Warcraft: První střet

// Distribútor: Universal // Počet premietajúcich kín v USA: 4,157 // Otvárací Víkend v USA: $24,166,110 // Warcraft, fantasy aké tu ešte nebolo. Pre mňa, ako hráča to bol najočakávanejší film od čias Avatara. Sám som hral Warcraft 7 rokov a nahral cca 150 dní, takže nebolo o čom. Treba si uvedomiť, že film je točený od samotného začiatku, nie tak, ako ho hráči v dnešnej dobe poznajú a preto je vysoká pravdepodobnosť, že väčšina bude trošku sklamaná. V krátkosti, ide o naj-akčnejšiu fantasy svetovej kinematografie s neskutočným audiovizuálnym spracovaním a u mňa sa radí na absolútne popredné miesta. Už teraz sa veľmi teším na pokračovanie........ za mňa 100% (08.06.2016)

Co jsem čekal, to jsem dostal. Lehce nadprůměrnou fantasy, která se snaží být velkolepá a docela jí to jde, ale bohužel padá na hubu kvůli občas vyloženě odpudivé stylizaci (chápu, je to hodně subjektivní), ale hlavně kvůli nevydařenému obsazení dobré poloviny hlavních hrdinů a snaze všechno rychle odvyprávět a posunout dopředu. Díky tomu to občas nedává vůbec smysl, vztahy mezi postavami nefungují tak, jak asi měly a snaha ukázat co nejvíc potvor, míst, měst, kouzel a věcí ničí potenciálně zajímavý příběh, který je nakonec mnohem banálnější, než by mohl být. Fandové budou asi nadšení, ale já jsem dostal jen obyčejnou i když celkem epickou fantasy podívanou, která mě střídavě docela bavila a občas vyloženě lezla na nervy. Na druhou stranu beru, že je to první film a tvůrcům se povedlo rozdat karty tak, že sequel by mohl být celkem zajímavý a klidně si na něj za pár let zajdu. Potřebu vidět znovu První střet ale rozhodně nemám. (15.05.2017)

Warcraft jsem v životě nehrál, takže jsem byl vůči filmu jak nepopsaný list toaletního papíru. Zprvu se vše zdálo jako to správné dospělé a temné fantasy na úrovni Pána vyprstění, kdy jsem si první půlhodinu říkal, že tohle by mohl být ten roky neviděný kousek s trpaslíky, čaroději a elfy, u kterého nebudu prskat smíchy a celý film sledovat s nadzvednutým levým obočím, ale vychutnám si přitažlivý svět, bitvy a litry krve v naprosto smyšleném světě, který sice budu mít úplně u prdele, ale bude mě to alespoň parádně bavit. Ten pocit mě opustil po další půlhodině, kdy sice přitažlivý svět zůstal, ale místo nějakého temna film evokoval jen dojem, že jsem divákem přepálené kýčovité reklamy na to pravé osvěžení s Coca Colou. Všichni vyretušovaní do maxima, dialogy, uvažování postav, vtipy, vše uzpůsobeno pro věkovou skupinu 10+. Krev v těch děsně "epických" bitvách ukápla tak jednou, pokud tedy nebyla zelená, aby si film udržel přístupnost pro kojence a já bohužel zase musel utřít slinu, protože pro dospělého diváka se zkrátka dnes už filmy netočí. Dnes se točí infantilní pohádky i v žánrech, které pohádky nejsou a pokud by nějaký současný tvůrce dostal do rukou Vetřelce, udělá z něho Alfa s PG-13, kde by Jack Sparrow hrál Ripleyovou. Je to škoda, protože z toho mála, co Warcraft v jedničce ukázal, se mohlo vytěžit víc, stačilo to natočit alespoň trochu přidrzle, temně, explicitně a krvavě. Ostatně, ti nerdi z 90. let, kteří pařili předlohu tohoto filmu, mají dnes dospělé děti, tak na co si hrajeme, že vyvražďování vesnic plných žen a dětí je cool a přístupné, když to neukážeme, ale necháme o tom postavy konverzovat? Tvůrci bohužel předvedli jen ukázkovou dětskou pohádku postavenou na základech všeho, jenom ne pohádky. Jen velmi ojediněle pak vybočí k něčemu nečekanému a na papíře "drsnému", což ale ve skutečnosti opět natočí jen v soft verzi pro školáky, takže oči bude zakrývat jen nerd a pětileté dítě. Pokud budu ignorovat vizuál, který se mi celkem líbil, film stojí naprosto přesně mezi 3 a 4 hvězdami. Dalšímu dílu ale šanci dám, což samo o sobě vypovídající hodnotou je, protože to například nedokázal naprosto retardovanej Hobbit ani s druhou hodinou prvního dílu z trilogie, která byla napsaná na základě 200 stran jediné knihy. 65% (22.07.2016)

