Reklama

Reklama

V nekonečném tichu, samotě a především pokoře k umění a přírodě se odehrává filmové drama režiséra Martina Provosta Séraphine. Vypráví příběh Séraphine Louis, řečené Séraphine de Senlis, naivní malířky, která žila v letech 1864–1942. Chudobná pradlena a uklízečka se vedle své těžké práce věnovala v životě pouze jediné věci – malířství. Za vše, co vydělala, si kupovala malířské náčiní, sama míchala barvy podle svých tajných receptů a celé noci malovala, tak jak to cítila skrze přírodu a Boha. Všemi opovrhovanou Séraphine objevil německý obchodník s uměním Wilhelm Uhde, jeden z prvních, kteří kupovali Picassa, který objevil Celníka Rousseaua a hledal klid právě v Senlis, kde ho bohužel zastihla první světová válka. Ještě před svým útěkem před německou armádou stačil objevit jedinečný talent naivní malířky a koupit její první plátna, takže se Séraphine mohla věnovat pouze svému umění. Film Séraphine je perlou v životopisném žánru, nechává znít malířské umění stejně jako kruté životní osudy umělkyně. (Česká televize)

(více)

Diskuze

petr.c17

petr.c17 (hodnocení, recenze)

Filmy o malířích, spisovatelích, umělcích vůbec docela preferuji, ale tohle bylo dost jiné. Nemusím filmy o sociálních nerovnostech, o postižených, o lidech jednoduchých. Tahle žena: Seraphine byla zřejmě opravdu nadaná shůry, protože při její prostoduchosti je s podivem, kde se taková inspirace vzala. Výsledek byl sice silný, ale film o této malířce mě opravdu nebavil. Jak rád bych se znovu podíval na příběh Paula Gauguina, jak ho ztvárnil kdysi David Carradine...

Reklama

Reklama