Bílý žár

Neskutečně akční a rychlý snímek. Jeden z těch několika filmů, ve kterém jsou hlavní postavy zločinci a my máme možnost fandit těm zlým a modlit se v poražení těch hodných. Hlavní hrdina je ukázková svině, v několika momentech jsem měl sto chutí skočit přímo do děje a pořádně ho proplesknout (a to ať v dobrém slova smyslu - "zabití kolegy", či špatném - bolesti hlavy). Děj nepostrádá byť jedinou vteřinku napětí a je stále se na co dívat. Z postav zaujala hlavně Margaret Wycherly v roli matky hlavní postavy, neboť její chování je vzhledem k věku i pohlaví nečekané, i když ne nelogické! Třešničkou na dortu je vzhledem k doposavadnímu ději velmi nečekaný konec, i když vzhledem k dalším okolnostem se jedná o ten nejlepší možný. Btw Virginia Mayo je opravdu kočka. (05.12.2007)

Ještě dnes je tahle klasika napínavá jako ďas, ve čtyřicátých letech u toho museli lidi v kinech kvičet strachem. Za zmínku stojí především James Cagney jako archetypální záporák - hypochondr, asociál a psychopat s úžasným oidipákem. Honičky, gadgety, střílečky, břitké dialogy plus nekompromisní, výbušné finále. I love it. (14.09.2011)

Tenhle snímek se stal vzorem spoustě akčních "robbery" a "heist" filmů. Na svou dobu hodně akční a násilné. James Cagney září v roli vyšinutého gangstera, který trpí padoucnicí, je závislý na matce a na jahodách (Tarantino hadr). Důležité je taky vykreslení obrazu světa pomocí technologických sítí a souřadnic; je to film, v němž se odráží atmosféra studené války a nástupu nelítostných nadosobních institucí ovládajících moderního člověka. Přese všechnu paranoiu jde ale o velmi zábavný a dynamický kousek. (23.04.2004)

Cagneyho pošahaný, prohnaný mamánkovský zločinec + “můstek mezi 1930s klasickou gangsterkou a noir filmy”. White Heat, ač místy nechtěně úsměvná a teatrální, se i dnes drží jako solidní a zábavná krimi s porcí akce, humoru a násilí, navíc poměrně nevypočitatelná a rozmanitá ve svých třech fázích děje - útěk, vězení, finální heist. #Noirvember (17.11.2018)

Film-noir v barevné podání s šíleným zločincem. Raoul Walsh plně využil potenciálu herců i doby, kdy předvádí variaci na známé téma s několika zajímavými prvky (vydání za cizí zločin do jiného státu....). Prakticky se nelze nudit, protože se pořád něco děje a celý film se hýbe kupředu do slavného konce, v kterém žár kvality vylétne k vysokým číslům. Herci se ukazují v nejlepším světle a snaží se, jak mohou. Nikdo nezklame a hlavní postava v podání Jamese Cagneyho je tou široko daleko nejšílenější a nejzářivější zločineckou hvězdou. (15.08.2008)