Stellet licht
Lumière silencieuse
Stellet licht
Stilles Licht
Silent Light
Obsahy(1)
Na severu Mexika žije komunita Menonitů. Ti dodržují poměrně přísný způsob života. Ve filmu vystupují neherci složení z příslušníků této náboženské skupiny. Rozehrávají před námi příběh o lásce, její nekontrolovatelnosti a možném božím zásahu do lidského života. Děj se odvíjí v dlouhých záběrech téměř oproštěných od jakýchkoliv emocí. Ty vyvstávají až prostřednictvím vztahů mezi jednotlivými postavami. Estetika a způsob vyprávění filmů Carlose Reygadase rozdělují diváky i kritiku a je tomu tak i v případě tohoto snímku. Tentokrát spojení tradic, písně Jacquese Brela a mystické atmosféry vyžaduje velké soustředění a pozornost. Evokace obrazové hypnózy zde dosáhla dalšího vývojového stupně. (Febiofest)
(více)Recenze (46)
vsetky zabery boli take dlhe, ze som si pomedzi ne stihla upratat, oprat, navarit, osprchovat, atd. ()
Reygadas sa s tým nehrá, vykašlať na všetky základné pravidlá filmu, on si ide svoje. Možno trochu nadhodnocujem a on niektoré scény naozaj prepískol (dívanie nehercov do kamery alebo na zvukára), ale je v tom veľa potenciálu, ktoré naplno zúžitkoval v neskoršom fantastickom Post Tenebras Lux. ()
mam rad nehercov, mam rad dlhe zabery ala Tarr, Tarkovskij, mam rad filmy bez hudby, ale tu sa to moc nepodarilo mam pocit ... ()
minimalizmus fascinuje. zmrtvychstanie fascinuje, ak je natocene takto. fascinuju zily na rukach, ktore sa rukou hladia, rovnako tak oci a dlhy nos, hladajuci vydlabanu jamku.. kua :). zaujala zvlastna rec, svitanie, zapad slnka, plac vnutorne pekneho, cisteho cloveka v aute a tma. Ticho. ()
Miluji dlouhé záběry, miluji filmy, kde se nic neděje....ale čeho je moc, toho je moc. Neskutečná ukázka pseudointelektuality. V tom filmu se nic neděje. Ne že by se navenek nic nedělo, ale mělo to hloubku a pod povrchem bujely emoce. Tam se nic neděje. Pokud si režisér myslí, že umění spočívá v natočení spousty opravdu nádherných dlouhých záběrů, tak se mýlí. Film není pouze vizuální stránka (ačkoliv ta je v tomhle filmu dokonalá, to uznávám). Film by měl mít nějaký obsah, poselství, dopad. Tohle nemá. Pro mě největší zklamání LFŠ, protože jsem se na ten film doopravdy těšila a na poslední chvíli na něj běžela přes celé UH. A pak jsem litovala. Za vizuální stránku jedna hvězdička. ()
Po dvou sporných pokusech o něco zaručeně výstředního Reygadas natočil ve stopách dvou velkých protestantů Dreyera a Bergmana (bez křečí toho druhého) dílo procítěné a průzračně prosté, odehrávající se ve společenství v Mexiku usedlých menonitů a zkoumající to, čemu ne zcela výstižně říkáme svobodná vůle. Režisér, jeden z předních Uctívačů sáhodlouhého záběru, ví, jak přivést k vytržení diváka vděčného, když s ním krásný obraz prodlí o něco déle - rozkoš, již nám středoproud současné kultury v souladu s životním stylem a vnímáním světa čím dál víc upírá. Bezmála pětiminutový úvodní rozbřesk... krasohledné odrazy slunečního svitu... Jestli tohle není pravá filmová poezie, celoživotní čučení na stříbrné plátno a obrazovku televize mě nic nenaučilo. ()
Související novinky
Seminář duchovních filmů
Od 21. do 23. března 2014 v hodonínském kině Svět proběhne I. ročník Semináře duchovních filmů. Vrcholem programu bude strhující dvouapůlhodinový film Na druhé straně kopců nejznámějšího… (více)