Nezvaný host

Hlavní hrdina je vyhořelý stárnoucí muž, který od smrti své ženy vlastně jen přežívá a post univerzitního profesora ekonomie mu umožňuje předstírat pracovní vytíženost, aby před ostatními zakryl svoji prázdnotu, zatrpklost a osamělost. Náhodné setkání s dvojicí imigrantů mu umožní upnout se k něčemu novému a v pomoci zatčenému muži, kterému hrozí deportace do vlasti, nachází nový smysl své existence. Potíž je ale v tom, že to je takové uměle naaranžované, zkrátka mě to nevtáhlo do příběhu a nevybudilo to ve mně - autory bezpochyby očekávané - emoce. Neprožíval jsem dramata těch hrdinů a nesoucítil s nimi tak, jak by se dalo očekávat. Ten film totiž ukazuje jenom jednu stránku věci a to ještě citově manipulativními prostředky. Není to film analyzující a opravdu provokující. Ona ta záležitost s početnou armádou ilegálních přistěhovalců je pochopitelně mnohem složitější. Celá Amerika vyrostla na práci bezprávných přistěhovalců, kdy obvykle až druhá generace mohla těžit z výhod systému a stát se právoplatnou součástí společnosti. Pro systém je pochopitelně výhodné, že v něm existuje skupina těch, co bez odmlouvání berou podřadnou práci a nechávají si vyplácet minimální mzdu. Tomu je uzpůsobená i represivní složka, která nemá za cíl zlikvidovat nelegální přistěhovalectví, ale udržovat ho v nějakých rozumných mezích. Tady by se našlo pro kritiku spoustu prostoru. Na druhou stranu, co si budem namlouvat, myšlenka, že kdokoliv má právo vstoupit do cizí země, pracovat tam a žít, je pochopitelně naivní a nepřijatelná. Tohle by žádný sociální a ekonomický systém neunesl. Ta imigrační policie a příslušné úřady pochopitelně dělají špinavou práci na politickou a potažmo i veřejnou objednávku. V tomhle je film neupřímný, protože jen na základě toho, že jste slušný, se azyl, resp. trvalý pobyt, udělovat nedá... Celkový dojem: 45 %. Trochu mi vadilo i pomalé tempo a sucharský zjev hlavního hrdiny. (14.10.2011)

Rytmus bubnů mě přímo uhranul a byla slast je poslouchat. Při filmu jsem si říkala, že si musím sehnat nějaké cd s touhle hudbou. Černoch byl hrozně sympatický a zahrál to na výbornou, nemluvě o perfektním introvertním duševně ztuhlém hlavním hrdinovi. P.S. To, že Zainab řekne habibti (můj drahý) nejen svému synovi, bylo více méně jasné, ale i tak to byl pěkný film:) /MFFKV 2008/ (13.07.2008)

Zatraceně tenká a křehká je ta hranice za kterou by se z tohodle filmu stala jen ubrečená, laciná a průhledná antireklama na nefungující, absurdní a nelidský imigrační systém USA....Tuhle hranici ale The Visitor nepřekročí ani jinak neporuší..netlačí na pilu, neždímá slzyčky...je přímý, lidský, skromný.............prostě inteligentní počin. (01.06.2011)

Lehce úsměvný a velice dojemný filmový zážitek, ve kterém se starší profesor bez další motivace ve svém životě dostává do kontaktu s nelegálními přistěhovalci z Afriky a objeví v sobě vášeň pro hraní na africké bubny. Možná to téma může znít jako klišé, ale je to natočené skvěle, lidsky a osobně. McCarthyho příběhy mám opravdu rád... (12.07.2008)

Visitor trochu až príliš kričí, aký chce byť síce posmutnelý, ale pozitívne naladený, chápajúci a ľudský. Zámer je tu jasný, niet čo riešiť, diváka nič nerozruší, neprekvapí. Veľmi jednoduchá záležitosť, ale chvíľami naozaj chápajúca a ľudská. Niečo ako pohladenie od starej mamy, ktorá o živote nikdy neklame, ale ktorej veríte, že bude dobre. Napriek nie vždy najšťastnejším koncom... bude dobre. (29.09.2012)