Jak vycvičit draka

Dreamworks opět hází Pixaru rukavici a nastavuje laťku zatraceně vysoko. Jak vycvičit draka je žánrově čisté fantasy, plné úžasných scenérií, super momentů, legrace, napětí... A hodně se v něm lítá. Některé momenty jsou prakticky kulervoucí, technicky je každý z huňatých vikingů živější, než celé Vzhůru do oblak dohromady a jediné, co tak trochu kazí dojem je poněkud prázdnější příběh. Ten je ale vyvážen spoustou efektní a lítací akce. Ve výsledku dokonale naplněná žánrovka a zároveň dokonale účinná atrakce. Oboje funguje na výbornou a ony povinné rodinné hodnoty a dojemný konec jsou velice nezvykle naředěny, za což ode mě dostávají tvůrci další body k dobru. Jen se bojím, aby dráčci nenatrhli kovboji Woodymu jeho hadrovou pr*el... (19.03.2010)

Po skončení jsem si musel zkontrolovat rodný list, abych se ubezpečil o tom, že je mi tolik, kolik mi je, neb jsem se utvrdil v tom, že jsem evidentně lehce zesenilněl, když jsem s dojatou slzou na krajíčku toužil také opatřit si svého vlastního černého draka, který plive navlas stejnou kanonádu jako ‚plazma gun‘ z Dooma III, a má vyrenderované tak smutné oči, že mě to bralo za srdce celou stopáž. Nemá to úplně dokonalou animaci, ani příběhovou linku, ba co víc, ve dvojrozměrném světě to příliš táhne oči tam, kde si diváci v kině s brýlemi blaženě vzdychali, ale sakra… má to momenty, které děti nepoberou, vtipu přehršel, parádní Powellovu hudbu, a apokalyptické finále jak z lepšího RPG-čka. 4 a ½. (14.10.2010)

Jak vycvičit draka je jeden z mnoha animáků, který sází na líbivost dokonalé animace, sympatičnost hlavních hrdinů (pozn. redakce - vhodněji řečeno psích očí, které tady patřili právě drakovi) a primitivních vtípků, které mladé pobaví (pozn. autora – bohužel do této kategorie se stále zahrnuji i já) a dospělé neurazí. Děj předvídatelný ale rychle plynoucí a závěr díky bohu končící happy endem. Nic co by zdatné pohádkáře, kteří mají již něco zkouknutého, nějak ohromilo, ale jistě pobavilo. Autor sází na jistotu a ta se mu vyplácí. Naštěstí já nejsem zdatný pohádkář, ale vysoce závislý až do morků kostí, takže mě dráček Bezzubka dokonale odrovnal. Důkazem může být fakt, že asi není příliš normální, když desetileté děti s radostí odcházeli z kina a jednadvacetileté slečně bez dechu, se slzami v očích ale s úsměvem na rtech, musel z kina pomáhat její též dojatý přítel. Chci tím jenom říci, že pokud máte stejnou závislost jako já, jistě se Vám animák bude líbit. Pokud máte jiný názor než já, nechci ho ani slyšet, jinak moje infantilní stránka bude kolem sebe házet věcmi! :o) A už se těším, až se objeví „Jak vycvičit draka“ v mé dětské sbírce :o) (16.04.2010)

Na animáky jsem již poněkud odrostlejší, ale každou novou informaci vítám, takže nyní již vím, že k urovnání válečného konfliktu mezi Vikingy a Draky není třeba rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Stačí drakovi vyrobit náhradní kormidlo, přátelsky ho pošimrat na břiše, šibalsky se nechat profouknout planoucími nozdrami, osedlat ho a nejlepší juniorka kmene spontánně začne pomrkávat po rozestlaném lůžku. Příběh samotný je překvapivý asi jako přítomnost dárků pod vánočním stromkem, originality pobral asi jako mikina Abidas od žlutého kamaráda z tržnice a navíc si připadám poněkud zpátečnický, protože stále neuvažuji o možnosti zaparkovat draka ve své garáži. Přesto jsem se, Ódine a Thóre divte se, bavil o něco víc, než jsem ochoten přiznat. (24.01.2012)

Pořád jsem si říkal, proč všichni o tom blábolí, to je to opravdu tak dobrý? A přátelé, ruku na srdce, ono to bylo opravdu tak dobrý. Jsme zvědavej, jaké jsou hranice animovaného filmu, kam až se může zajít. Jak vycvičit draka je samozřejmě skvělý příběh, člověk se ani na okamžik nenudí a pořád a pořád se nechá překvapovat. Animace je pochopitelně dokonalá. Těším se, až moje dvouměsíční holčička trochu povyroste, abych ji to hned mohl pustit a zakořenit v ní cit pro krásu. (23.04.2011)