Zjizvená tvář

Zjizvená tvář možná není tak brutální a propracovanou podívanou, jakou jsem očekávala, i tak se jedná o mistrovský kousek gangsterského žánru a díky režijnímu umu Briana De Palmy a fenomenální kreaci Al Pacina se snímek zcela právoplatně řadí mezi klenoty světové kinematografie. Hudební doprovod, jehož melodie jednoho tónu, stále se opakujícího zneklidňujícím způsobem dokola, je typově podobná hudbě z Carpenterovy The Thing, je rovněž dokonalý. A ve scéně, v níž závěru filmu Al sedí ve svém koženém křesle a do toho hraje tato melodie, mě silně mrazilo... (18.01.2013)

Dalo by se napsat – klasický vzestup a pád fiktivního drogového krále. To by ale bylo moc jednoduché. Násilný kousek totálně protkaný hrubým jazykem si mě získal o dost víc, než jiné gangsterské (a zřejmě také víc opěvované) opusy jako Kmotr, Casino nebo třeba Tenkrát v Americe. Stopáže jsem se vážně obával, proto až nyní přišla chvíle Tonyho Montany, který se pomocí scénáře Olivera Stonea a režie Briana De Palmy dokonale zadere pod kůži. Střihač měl sice nekompromisně krátit, ale i těch 170 minut nakonec tvůrci pozornost udrží. Nosy upatlané bílou sračkou, sebestředný šklebící se Al Pacino, vyprávění zalidněné postavami, chlapík deroucí se monumentálně až na vrchol. To všechno v syrové Scarface divák získá. Jiné žánrové vrcholy byly možná opravdu komplexnější, De Palmův příspěvek mi přesto přijde „propracovaný“ tak akorát. Jeden z MÝCH vrcholů žánru!! (14.12.2013)

Scénář: Oliver Stone .. Brian de Palma dříve točil výborné filmy. Určitě na tom má velkou zásluhu téma, kterému se věnoval. Byli to gangsteři, mafie a jejich velmi zajímavé, ovšem nijak příkladné životy se vším co k tomu zkrátka patří. Z filmařského hlediska je to totiž téma velice přitažlivé a musím říct, že i určitými diváky neméně žádané. Prvním z této kategorie je Zjizvená tvář podle scénáře Olivera Stone. Kubánský politický uprchlík, Tony Montana, kterého skvěle ztvárnil Al Pacino je příkladem člověka, jenž si plní svůj americký sen, jen po obecně nesprávné linii. Z nadaného poslíčka se rychle stává samostatný boss, jenž vyjednává velké drogové obchody, zametá s protivníky a brzy dosáhne vrcholu. „World is Yours!“ Jenže udržet se na vrcholu je nesmírně obtížné a udělat chybu v tomhle businessu je stejně tak snadné jako někoho oddělat.. Možná krapet delší dílko, než by se slušelo, přesto dostatečně poutavé, brutální a velice dobře natočené. Moc mi neseděla použitá hudba, ale kamera, režie a závěrečná půlhodina osudového zúčtování to plně vynahradila. 95%. (21.12.2005)

„I’m Antonio Montana“ Krvavá cesta jednoho kubánského přistěhovalce za nedosažitelným americkým snem. Ač s pár dolary v kapse postupně naplní krédo „nejdřív musíš mít prachy, když máš prachy, máš moc, když máš moc, máš ženské“, brzy zjišťuje, že ztratil to podstatné – smysl vlastní existence. Sprostý a brutální, ne moc vtipný, přesto zábavný, takový je scénář, který napsal Oliver Stone na kokainu, takový je film, kvůli kterému Brian De Palma odmítl režii Flashdance. 207 fucků, 42 mrtvých a nosy nadopované kopci bílého svinstva, k němuž by don Vito Corleone ani nepřičichnul. Tony Montana je jiný druh gangstera. Bezcharakterní, sebestředný hajzl, čili člověk, který se v Americe (i kdekoliv jinde) vždycky prosadí. Bohužel. Tahle poctivá osmdesátková šleha nemá hloubku jiných mafiánských filmů, nemá ani moc propracovaný příběh, jde o přímočarý masakr v duchu nejlepší hollywoodské tradice a původní Hawksovy Zjizvené tváře. Ta měla rovněž problémy s cenzurou a rovněž si v ní většinu pozornosti právem urval charismatický hlavní představitel. Na výkon Ala Pacina nebude, doufám (ignorantské Akademii natruc), nikdy zapomenuto, na některé jeho hlášky zcela určitě ne, takže, drazí přátelé, „Say Hello to My Little Friend!“ . 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Winnfield, liborek_ , tangerine1 (27.08.2008)

„I always tell the truth. Even when I lie.“ Kubánský balík, vzdělán ulicí a kriminálem, sní svůj vlastní americký sen na hromadě mrtvol. Stačí mu k tomu jen vůle udělat to, co ostatní neudělají, ale všechno jednou skončí, obzvláště pokud neznáte míru.. Na rozdíl od Carlito´s Way kašle De Palma na psychologii postav a nabízí od emocí víceméně odproštěnou přímočarou jízdu drogového bosse začínající vystoupením z Banánové lodi na Floridě a končící nevyhnutelnou krvavou lázní v bazénku (The World is Yours). A ono to díky Al Pacinovi báječně funguje. Toužím si vybavit šatník Tonyho modelem tmavého saka s jemnou linkou a decentně rozmístěnými šmouhami od koksu.. (29.08.2008)