Mission: Impossible

Tomo Cruisio á la velo mizzeriano, della debília e imbecille cinematografia, azzione c'è scadente e fantasmagoriáno. Vergogna! Hra s divákem, otočky, kotrmelce. Závěrečná akční scéna helikoptéry a vlaku - ehm, počkejte, nemůžu ve slovníku spisovné češtiny nalézt ta správná slova. A helemese, ve slovníku peprných slůvek bych si vybral :-) Tak vážně - jako komedie vcelku dobrý, žádný průser to není, ale jestli čekáte něco víc, tak vás musím upozornit, že Emmanuelle Béart je v celým filmu oblečená... (20.03.2009)

Agent Ethan Hunt je, po bleskové likvidaci svého týmu při pražské operaci, označen CIA za zrádce určeného k likvidaci. Hunt se včas probírá ze svého překvapeného zmatení a začíná sbírat informace. Jeho analytický mozek strojově odděluje pravdivé informace od falešných, důležité od nepodstatných a zanedlouho pochopí svou roli neinformované figurky ve špionážní hře. Po zmapování situace se čile vrací do hry s novou strategií, ve které již není loutkou v rukou autorů podrazu, ale sám začíná posouvat figury po šachovnici. (05.10.2009)

Mám pro Toma a ten jeho rošťácký úsměv takovou slabost, že tomu hollywoodskému ignorantovi odpustím i zmasakrování týmového ducha seriálu v zájmu soustředění veškeré pozornosti jen na sebe a - SPOJLER - že mrknutím oka udělá z Jima Phelpse záporáka a zabije ho. Člověk znalý seriálu neví, jestli to brát jako nabubřelé prznění předlohy typické pro továrnu na sny nebo okázale agresívní renovaci. Nejspíš je to od každého trochu. Důkladně zamotaný scénář Davida Koeppa a Roberta Towneho podpořený vynikající kamerou a de Palmovou stylovou a hračičkovskou režií nás vrhá do světa mezinárodních špionů IMF, kde nejen že nic není nemožné (jak vidno ze strhující scény nabourání počítače v ústředí CIA nebo akčního finále s rychlovlakem a helikoptérou v tunelu), ale hlavně nic není, jak se zdá (viz. scéna, kde Cruise čaruje před Renem s diskem). Stejně obojaký je i tenhle moderní film stavící na starých (seriálových) kořenech a spojující hi-tech špionážního thriller s historickou aurou Prahy, čímž navozuje velmi zvláštní atmosféru. A Emmanuelle Béart je přímo nemožně sexy. (13.11.2007)

Nehanbím sa za to, že Mission: Impossible som si premiérovo pozrel takmer štvrť storočia po vzniku. Je to údajne kultový film, začiatok nejakej série, z ktorého som poznal iba zvučku, ktorú je prakticky nemožné nepoznať. Napriek kultovosti mi film pripadal trápno smiešny, ktorý po znesiteľnej úvodnej časti klesal voľným pádom ku dnu, kde už bolo miesto iba pre priestor pre bujarý smiech nad absurditami, ktoré sa nepáchali ani pri bondovkách. Okrem toho sa mi zdalo, že výkona Toma Cruisa bol viac rozpačitý, než presvedčivý. Samozrejme, že niet sily, ktorá by ma donútila pozrieť si pokračovania. (09.11.2019)

Pôvodný seriál som nikdy nevidel, takže štýl tohto filmu ma celkom prekvapil. 2/3 filmu sa zaoberajú konšpiráciami vo vedení CIA, aby sme na konci boli svedkami impossible akcie. Tá tu bola iba na to, aby bolo na čo prilákať divákov do kina. Škoda, že tvorcovia nenabrali odvahu sa odprostiť od zbesilej akcie a ostať iba pri tých konšpiráciách. V rámci žánru vysoký nadpriemer a filmu svedčí aj európsky feeling, ktorý jeho nasledovníci už postrádajú, čo nie je kritika, ale iba konštatovanie. (24.07.2009)