu a filmu noir. z evropského filmu němé éry je to například Méliès (jeho Měsíc ze slavné Cesty na Měsíc má tady namísto rakety jako dalekohledu v oku, doutník v ústech) a především německý expresionismus. celý film je vůbec velkou poctou zejména Metropolisu. krom naprosto zřejmé inspirace ve scéně oživení ženy-robota můžeme najít nesčíslné množství dalších spojitostí, se kterými se mi vůbec nechce vypisovat. no a jistě i mnohé další, které jsem ani nezachytil. další podobnost s milníkem světového filmu je v množství stěží snesitelného a chtěloby dojemného patosu, na který je i Metropolis bohatým filmem. na rozdíl od Metropolisu ovšem Anténa nestojí na bázi vědecko-fantastického žánru, ale pohybuje se čistě v prostředí fantastična. přispívá do početné oblasti filmů, které svůj děj ukotvují do jediného soběstačného města, které jakoby bylo zároveň celým světem. to má Anténa společné mimo jiné například se Sin City a odtud je, předpokládám, i nápad použít v některých sekvencích bílé siluety na černém pozadí, což jsem přecijen krom Sin City jinde neviděl. film tedy není nijak revoluční ve svém příběhu a v podstatě ani v jeho podání, ale je to právě to druhé, co je na něm pozoruhodné. je to víceméně němý film, ve kterém jen dvě postavy nesou dar hlasu. jde o přiznaný nedostatek, který tím pádem funguje i v rovině příběhu o obyvatelích jednoho města, jimž byl odňat hlas. z některých míst filmu Anténa jsem nabyl dojmu, že krom poct Metropolisu se svému vzoru snaží i vyrovnat množstvím narážek, souvislostí, významů skrytých na každé vteřině pásu, které snad umožní, aby dílo vešlo do historie filmu jako právě tak neurčité a revoluční, jako tomu bylo pro nekonečnost možných interpretací u Metropolisu. já jsem skeptický, ale to bych byl nejspíš i vidět Metropolis ve své době. ukáže čas. (09.11.2008)

Zajímavá pocta starým klasikám, ale něco tomu přece jen schází. Některé pasáže byli zbytečně natahované a občas to lezlo na nervy. Co mě nejvíc dostalo byl famózní soundtrack od Lea Sujatoviche. Tenhle soundtrack patří do mé TOP 5. Pochválit taky musím skvělé zpracovaní prostředí a příjemnou atmosféru. [ Projekt 100 r. 2009 ] (23.02.2009)