Nové sčítání hlasů

"Každý hlas musí být započítán...." I když od začátku sledování tohoto dokumentárního dramatu člověk ví, jak ta bitva právníků Ala Gora o ruční přepočítání hlasů na Floridě při prezidentských volbách v roce 2000 nakonec dopadne, je to celé poměrně strhující podívaná. A to i přesto, že  stále dokola sledujeme vlastně jen to, jak někdo někomu telefonuje či vede poradu o tom, jakou právní kličku by šlo v daný moment použít. Musím přitom přiznat že občas bylo pro mě (coby ne Američana) až trochu složité se v tom všem orientovat. Ale ani na okamžik jsem se při sledování tohoto filmu nenudil. A jeho smysl vnímám zejména v tom, že ukazuje s jakou noblesou a grácií byl nakonec viceprezident Gore schopen ve výsledku uznat Bushovo vítězství. Jaký nepoměr když si člověk vzpomene na chování Donalda Trumpa o  20 let později. (21.09.2022)

„Jesus. The last great democracy…“ Pokud chcete vidět, jak artritida důchodců z Palm Beach ovlivnila neratifikování Kjótského protokolu, zneviditelnila zbraně hromadného ničení v Iráku a umožnila Usámovi a jeho partě dostat se do balíčků karet, máte pod důvtipným Roachovým vedením báječnou možnost. Málokdy se vám totiž stane, že je film zábavný a zároveň u něj chcete zvracet, jenže když se má moc předat bez tanků v ulicích, je ohýbání křehké demokracie prostřednictvím špinavých her s křišťálovými úmysly de facto nezbytností. Jediná kaňka na Recount je, že z něj až příliš stříká politické přesvědčení autorů, ale zase si říkám, mohlo být hůř.. Jen nechápu, proč to ti dva nevyřešili po staru? Když šlo o Floridu, guvernér i viceprezident si měli v mokřinách Everglades osedlat aligátory a utkat se v souboji na dlouhá dřevěná kopí bez možnosti podat na vítěze žalobu. To by byla sledovanost a těch ušetřených peněz daňových poplatníků.. No nic, dvě věci jsou jisté. Každý demokratický národ má takové politiky, jaké si zaslouží a Kim Jong-un takové problémy zcela určitě neřeší.. (27.08.2015)

O politiku se docela zajímám a politická dramata mám hodně rád, proto jsem šáhl i po tomhle dílku a podíval se na něj. Začnu tím, co se mi líbilo. Bez příkras je zde zobrazen volební bordel ve státech a je tu ukázáno, že nejlepší demokracie na světě má své problémy a to, co kritizuje u jiných zemí, má mnohdy ve stejném, ne - li horším stavu. Jsou tu výborní herci Spacey, Hurt, Wilkinson, Dern a i ti, které až tolik neznáme. Navíc nám to umožní nahlédnout pod pokličku hodně kontroverzní volby. A teď zápory. Bohužel je to i přes účast realtivně znnámých jmen hrozně dlouhý a chvílema nudný. Navíc se s přibývajícím časem a rostoucím počtem postav člověk ve všem tak nějak ztrácí a neví, kdo je kdo. Pak je tu hodně sporná Laura Dern, která přehrávala úplně neskutečně (nevím ale, do jaký míry to byl záměr) a opravdu se mi líbila ze všech nejmíň, i když byla zase nejvíc vtipná :) Suma sumárum se to opravdu tak nějak vyrovnává a všechno směřuje k poctivýmu průměru. Rozhodně to ale za vidění stojí, i když nevím, jak se na to bude dívat člověk, který o volebním systému v USA neví fakt vůbec nic. To bude asi problém. Je to ale určitě zajímavý, ale někdy to skřípe trochu moc a uprostřed je to takový mrtvý. 60% (02.10.2010)

Triezve a objektívne. Ďalší z filmov, ktorý by som ako povinný včlenil do školských osnov. O pár rokov by po konšpiračných hovadinách ani pes neštekol. Že sfalšované voľby! Obyčajný zápas "na život a na smrť". Dvaja šľachtici, každý s vlastnou armádou, tvorenou dvoranmi, veľkostatkármi, sudcami, cirkvami a v neposlednom rade dedinskými drbnami. Profesionáli, žoldnieri, radcovia aj prištipkári, čvarga na pohľadanie. Tých všetkých si treba kúpiť, udržať v chode, motivovať k stále lepším či ochotnejším výkonom. Každé štyri roky vytiahnu súperiace rody do boja, po ktorom víťaz zbiera vavríny a vládne, zatiaľ čo porazený, i keď musí vyprázdniť mnohé teritóriá, neprestáva striehnuť na každú príležitosť, ktorá mu o ďalšie štyri roky pomôže zvíťaziť. Popri občasných výpadoch lokálnejšieho charakteru hlavne mobilizuje. A potom je tu ešte prostý ľud ako divák v aréne, zapálene mávajúci palcom raz hore raz dole, lebo zase raz verí, že tentokrát ide o neho samotného. A možno ani neverí, často mu stačí, že môže svoje vlastné nenaplnené sny projektovať do z jeho pohľadu šťastnejších jedincov. Fandí im, cíti sa ako ich priaznivec dôležitejší. Rovnováha a pohodlie na pohľadanie. Tak čo vlastne chceme? Veď pekne sme si to zariadili. (29.09.2012)

Film nám dovolí nahlédnout pod pokličku volby prezidenta USA. Zde je vidět, že stroj dělá chyby stejně jako člověk. Vlastně se zde točí vše dokola. Každá strana chce prezidentské křeslo a vede k tomu dlouhá cesta. Přesto si myslím, že Nejvyšší soud měl dát Goreovi větší šanci a povolit přepočítání hlasů a tím ukázat čestný a spravedlivý výsledek prezidentských voleb. Jenže politika je stejně jen o penězích, úplatcích, sympatiích a taky o tom, co máte v hlavě. (11.04.2015)