Mîtobôru mashin

Ou Yeah. Drsnejšie, štýlovejšie, masky a triky podarené (kvalitná ručná práca maskérov je na nezaplatenie ako slabé digitálne efekty) a o solídnej hororovej atmosfére ani nehovoriac oproti predchádajúcim spriazneným nízkorozpočtovým šialenostiam The Machine Girl, Tokyo Gore Police či Mutant Girl Squad. Krotkejšie Tetsuo skombinované s Death Machine s dávkou romantiky =). Vo výhľade je 964 Pinocchio. (10.02.2011)

Hrozny dej, kopec samoucelnych, nechutnych scen a zbytocnosti...no tie efekty, pani, tie su uzasne. Ziadne CGI, len poctiva rucna praca s kostymami, maskami a rekvizitami. A to si ja cenim. Iked do polovice film (mimo efektov) takmer nema co ponuknut, zaver je uzasny - to je ciry vybuch japonskej bizardnosti v tej najposobivejsej forme. Od Tsukamotovho veldiela to ma sice co do obsahu a atmosfery stale daleko, no zranica je to aj tak prenaramna. Mat to lepsi dej a soundtrack, je to za plny pocet. (7/10) (24.04.2008)

Je to vlastně Tetsuo(zcela nepokrytě a s respektem vykradený) obohacený o více sci-fi zápletku a slizoidně čvachtající biologický prvek.....Z tohodle tématu se pomalu ale jistě stává zcela svébytný a závažný subžánr, pomocí kterého se japonci nejspíš vypořádávají s náhlou explozí přetechnizovanosti v jejich světě a který jim pomáhá hledat zbytky lidskosti v roboticky blikavém světě monitorů a zástupců či náhradníků člověka, kde se lidské emoce a city stávají stále dražší a ceněnější komoditou, která je ale stále vzácnější................tohle japkotrauma vcelku chápu a držím palce :) ...za mne solidních 70% (03.02.2011)

Nesmělý tovární dělník Jódži se zakouká do mladé dívky Sačiko pracující naproti, ale protože se stydí, tak spolu nepromluví a koukají na sebe jen přes plot, dokud se jednoho dne za zvláštních okolností nesejdou, jenže na tokio momentálně tajně útočí podivní mechaničtí krabové měnící nebohé človíčky na zmutované napůl kovové napůl organické nekroborgy, kteří mezi sebou v zapadlých uličkách bojují. A Jódži, známý srandista a kutil se zálibou v rozmontovávání věciček, si jednoho poškozeného a neaktivního nekroborga přinese domů, aby ho prozkoumal. Na správné meatbally je potřeba prohnat maso mlýnkem nejdřív a tak film semele pár lidiček hned ze začátku a diváka nakonec taky, protože příběh je přímočarý a hlavně bizarním způsobem krvavý. Vybavení nekroborgů je pokaždé jiné a dokonce se může měnit i za pochodu, takže souboje mezi nimi jsou docela i nápadité a vzhledem ke spoustě vrtáků a sekáčků a kanónů to obvykle dopadá docela zle. Překvapivě je ale za tímhle úlítlým cyberpunkovým scifi akčňákem ještě zvláštní lovestory mezi ušláplým Jódžim a traumatizovanou Sačiko a dokonce se i přes silné maskování krví a bizarnostmi snaží o nějakou opravdovou vztahovou myšlenku a sdělení o složité lásce mezi lidmi, co se vztahům nějakým způsobem brání, ale přitom zoufale nechtějí být sami. Maskování tohohle lovestory je ovšem tak důkladné, že v popředí stojí hromada nekroborgů, kteří vynikají už jen způsobem, jímž vznikají, protože mechaničtí krabové jsou dočasnou schránkou pro malého ufonka, který si hledá "vozidlo" v podobě člověka, kterého pak řídí ze své "pilotní kabinky". A tady je třeba velmi pochválit vizuální efekty Meatball Machinu, protože jsou poctivé latexové, gumové a umělohmotné bez čehokoli digitálního, ale jsou navržené, rozhýbané a natočené tak dobře, že je z toho velká pecka plná nápadů a zvlášť dobře to vypadá vzhledem k tomu faktu, že tyhle oldschoolové efekty byly v roce 2005 dávno přežité i u těch nejlevnějších amatérských filmů. Chapadla se míhají sem a tam, všude stříká sliz a krev a herci s dvaceti kilama latexu, gumy a umělé hmoty na sobě nevypadají v pohybu vůbec zle, protože co by mohlo vypadat divně je decentně skryto nebo nasnímáno a střiženo tak, že to ve výsledku vypadá velmi schopně a ne až tak gumově jaké to doopravdy je, za což si autoři zaslouží pochválit docela určitě. Navíc samotný vzhled nekroborgů je strašidelně ujetý a bez jakéhokoli ohledu na nějakou korektnost, což z filmu dělá přinejmenším zajímavost, kterou stojí za to vidět už jen kvůli úžasně bizarním nápadům. Navíc ten konec, který to celé pošle někam do zlatého fondu bizarností :). Hustá práce s efekty, hustí nekroborgové, bizarní příběh a taky souboje jak z mecha animé jen v menším měřítku :). Někdy po prvním kouknutí jsem tomu dala čtyřku, pak jsem přehodnotila a teď po druhém kouknutí tomu tu pětku potvrdím, protože takováhle práce s oldschool efekty a takovéhle nápady prostě už dneska člověk nevídá a není to nuda navíc. :) (12.01.2011)

Zřejmě nemalá inspirace Carpenterovou Věcí, Tsukamotovým Tetsuem (nejen jím) a dalšími snímky postavila Meatball Machine do role místy neoriginálního díla, ale řada vlastních výborných nápadů, výborné masky a celková bizardnost vracejí film alespoň do příjemného průměru, možná i kousek nad něj. Snaha nechutnosti za každou cenu tentokrát ani moc nevadí. A přitom je to jen takový obyčejný příběh o lásce, ale asi i to už v Japonsku znamená střeva, litry krve, slizu a dalších čuňačin. Ovšem za pozornost stojí hlavní "záporák", zřejmě tvor vzniknuvší na bázi ostrorepa (Limulus polyphemus) a snad nějakého druhu Sacculiny (Sacculina), samozřejmě i se svým krabím hostitelem, pak samozřejmě již zmíněného tvora z The Thing, ne však podstatou, ale jen některými tvary v přeměně. (03.08.2010)