Cesta

Hillcoat rozhodně neprohrál, vlastně si ani nedovedu představit, zda-li by šlo McCarthyho knihu zadaptovat věrněji. Ale podobně jako Coeny i tady jej sráží k zemi otrocký přepis, který pro filmové médium některé pasáže zjednodušil, jiné vyškrtnul, ale nepřidal nic svého. Oceňuji strohou práci s obrazem, který netlačí diváka do oblíbených post-apokalyptických depresí, ale spíše brnká na pochmurně smutné struny, podobně jako Nick Cave. Každopádně jsem rád za to, že Hillcoat měl dostatečné koule, aby to natočil právě takhle. Na druhou stranu pachuť zbytečnosti tomu odpárat nelze, alespoň v mém případě. Sedm palců z deseti nahoru, do kina asi zajdu. Krvavého poledníku se bojím. (24.01.2010)

Tolik mi po shlédnutí filmu chyběly barvy, že jsem musel jít ven na slunce a pokochat se krásou přírody. Tón všech barev z filmu zmizel a vy už od počátku jste v depresích stejně jako hlavní hrdinové McCarthyho knihy Cesta. Skvěle adaptováno a vy nemáte téměř co vytknout. Trošku mě mrzelo, že se víc nehrálo s napětím. Zatímco u knihy se mi zastavovalo srdce na několika řádcích stránky, ve filmu to napětí uteče velice rychle a jste už v další kapitole dlouhé cesty. A já jdu ven se zase kochat barvama. (27.02.2010)

Je to táž a ona veliká otázka, jež váže k sobě mnoho záhad, co bude po možné globální katastrofě? Hle, co by se mohlo státi? Tak tedy nastal by konec světa? Dlužno dodat, že filmová obraznost bloudícího otce a syna po troskách lidských obydlí, lesů a vod je chvilkami neúprosná. Rozum u lidí jako by přišel vniveč a byl nahrazen strachem z druhého člověka. Za povšimnutí stojí také některé dialogy, které zazní ve filmu. Ale zpět k samotnému filmu. Musím ale přiznat, že filmu něco prostě chybí. Osobně si myslím, že různorodost lidského chování v extrémních podmínkách, na pozadí katastrofického příběhu je nedotažená a příliš zjednodušená. Nicméně ponoříme-li se hlouběji, zcela do děje nic převratného se podle mne zde nekonalo. (12.07.2010)

Prakticky dost presna a aj verna adaptacia. Tak ako v knihe aj tu sa ciele menia, pretoze jedinym cielom je cesta a ist. Zastavenie totiz znamena rezignovat, rezignacia vedie k zmeraveniu a to napokon k smrti. Mnohi sa jej poddali, hrstka ma vsak volu nevzdat sa - podobne ako ohen, ktory bojuje do poslednej iskry a tlejuceho drievka. Atmosfera nicoty, ponurosti, sklucenosti a stagnacie presvedcivo navodena, herecky dobre zvladnute (ten maly chalan fakt ako keby Charlize z oka vypadol). Jeden z mala filmov kedy nemam takmer ziadne vyhrady a predsa nieco malinko neidentifikovatelne chyba - mozno prave vdaka tomu, ako "verne" sa to drzi predlohy. Ovsem v ramci postapo zanru v poslednom obdobi jedno z najlepsieho, co som videl [kino]. (15.01.2010)

The Road je o putování otce a syna ve zpustošeným postapokalyptickým světě, kterej vypadá jako jedna velká skládka, za přežitím. Je to minimálně akční, vlastně vůbec, protože to je film o osamělosti, beznaději a přeci stále o síle bojovat o obyčejný přežití a neumření hlady. Takže namísto bojů s kanibalistickejma skupinkama se to soustředí spíš na předlouhý putování a občasný narazení na nějakýho zuboženýho člověka což samo o sobě neni špatný, béčkovejch postapokalyptickej masakrů tu už bylo hodně, ale chtělo to postupem času nějaký oživění, protože ke konci to už hodně citelně ztrácí dech a závěr je vyloženě mimo, nicméně Vigo Mortensem je tady naprosto úžaasnej, stejně jako Kodi Smit-McPhee,, vypadaj tak příšerně, že bych jim i tu korunu hodil, v podstatě oni dva dělají celej film, zbytek herců se tam vždycky jen mihne a nestojí moc za pozornst. (13.01.2010)