Pane králi, jdeme z dáli

Byla by to taková normální ucházející socialistická studiová pohádka, kterým tady dávám tři hvězdičky, kdyby nebylo slušného množství skvělých hlášek (buchty s čočkou) a Jana Hartla, který je můj nejoblíbenější herec i normálně, ale tady byl tak výrazný, jak jsem ho zatím neviděla a když hláškoval, tak jsem brečela smíchy. Hláškující Jan Hartl, to je pro mě takové filmové nebe. "Jestlipak, králi, víš, jak princezny tráví svůj volný čas? Nejen nadýmáním." "Korunu bych nesliboval, je v zastavárně." Nevím, jak někdo může být zároveň hyperaktivní a zároveň zachovávat stoický klid, ale přesně takový tady Jan Hartl byl. Připadal mně jako něco mezi Burianovým rádcem Atakdále a čápem. Takže za skvělý humor a neobvyklého šaška dávám o hvězdičku víc. (16.08.2011)

Československá televizní pohádka o chudém království, v němž král vyšle své tři dcery do světa, aby si našly bohaté ženichy. Bohužel musím konstatovat, že jedna z mých nejoblíbenějších pohádkových režisérek J. Pokorná-Makoszová stvořila až příliš jednoduchou, nudně se opakující pohádku se slaboduchým příběhem, a tento pocit zklamání přetrval i přes nadprůměrné herectví dvou legend, jež se ve snímku objevily. Skutečně vladař této chudé monarchie, jejíž královské symboly byly uloženy v zastavárně, v podání J. Sováka s jeho typickou retro pokrývkou hlavy byl zábavnější než všichni ostatní herci dohromady. Kouzelného dědečka, jenž pomáhá nevýrazným princeznám najít své štěstí, ztvárnil mistr L. Lipský a k těmto velikánům se připojil i Šašek J. Hartl, jehož dialogy s králem byly docela vtipné. Co se týká zbylého hereckého obsazení, neměla paní režisérka šťastnou ruku, neboť málo rozdílné a herecky slabé princezny ani jejich prostí nápadníci mě nezaujali. Tupě se opakující stěžejní část v lese, příliš dramatické střihové posuny v ději a hloupý závěr mi nedovolí ani přes nadstandartní výkon pana Sováka hodnotit průměrně. (07.09.2016)

Vlastně nevím, za co pohádku hodnotit. Její vyznění je těžce ideologické - asi spoiler: "poctivá práce je tím pravým bohatstvím" - a jednotlivé moderní hlášky ("sází Sportku", "má vkladní knížku se spořením", "Já už du du du, už mám všechno hotový") sice pobaví, stejně jako mile praštěné dialogy mezi králem a šaškem na začátku, kdy se hraje se slovy, ale jako celek ta pohádka prostě nefunguje. Jestli jsem si z ní něco odnesl, tak poselství, že abyste se stali těmi nejlepšími a vydělali na tom, musíte nejprve odstranit - nejlépe podvodem, zde kouzlem - konkurenci. Mimochodem, ani princezny nic moc. (25.11.2018)

Já tedy chápu, že ve většině pohádek je většinou hodně věcí či lidí tři krát. Ale proč tady tři krát naprosto skoro stejná scéna, to jsem nepochopil. Navíc jsem se těšil, jak dědek vybruslí z těch tří kouzel. Do důchodu mu právě ty tři scházely. Botka bylo první, druhé ubrousek prostíráček, no spíše ubrus, a třetí kouzlo spotřeboval pro Růženku. Nakonec se to přešlo a nic se neřešilo. Přesto je to hezká pohádka. (22.06.2019)

Blíží se předvánoční čas a tím pádem se na televizní obrazovky dostává stále více pohádek, škoda že jen těch starých pamětnických, protože nové se už dneska netočí. Tato studiová pohádka také patří k těm starším. Příběh nijak originální pojednává o třech princeznách, které se na přání svého otce vydaly hledat do světa bohaté ženichy, aby pomohly svému chudému království, i když už měly doma své mládence vybrané. Výprava kulisová, herecké výkony spíše průměrné. Aktuální vtipná pohádka reflektující současnost, kdy mladé krásné dívky hledají ve světě bohaté muže, na jejichž věku, kráse a pracovitosti jim tolik nezáleží, pokud má dotyčný muž vysoké postavení a konto. To by se panu králi Jiřímu Sovákovi určitě líbilo. Ty tam jsou časy, o kterých píše Božena Němcová, kdy se mladá holka nechtěla provdat za starého bohatého sedláka, protože milovala chudého čeledína Francka, což je i tento případ. Aspoň že máme ty pohádky. (25.11.2018)