Warcraft: První střet

O tom, že je Warcraft nějaký pc kult jsem až do nedávna neměl ani páru, ale na druhou stranu zase znám hlavní město Kyrgystánu. Vyzbrojen těmito znalostmi jsem dopajdal na Floru do Imaxu (3d; title), abych se polaskal s filmečkem. Jako pro samej digitální efekt není kam flusnout, ale pozor světě div se, ono to funguje. Od začátku je to prostě párádní pohádková jízda pro dospělejší, kde máme dobro, máme tam zlo, máme tam i něco mězi tím a taky tam máme nějakou zubatou holku, která je taky něco mezi, ale stejně je sexy, vlastně je tam sexy úplně každej, i ty trojmetráci s vizáží prasat obecně divokých. Je to prostě svět, který si v záplavě příkazů od šefa, školních buzerací a mejdanu složenek s inkasem ve tvým kaslíku nemáš šanci vyfantazírovat a přesně kvůli filmům jako je Warcraft bereš ve svým volným čase čáru do kina, aby sis ulevil, zafandil, zasnil a alespoň na chvíli zapoměl na ten svůj reálnej svět bez jedinýho pc efektu a jediný příšerky. (15.06.2016)

Chápu, že je těžké přijít s něčím novým pokud jde o adaptaci PC hry, zvláště když vám na záda dýchá dohled Blizzardu a s ním tisíce fandů, kteří progrindili ve WoWku stovky hodin. Ale i tak tvůrci mohli přecijenom přinést více, než jen recyklát nablblého fantasy klišé, který si okamžitě vybavíte, protože jste ho viděli u spousty jiných filmů, počítačových her, či četli v těch slabších fantasy titulech, kterých jsou portály knihkupectví plné. Chtěl jsem napsat přesně to samé, co zde Cervenak, ale on mě předběhl, takže to jenom zopakuju – jakkýkoliv 10 minut z Hobita je zábavnějších, než celé 2 hodiny Warcraftu. Nač to dlouze okecávat, byla to…....nuda. (13.08.2016)

Hry hrajem, ale Warcrafta som nehral. Fantasy film na základe hry považujem za celkom vydarený počin. Obrí Orkovia sú fantastický, triky sa vydarili a postavy skutočne žijú podobne ako to fungovalo v megahite Avatar. Na zoznamovanie s inými rasami akoby nebolo dosť času, čo je veľká škoda, lebo práve prezentácia krajiny a bytostí v nej by mohla film kvalitatívne ešte dvihnúť. Naopak až priveľa priestoru dostali čarodejníci, mágia a rôzne triky s tým spojené, čo mne veľmi nevonia. Celkovo to však držalo pohromade. Herecky na mňa veľmi zapôsobil Travis Fimmel, ktorému by táto rola mohla zmeniť život. Neskutočne mu to sadlo, pre tú postavu sa akoby narodil a jeho tvár mi dosť pripomína B. Pitta. Film nemá podtitul Prvý stret náhodou, pretože príbeh nie je ukončený a bude pokračovať. Dúfam, že režisérovi niekto povie to čo ja, a nabudúce uvidíme menej čarodejníkov, bleskov, farebného dymu a viac krvi, zrady a pomsty...80%. (05.10.2016)

A začíná to tak krásně. Krutohustá, demagogickým čarodějem vypláchlá orcká Horda, udělaná tak, že se z toho každý funoušek Majt end medžik musí probudit s totálně ulepeným pyžamkem, příznačně ve své zhovadilosti vyžrala a zplundrovala vlastní zemi, tudíž se chystá k migraci do kulturního a kultivovaného světa. Co mi to jen připomíná?! Nicméně, po takovém úvodu si člověk ve slastném očekávání málem podvědomě začne epicky leštit palcát a v hlavě mu duní Emrld sórd. Pak ale, KURVA!!!, ta banda nemilosrdných orkamedánů zaútočí na Dyznylend! Palcát je rázem gumový a mezi ušima rezonuje YMCA. V čele toho Mumulendu, obklopen partičkou vyhřátých řytířů, jako vystřižených ze speciální jednotky nemilosrdných zabijáků otylých lesních víl, hrdě stojí brutálně vymydlený homokrál, dobrý akorát tak k tomu, aby rachitickou ručičkou poplácal Sněhurku po zádech a pomohl jí tak vychrchlat z průdušnice zaskočené jabko. O nic víc hetero na tom není ani jeho první genitál Ragnar, který jen trochu smyl vikinský bordel, navlékl přihřátější brnění od Benetonu, ale jinak se dál konstantně culí jak Medvídek Pů a ani si nemusel oholit to vypelichané lůno sedmdesátileté důchodkyně, co si tak pečlivě vypěstoval na bradě. Takovou kohortu teploušů by Horda za normálních okolností smetla jen svým smradem, nebýt vyměklého, altruistického a tolerantního klanového náčelníka Vinetrola a afroorcké humanoidní čokoprincezny Džamily (o tom, jak se dostalo negerské sperma na planetu Gurun nechci raději ani začít polemizovat), kteří jsou jednoznačně pro integraci a naklonění bilaterálnímu dialogu. Džamila navíc neprodleně romanticky vzplane k Ragnarovi, až si z toho slintá na kly, a oba jsou zjevně pro interanimální styk. A tak zatím jediným výrazným tahákem pro druhý díl je zvědavost, jak bude technicky vypadat ta franckovačka s divokým prasetem a také, jestli naše krasavice pod vlivem mocné magie Felu vykrouží svými rtíky dokonale hladké „O“, nebo těmi páráky pohryže Ragnarovi žaluda. Za příběhy z vymatlané počítačové hry nemůžete čekat žádného Džejárára, nýbrž druhořadého brakového rychlopissálka polodebilních kolovrátkových pejprbeků alá Uorhemr, co se stěží vůbec mohou nazývat literaturou. A tak je výsledkem povrchní a prostoduchá kokotinka, dostatečně anemická a přiteplená, aby se do sálu procpala i tolik cinkající cílová skupina retardovaných páťáků, ovšem s několika opravdu velkolepými bitvami a epickými scénami, které ji s odřeným bojovým kladivem dostrkají k hnusné trojce. Každopádně všem těm slaboduchým mentálům včetně velkohubého režiséra, co se to vůbec opovažují dát do jedné věty s Pánem prstenu, bych s chutí nakopal Heryho Potrata! (11.06.2016)

Nepolíbená počítačovou hrou, předlohami ani kartami, jsem lapena další, velkolepou fantasy, jenž se směle postavila hned za mého srdečního a dosud nepřekonaného Pána prstenů! (jeho nepřekoná nikdy nic ...) Jsem nadšená z toho, že si mě úplně nový příběh omotal kolem svého kouzelného prstu a nemůžu se dočkat pokračování. Vlastně od začátku do konce to byla jedna velká akce. A co jiného, než klíčící láska, komplikovaná s nedůvěrou a oddaností, by mě dokázala tak nažhavit nedočkavostí dalšího dílu. Jsem zvědavá, jak se vztahy mezi orky, lidmi, trpajzlíky a elfy (snad to byli elfové, i když jim nějak podezřele svítila očka) dál vyvinou. Kdo koho zradí tentokrát, jaká bude další bitva, jaký náčelník vyroste ze zeleného mimina a jaké bude mít kly. Pardon, zuby. Všechnu tu epickou výpravu podtrhovala skvělá hudba a co se týče obsazení, tak to je další bezchybný tah. Skoro nikoho jsem neznala, ale každý z nich seděl ve své roli jako poklice na hrnci. Snad mě nenechají dlouho čekat ... (03.07.2016)