Něco na tom asi bude, že sem potřeboval ten třítejdenní internetovej hejt, než sem se na nejryzejší fantasy od LotRa (tak dobře, od Hobita) vypravil osobně... aby mi pak Warcraft hrozně sednul! Skvělej Azeroth, výborně zpracovaná magie, dostatek blockusterové akce, neskutečně návyková hudba a dokonce i ucházející herci a super triky. Čekal jsem průser a vono to je nakonec víc než koukatelný. Je to zábavný! Hodně! (02.07.2016)

A začíná to tak krásně. Krutohustá, demagogickým čarodějem vypláchlá orcká Horda, udělaná tak, že se z toho každý funoušek Majt end medžik musí probudit s totálně ulepeným pyžamkem, příznačně ve své zhovadilosti vyžrala a zplundrovala vlastní zemi, tudíž se chystá k migraci do kulturního a kultivovaného světa. Co mi to jen připomíná?! Nicméně, po takovém úvodu si člověk ve slastném očekávání málem podvědomě začne epicky leštit palcát a v hlavě mu duní Emrld sórd. Pak ale, KURVA!!!, ta banda nemilosrdných orkamedánů zaútočí na Dyznylend! Palcát je rázem gumový a mezi ušima rezonuje YMCA. V čele toho Mumulendu, obklopen partičkou vyhřátých řytířů, jako vystřižených ze speciální jednotky nemilosrdných zabijáků otylých lesních víl, hrdě stojí brutálně vymydlený homokrál, dobrý akorát tak k tomu, aby rachitickou ručičkou poplácal Sněhurku po zádech a pomohl jí tak vychrchlat z průdušnice zaskočené jabko. O nic víc hetero na tom není ani jeho první genitál Ragnar, který jen trochu smyl vikinský bordel, navlékl přihřátější brnění od Benetonu, ale jinak se dál konstantně culí jak Medvídek Pů a ani si nemusel oholit to vypelichané lůno sedmdesátileté důchodkyně, co si tak pečlivě vypěstoval na bradě. Takovou kohortu teploušů by Horda za normálních okolností smetla jen svým smradem, nebýt vyměklého, altruistického a tolerantního klanového náčelníka Vinetrola a afroorcké humanoidní čokoprincezny Džamily (o tom, jak se dostalo negerské sperma na planetu Gurun nechci raději ani začít polemizovat), kteří jsou jednoznačně pro integraci a naklonění bilaterálnímu dialogu. Džamila navíc neprodleně romanticky vzplane k Ragnarovi, až si z toho slintá na kly, a oba jsou zjevně pro interanimální styk. A tak zatím jediným výrazným tahákem pro druhý díl je zvědavost, jak bude technicky vypadat ta franckovačka s divokým prasetem a také, jestli naše krasavice pod vlivem mocné magie Felu vykrouží svými rtíky dokonale hladké „O“, nebo těmi páráky pohryže Ragnarovi žaluda. Za příběhy z vymatlané počítačové hry nemůžete čekat žádného Džejárára, nýbrž druhořadého brakového rychlopissálka polodebilních kolovrátkových pejprbeků alá Uorhemr, co se stěží vůbec mohou nazývat literaturou. A tak je výsledkem povrchní a prostoduchá kokotinka, dostatečně anemická a přiteplená, aby se do sálu procpala i tolik cinkající cílová skupina retardovaných páťáků, ovšem s několika opravdu velkolepými bitvami a epickými scénami, které ji s odřeným bojovým kladivem dostrkají k hnusné trojce. Každopádně všem těm slaboduchým mentálům včetně velkohubého režiséra, co se to vůbec opovažují dát do jedné věty s Pánem prstenu, bych s chutí nakopal Heryho Potrata! (11.06.2016)