Lars a jeho vážná známost

Bylo to tak divné až to bylo zajímavé. To jak se všichni dovedli přetvářet a navzájem si pomáhat, to mne opravdu dojalo. Já bych to zřejmě nevydržel a vykřikl bych na něho : "Ty blázne - to je přece nafukovací panna, vzpamatuj se!" :-) Přiznám se ale, že ke konci filmu jsem byl na měkko. No a Paul Schneider byl excelentní. Ty jeho výrazy šoku mne fakt pobavily. (21.06.2008)

Absolutní spokojenost. Nechybělo mi nic, Larsův současný stav dostatečně vysvětlovala minulost, smutek jeho otce ze ztráty manželky. Spíše mě překvapil vyrovnaný konec s příslibem, že cokoli rozbitého se dá slepit a začít znovu. Souhlasím s POMem, že každá z herců- postav měla svůj význam. Lars si vytvoří svůj svět s půvabnou Biancou a všichni okolo to ... respektují. Ryan Gosling opět dokazuje, že dokáže zazářit i bez odhaleného hrudníku a ostatní mu zdatně sekundují. (09.03.2012)

Nevím, jestli fakt, že film se celou dobu tváří (navzdory absurdnímu námětu) absolutně realisticky a bez jakýchkoliv uměleckých příkras nám podává "skutečný obraz", je největším kladem nebo největším záporem filmu. Pravda je, že když jsem se usmívala, tak to byl takový ten nevěřícný úsměv typu "ano, teď jsem rozpačitá, ale v dalším záběru už se to určitě rozjede". Možná by se ale Lars dal brát jako uhlazeně zabalená metafora o tom, že "všechny boží ovečky si zasluhují lásku a když je hodnej, tak proč ne a tak dále", ale pro nás rozervané kreatury to není to správné poselství, co by měl film nést. Co ale obdivuju je proměna a výkon Ryana Goslinga; nevidět ho v jiném filmu, tak bych snad věřila, že trpí tím mrkacím tikem (Pozdější dodatek - asi jsem chlapce příliš přecenila, protože ve Fracture to dělá taky, i když ne tak často). Z ostatních postav mě ještě zaujala Karin Emily Mortimerové - sympatická obyčejná ženská, která chce jen pomoct (ano, ač se to zdá nemožné, pořád si myslím, že takové ve skutečnosti existují i v dnešní době a tahle ten typ krásně zobrazuje). -"Ona jenom chce všechny obejmout. Ale někdo to nemá rád. Někdo nechce být objímán." (02.07.2008)

Lars a jeho vážna známosť je krajne nepravdepodobný príbeh, napriek tomu pôsobí maximálne civilne a uveriteľne. Je to príbeh o priateľstve, láske a tolerancii v jednom malom mestečku, v ktorom sú jeho obyvatelia natoľko emancipačne vyzretí, že pre dobro jedného z jeho obyvateľov dokážu hrať jedno na prvý pohľad vtipné divadielko. Divák by nemal zabúdať, že všetky zvraty s Biancou vychádzajú s Larsovej hlavy a sú dôsledkom zmien jeho uvažovania. Jedine tak sa dokáže do tohoto filmu ponoriť. Mne sa to až tak nepodarilo, pričítam to za vinu konvenčenej Gillespieho réžii. (20.09.2012)

Nestává se mi příliš často, že bych při reprízách po letech měnil hodnocení směrem vzhůru, v tomto případě se mi ale tato možnost naskytla. Příběh byl sice pořádně přitažený za pomyslné umělé vlasy, ale musel jsem uznat, že šlo o vydařenou člověčinu, přestože jedna z hlavních postav působila poněkud uměle. Já jsem se tedy slušně bavil, jen jsem musel potlačit svůj vrozený cynismus, to se ale podařilo, takže přihazuji jeden kousek navíc. (03.11.2020)