Setkání na konci světa

Herzog tu nemá úplne ujasnené o čom chce rozprávať - v prvom rade zrejme pohnútky a osudy zväčša mĺkvych a skromných ľudí, ktorí sa dobrovoľne rozhodli odísť z tohto sveta do sveta nového, priam nekonečného, nepreskúmaného, tajomného, pripomínajúceho inú planétu. Po tejto ušlachtilej ceste sa však často stráca vo vyprávačsky slepých (no maximálne pôsobivých) odbočkách. Takisto mi nie vždy je sympatický jeho nemecký chlad, cynickosť, možno nedostatok empatie k svojim subjektom pozorovania. Vyvažuje to ale smršťou dychvyrážajúcich obrazov, momentov, myšlienok - je tradične netradičný, intelektuálne hĺbavý, zároveň detsky fascinovaný nespoznaným, chce porozumieť svetu, porozumieť ľudstvu, pokladá zvedavé otázky ktoré ho zaujímajú. Pri záberoch podľadovcovej fauny s množstvom neobjavených živočíšnych druhov mi zvlhli oči pri myšlienke na malosť ľudských poznatkov. 3,5* (21.04.2018)

Jeden z nejlepších Herzogů a zároveň film, který musí vykolejit každého, kdo očekává nějáký klasický dokumentární formát. Maestro Metadirector má svou vlastní a nezaměnitelnou poetiku, která je osvobozena od naivní iluze objektivity a zcela otevřeně se zabývá jen dojmy, atmosférou a sílou okamžiku.. Bez ohledu na diváka, který by rád slyšel vědecká fakta, se zájmem poslouchá řidiče bagru, jeho příběh a filosofování nad antropickým principem. Se zájmem sleduje povídání místního instalatéra, který se s odkazem na své abnormální ruce hlásí k prastarým domorodým královským rodům ameriky. No a když se takhle dostane až k zamlklému a seriózně vypadajícímu "tučnákologovi"-a faktuchtivý divák si říká, že konečně dostane co potřebuje-Werner se ho zeptá jestli se tučňák může zbláznit..Hahááá-geniální! Ten chlap mi prostě sedí-Nadhazuje myšlenky, které jsou mi blízké a ptá se na věci na které chci slyšet odpovědi.... Plný počet/sto bodů ! (30.11.2013)

Zajímavé. Dokumentu bych rozhodně nevyčítal nedostatečné zaměření či fakt, že režisér neví o čem to chce mít (viz. komentáře). Werner Herzog postupně rozkrývá uzémi základny McMurdo a Antarktidy. Vše doplňuje svým ironicko/sarkastyckým komentářem v angličtině, jeho dramaturgie je pak typická, Herzoga se jako obvykle ptá na to na co se jiní ještě nezeptali. Pokud chcete dokument, který zcela "využívá svůj potenciál", dejte si něco od National Geophraphic. (13.12.2009)

Přiznám se, čekala jsem od Herzoga něco zajímavějšího. Myslím si, že námět měl neuvěřitelný potenciál, který prostě nebyl využit. Je sice zajímavé, podívat se na Antarktidu z jiného pohledu než jsou "podívejte jak sou ta zvířátka krásná", nebo "podívejte jak nak nás to všechny jednou zatopí", ale způsob vyprávění v tomto případě je prostě a jednoduše nudný. Nemůžu si pomoct, ale s bagristou na stavbě taky nikdo rozhovory nedělá... (01.02.2009)

Werner Herzog se nebojí být sarkastický, urážlivý, ale ani sentimentální. Nebojí se udělat z vyslýchaných idioty, exoty a podivíny. Nebo spíš ne "udělat", ale nechat nás, abychom si to o nich mysleli. Je v podstatě hodně bezcitný. Ne že by chtěl těch věcí nějak docílit (snad jen nechat kameru běžet ještě pár vteřin po zodpovězení otázky vždy vyvolá dojem jisté nepřipravenosti a bezradnosti dotazovaného - všiml jsem si, že to Herzog používá snad ve všech svých dokumentech), ale rozhodně se tomu nebrání. Ale v jeho filmech je i cosi nakažlivě zajímavého. Možná je to špatný dokumentarista, nedokáže se držet tématu, staví se moc do středu pozornosti, ale filmař je to skvělý. (04.11.2011)