Nezvaný host

Komorný film, ktorému nemožno uprieť veľké srdce a citlivosť. Štyria ľudia hľadajúci šťastie a životnú rovnováhu, istoty a oporu. Režisér veľmi šikovne a nevnucujúco informuje o "emigračnej politike" v NY po 11.septembri, pričom podáva len toľko, koľko je dôležité pre každú osobu zvlášť. Moment, keď sa všetky štyri osudy pretnú je veľmi silný a hlboký. Vhodne zvolená stopáž, herecké obsadenie a práca s tichom, hudbou a dialógmi. (30.01.2012)

,,UŽ 20 LET UČÍM DOKOLA TO SAMÉ A ABSOLUTNĚ NIC TO PRO MĚ NEZNAMENÁ. NIC Z TOHO. JEN PŘEDSTÍRÁM. PŘEDSTÍRÁM, ŽE JSEM ZANEPRÁZDNĚNÝ, ŽE PRACUJI, ŽE PÍŠU. ALE NIC NEDĚLÁM.“....... /// Pan Vail už není nejmladší, talentu ke hře na piano taky moc nepobral a jeden by (po chvíli) řekl, že je to nerudnej a zatrpklej dědek. Na druhou stranu, když ve svým bytě v New Yorku najde bydlet cizince z ciziny, nepráskne je. Snad kvůli bubnu, snad proto, že má dobrý srdce nebo možná proto, že je sám. Zase jinej pohled na imigranty. Ne, nerozpláčou mě, ale ten film je o něčem, co má smysl. Má v sobě ohromnou sílu vyzařovat pozitivní energii. Malej film, pomalej film, přemýšlivej film .... ale MÁ TO V SOBĚ! Co? Přece ATMOSFÉRU! Atmosféru lidskosti, doteku, citů, domova..... Ano, žít má (ještě) smysl! Třebas ilegálně! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kdo je průkopníkem africkýho beatu. 2.) Nechápu, proč si dědek nad náma koupil bubny. 3.) Stiflerovu mámu už znám. Teď chci poznat tu Tarekovu. 3.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,ramon“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (24.08.2011)

Rytmus bubnů mě přímo uhranul a byla slast je poslouchat. Při filmu jsem si říkala, že si musím sehnat nějaké cd s touhle hudbou. Černoch byl hrozně sympatický a zahrál to na výbornou, nemluvě o perfektním introvertním duševně ztuhlém hlavním hrdinovi. P.S. To, že Zainab řekne habibti (můj drahý) nejen svému synovi, bylo více méně jasné, ale i tak to byl pěkný film:) /MFFKV 2008/ (13.07.2008)

Velmi mily film, ktery citlive zobrazuje problematiku ilegalniho pristehovalectvi a narodnostnich rozdilu, ktere jsou eliminovany skrze mezilidske pochopeni a hudbu. Hudba je zde velmi dulezita, nejen jako zmineny tahoun celym pribehem a primarni element vetsiny zabavnych a dynamickych scen, ale dokonce jako zdroj inspirace. Kdyz vidite jak puvodne pasivni stary pan vezme do svych seniorskych otezi Djembe (africky percussion buben) a zacne si to diktovat, nenecha vas to chladnym. Nastesti mam po ruce k dispozici neco podobneho s nazvem Darbuka, coz je v podstate stejny instrument v blede modrem pochazejici z Egypta. Takze nekde v prvni tretine filmu me to dokopalo k tomu tuhle vecicku vyhrabat a po zbytek filmu jsem si zbesile bubnoval. Tezko rict jestli to byla moudra strategie, protoze me to samotne bubnovani nakonec asi bavilo vic nez cely film, ale na druhou stranu bez toho filmu bych k tomu bubnovani nebyl inspirovan, takze prestoze me Visitor v druhe pulce uz kapku nudil, nechavam hodnoceni na silnem prumeru. Co se tyce hlavniho Richarda Jenkinse, ktery je za tuto roli nominovany na letosniho Oscara (duvod proc jsem se na to vlastne dival) tak nemam co vytknout, vykon to byl prociteny a zahrany s obrovskym nadhledem, na Oscara to ale mily Dicku zrejme stacit nebude. 6/10 (16.02.2009)

No vida, takový nenápadný film a jaký to skvost. Pomalu plynoucí dalo by se říct komorní drama, a přitom máte pocit, že to frčí jak v nadupaném akčňáku. Tohle je další z těch malých velkých filmů, které mám tak rád, jen si teď nemůžu vzpomenout na ty ostatní, protože mám plnou hlavu tohoto. Výborný scénář, režie i herecké výkony málo známých herců. Tohle je jeden z těch filmů, ke kterým se divák po čase rád vrací. (04.12.2011)