Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou dodnes svěží filmové komedie Zdeňka Podskalského z roku 1959 je svobodný muž v nejlepších letech, úspěšný lékař a vědec, kolegy trochu zlomyslně přezdívaný doktor Faust. Zahleděný do své práce si nevšímá zájmu žen o svou osobu, nevidí úpornou snahu černovlasé ctitelky získat jeho přízeň. Psychické vyčerpání, shoda náhod a narážky na faustovskou minulost jeho pracovny jej dostanou až na pokraj zhroucení. Všude kolem sebe vidí ne mladou a žádostivou dívku, ale prohnanou Mefistofelu s jediným cílem – získat právo na jeho duši. S Mefistofelou se vydá na tajný výlet… (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

PTuranyi 

všechny recenze uživatele

Výborná komédia. Hoci začiatok je skutočne dramaticky mefistofelovský po návšteve hradu sa schizofrénia rozplýva v záplave roztopašných situácií končiacich psychickým zrútením psychiatra. Jana Hlaváčová je roztomilá čertica, ktorá zvláda všetky polohy svojej diabolskej úlohy. Miroslav Horníček svojimi cholerickým scénami dokonale predvádza Faustovské rozpoltenie. Jiří Sovák, Vlastimil Brodský sú starí komici, ktorí ako duo nič nepokazia. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Podskalského linka v moderní české kinematografii se vyznačuje osobitou, nepřehlédnutelnou, určitě ne průměrnou, ale spíše zřídka než často vrcholů dosahující linkou. To, co se tu snažím podat jako obecnou charakteristiku jeho obecného přínosu, lze dost dobře vztáhnout i na přitažlivého ženského ČERTA tehdy začínající Jany Hlaváčové. Snad v žádném hraném filmu nedostal Horníček tak velkou plochu pro své osobité herectví viditelně kořenící v prvorepublikové poetice OSVOBOZENÝCH. (Připomínaní PÍSAŘI jsou více televizní než filmoví a více tématičtí než prostor pro rozevláté herecké kreace dávající). Pro zdar filmu je důležité i souherectví dalších velikánů této herecké generace (Brodský, Hrušínský, Sovák). Zaujme i spoluscénátorství Miloše Václava Kratochvíla, někdejšího nadějného pražského archiváře a posléze dvorního Vávrova scénáristy. Ono až rafinované škobrtání o jednotlivé duchařské žánry, nesené nadto humorným, až sarkasticky úsměvným nadhledem, lze přičíst s jistou dávkou nadsázky právě jemu. Ta nadsázka, která překonává zanedlouho už takřkapůlstoletí, uplynulé od premiéry tohoto společného díla klasiků české kinematografie tehdy v zenitu středních let, je pro diváka všech generací jistotou zážitku, na který se nezapomíná. ()

Reklama

Andy.222 

všechny recenze uživatele

To jak si s ním "Mefistofela" hraje jako kočka s myší, ďábelsky rafinovaně a přitom velice jemně a něžně je prostě úžasné. Já osobně mám nejraději scénu: "Přiznejte se, že byste byla nejraději, kdybych vás teď uškrtil." a ona mu s naprosto nevinným výrazem odpovídá: "To by mě od vás velice překvapilo." V té chvíli je jednoduše k pomilování :-) ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

"Po noci z neznámých důvodů svítil na hradě, pak se dostal do JZD, lehce poškodil traktor a shodil na sebe holubník." Naprosto netuším, proč se o téhle vydařené komedii stále říká a píše, že ji ovlivnila či rovnou omezila doba vzniku. Nevím, možná to v ní prostě nehledám a tedy ani nevidím, ale pro mě je Kam čert nemůže jedním z nejpříjemnějších filmů Zdeňka Podskalského, v němž civilní Miroslav Horníček a čertovsky svůdná Jana Hlaváčová obstarávají příběh a Vlastimil Brodský s Jiřím Sovákem (a Rudolfem Hrušínským) zase komiku. Pokaždé se dobře bavím. ()

GeoGraph 

všechny recenze uživatele

Pěkná komedie plná sarkasmu, cynismu a kdoví čeho ještě. Skvěle hrající hlavní hrdinové. Na svou dobu pěkné exteriéry a kamera tak něják celkově. Škoda jen konce, který byl takový křečovitě plný samých klišé, která však v tehdejší době klišémi být nemusela (?). Milé překvapení v tvorbě z padesátých let. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (14)

  • Scéna na nádraží (příjezd vlakem z Prahy) a následující scéna (půlroční rozhovor hlavních postav v sedě na schodech) se natáčely v jihočeských Vodňanech. (Empatic)
  • MUDr. František Průcha (Miroslav Horníček) bydlí ve 2. patře v arkýři tzv. Faustova domu, správně Mladotovského paláce na adrese Karlovo náměstí 502/40 na Novém Městě. Jedná se o gotickou stavbu ze 14. století, která byla renesančně a barokně upravena. Dům byl postaven v místě pohanského pohřebiště, majitelem domu byl i alchymista Edward Kelly. (sator)

Reklama

Reklama