Cesta

[imdb: 7.9/10] | me: Veľmi silný príbeh o ceste, hľadani nádeje, hodnotách, ktoré upadli do zabudnutia, o vôli bojovať, prežiť a žiť. Veľmi presvedčivo, veľmi otvorene. Bez nadnesených posolstiev, bez zbytočných odkazov. O pute otca a syna silno a hlboko, o ľudských možnostiach a rozhodnutiach, ktoré menia úplne všetko. Je to sonda do života a konania ľudí na pokraji, bez príkras, s násilim a sebeckosťou, so strachom, ale i láskou a vôli nevzdať sa hoci dôvody už takmer nie su. Zanechal veľmi silné dojmy a pocity. Viggo Mortensen je naozaj vynikajúci (chcelo by to minimálne nomináciu) + Charlize Theron (hoci v "časovo" malom) veľmi pôsobivá. (19.01.2010)

Říká se člověk člověku vlkem a v tomhle případě to platí dvojnásob. Minimalistická sonda do života dvou cizinců bez domova, kteří hledají nejenom cestu na jih, ale i jeden k druhému nedopadla úplně nejhůř. Vlastně dopadla nad očekávání výtečně. Snaha užívat si malé věci utopené v provazcích deště, jež smývá krev na cestě. Oba pronásledování stínem minulosti stejně tak jako přízrakem budoucnosti. Všechno je lží, jen smrt je skutečnou. John Hillcoat namíchal atmosféru z níž je cítit, že i kyslík musí být řidší. Předkládá obrazy, které divák znalí předlohy poznává, ale ve filmové řeči nemají až takový tah na bránu, jaký má ona literární předloha, což může být ve výsledku na škodu. Nicméně je to podívaná intimní a podobně depresivní jako předloha, což se v tomhle případě velice cení. Navíc má Hillcoat jedno eso v rukávu a tím je dokonale padnoucí hudba Nicka Cavea. (05.03.2010)

Málo úderný, velice těžko uchopitelný post-apokalyptický film. Sice depresivní, ale vše vyšumí do prázdna už v závěrečných titulcích. Bez hrdiny, bez zachránce, bez úkrytu - svět bez lidskosti. První dvacetiminutovka za 5*, bohužel čekal jsem, že útěk bude delší, kdy divák by nestíhal dýchat. Vedle 28 Days Later..., Stake Land vypadá Road áčkově, ale i tak se budu raději vracet k těmto agresivnějším flickům. (06.08.2015)

Smutný krásny film. Pomaly a citlivo rozprávaný príbeh putovania dvoch bezbranných postáv po svete bez ľudskosti. Po svete, v ktorom som ich nechcel nechať samotné a chcel som ich chrániť. Skvelý Mortensen, fenomenálny Duvall, jedna pekelne mrazivá scéna a jeden pekný, všadeprítomný klavírový motív. Zatiaľ druhý prírastok (po Shutter Island) do mojej tohtoročnej top 10. (03.05.2010)

„Prestaň plakať. Musíme ísť.“ Neviem, či mi to proste len v to pochmúrne zimné ráno sadlo, alebo je to dobrý film. Asi oboje. Pritom má Cesta dve hodiny, deje sa v nej relatívne málo vecí (takže o to viac sa do popredia vynára robustná stopáž) a tie, čo sa dejú, sú až nepríjemné (nervytrhajúce strety s ľuďmi, nechutná, ale logická hororová pasáž so „zombies“). K tomu depresívna výprava „večnej jesene“, kde so strašidelným praskotom samé od seba padajú stromy a kde sa potulujú skupinky kanibalov, ale je to už iba ich posledný výkrik do tmy, o pár rokov sa raz v noci požerú navzájom a zostane len ticho a meluzína v komínoch rozpadnutých domov. A do toho múdry, ale možno až príliš bojazlivý (ale čo by ste na jeho mieste robili vy?) Viggo Mortensen. Chudý a vystresovaný Aragorn to drží (napriek kašľu) pevne v rukách. Myslím, že ak by sa to na pláži skončilo inak, nepáčilo by sa mi to. Takto mi to pripadalo fér. (05.05.2011)