Yes Man

Tak tenhle film opravdu ničím nepřekvapí. Nemůžu se zbavit dojmu, že Jimu Carreymu víc padnou ujeté komedie typu Ace Ventura, či Me, Myself and Irene. Tam se jeho přehnaně afektovaný projev vyjímá mnohem lépe. V Yes Man jeho herectví, ač místy opravdu vtipné, působí tak nějak nepatřičně. Na druhou stranu bez Jima, by byl tenhle film už úplně o ničem. Každopádně detaily tohohle filmu brzy zapomenu a zůstane mi v paměti upozaděn k nerozeznání od Liar Liar nebo Bruce Allmighty. (13.08.2010)

Yes Man určitě není Jimův nejlepší film a i když mu to přeju, to 75% hodnocení tady na csfd je asi trošku nadstřelené. Na druhou stranu ale obsahuje vydatnou dávku povedených gagů, nefekálního humoru a hlavně Jimma Carreyho (i přes těch pár vrásek) přesně v té poloze, v jaké ho známe z devadesátých let, kdy si na filmovém trhu vytvořil svoje nesmazatelné místo, na kterém už ale od Božského Bruce (2003!) několik let zela pěkná díra. A právě tu se Yes Men podařilo dostatečně zaplácnout. (29.03.2009)

Jim Carrey je vynikající komik a téhle komedii dává svůj osobitý punc jedinečnosti. Přesto se mi jevila jako další v řadě těch s otřepaným scénářem. Člověk, který se díky náhodě zamiluje, následují chvilky štěstí, pak příjde klasicky šokující novina, rozchod, snaha o usmíření, předstíraný nezájem, definitivní usmíření, polibky, závěrečný potlesk (i když ten tam vlastně překvapivě chyběl)... Vše je na jedno brdo, ale jak říkám, díky Jimimu je celá o stupeň zábavnější. (26.04.2014)

Velice všední film. Mám rád oba hlavní představitele, ale zvláště v případě Jima bych byl radši, kdyby se začal přesouvat k dramatičtějším rolím (Věčný svit), tyhle skopičiny mu sice pořád jdou, leč po těch patnácti letech už začínají působit krapet zvětrale. Zooey je jako obvykle milá, vtipná a svá (a nemyslím tím jenom ta kukadla a ten hlas), film jako celek ale nijak zásadně vytrhnout ani nemůže. Vracíme se tedy k samotnému filmu, který je po scénáristické i režijní stránce typickým příkladem standardu manufakturované hollywoodské komedie posledních dvaceti let - zajímavý námět, klasická dramatická stavba, (SPOILER) veselý konec s úspěšně ukončenou heterosexuální romancí. Nic míň, ale rozhodně nic víc. 50% (19.01.2009)

Naštěstí je tu dvojice Jim Carrey a Zooey Deschanel, kteří zachraňují, co zachránit jde. Scénář není vůbec hloupý, ba naopak, ale ten potenciál je trestuhodně nevyužitý a na plátno se přenesly jen zdlouhavé scény bez hlubšího smyslu a pointy. Komediálně to už vůbec nešlape, ač se výše zmínění snaží, seč mohou. Carrey je povaleč, co permanentně fňuká, že mu před lety pláchla manželka, vyhýbá se přátelům, holt, změnu potřebuje jako sůl. Ta přijde s jedním sektářským sezením a zbytek asi pochopíte záhy. Mám strach, aby Carrey včas vycítil, kdy je třeba odejít ze scény a vrhnout se na serióznější role, protože vidět pořád to samé, navíc od veskrze průměrných režisérů, není pro komediálního diváka to pravé ořechové.. Jen se podívejme třeba na to, jak dopadl takový Steve Martin.. no, nevím nevím!! Já si Yes Mana vůbec neužil.. (11.07.2009)