Na odstřel

Když už z traileru vytušíte pointu, je něco špatně. State of Play je bezesporu vynikající thriller. Zvláště pro ty, kteří mají rádi konspirační teorie a jejich rozplétání je společně s hrdiny filmu baví. Bohužel ne moc pro takové diváky, kteří už mají něco nakoukáno. Kevin MacDonald sice vypráví chytře, velmi důmyslně klade indicie a je moc fajn pozorovat snaživé herce, kterak hledají jednotlivé drobečky ven z tajemného lesa. Jenže tak nějak celou zápletku skládá bez silnější razance, či výraznějšího autorského obtisku. Jako televizní řemeslník pro HBO by s tímhle bodoval, v áčkovém thrilleru prohrává na body s klišé. Čistých 70%, ale na čtyři to ale prostě nezaokrouhlím. (19.08.2009)

Moc pěkná režie a dobří herci, ale scénář jen těžko kočíruje tři roviny příběhu: thriller, politicko-žurnalistické moralizování a osobní drama. Úvod je výtečný, plný neokoukané a velmi rytmické Macdonaldovy režie, ale pak se všechno tak nějak tříští, rozmělňuje, odpařuje... čitelné nadnárodní spiknutí se snaží srovnat i se závažnějším myšlenkový podhoubím, ale je to lopotné a dost rozvláčné. Závěrečné twisty možná překvapí, ale už tak trochu chatrný dojem z předchozího vyprávění nezalátají. V závěru tak Na odstřel není ani originální thriller, ani film, který by oslovil nějakým poselstvím. Má od každého trochu a od ničeho dost. Přesto se hlavně dík režiii a hercům drží více než se ctí. [70%] (18.05.2009)

Konečně tu máme bez příkras natočenou investigativní novinařinu aneb dvojnásobná vražda může směřovat do mnohem vyšších sfér, než by se původně zdálo. K duhu jí jde velice žádaný scénárista Tony Gilroy (Bourneovská trilogie, Dvojí hra nebo Michael Clayton), který se svými kolegy nad palčivými otázkami neuhýbá. Kreativně strukturovaný scénář tak nabídne nakouknout do nejvyšší politiky, kde se kuchtí něco nekalého. Škoda jen, že je až příliš mnohovrstevnatý a na jeden film až přespříliš ambiciózní. Pokud bych měl něco pochválit, tak je to neustálá permanence napětí, se kterou skotský režisér Kevin Macdonald úchvatně pracuje. Velmi trefně se mu navíc do projektu podařilo zašmodrchat otázky paranoie a všeobecné nedůvěry, s kterými se četně pracovalo v letech sedmdesátých. A musí to být opět NEAMERIČAN, který rozpráší neměnnou zaoceánskou naivitu. Je sice pravda, že některé dějové linky už byly zbytečně navíc a mnohdy se i pozorný divák ztrácí v mase informací, nicméně několik drobných klopýtnutí zachraňují herci. Pět, šest hereckých hvězd různé svítivosti, z kterých vyčnívá do profese doslova zažraný Russell Crowe, staromódní novinář nedbající o svou image, který jen touží dohrabat se pravdy. Ostatně celé je to herecký koncert (jen kvarteto Crowe, Affleck, Mirren a Daniels má na svém kontě 18 hereckých nominací na Zlatý glóbus), dirigovaný režisérovým vytříbeným citem v oldschoolovém balení, možná trošililinku bržděný promarněným potencionálem. (11.09.2009)

Isteže skvele vystavané dialógy, investigatíva a zákulisné korporátno-politicko-vojensko-finančné hry boli fajn. Ale: podľa mňa po oslobodení sa od tohto balastu ostáva poučenie filmu v jednom: nepichajte s kamarátovou ženou, zvyčajne sa to nevypláca. Tu túto štrapáciu síce zachráni na vode stojaci a v posledných minútach všetko riešiaci zákrok polície. Ten tam však bol pridaný len ako niečo, čo v divákoch má vyvolať podvedomý nasledovný pocit: och aké dojemné, opätovne a spätne si ako divák uvedomujem, že spoločnosť potrebuje existenciu policajného zboru (v každodennej realite predraženého a skorumpovaného molocha moci). (29.04.2012)

Politika je svinstvo. Novináři jsou vychcánci. Klasická novinařina to má nahnuté. Tony Gilroy umí psát. Kevin Macdonald má čuch na zajímavé aktuální látky. Russell Crowe má charisma i s taťkovským panděrem. Helen Mirren umí strhnout i na minimáním prostoru. Jeff Daniels již má nejlepší roky za sebou. Rachel McAdams je naprosto nezajímavá. Prostě samé staré známé pravdy, které bezezbytku platí i zde. Jediná pravda, která neplatí je ta o zbytečných remacích, tenhle je všechno jen ne zbytečný či špatný. Nijak britské předloze dobré jméno nehanobí, spíše naopak. (30.05.2009)