Soukromé životy Pippy Lee

Románku s Reevesem bylo věnováno méně místa, než by si tenhle problém zasloužil. Ona jeho postava vůbec byla taková nijaká. Rovněž postava Winony Ryder byla lehce mimo mísu. Ale soužití s věčně nabručeným manželem a co to s manželkou může udělat, a stejně tak její minulost, byly zobrazeny poměrně věrně, uvěřitelně a zajímavě. A vůbec - styl vyprávění, herecké výkony či navozená atmosféra byly lehce nadprůměrné. (05.07.2011)

V podstatě jsem se na to dival jenom kvuli tomu, že tam hrál Keanu Reeves a několik dalších dobrejch známejch herců. Ale to bylo asi to jediny, co na tom bylo zajimavy. Film to byl totiž nudnej a docela o ničem. Jo, nějakej děj to mělo, ale ten se mi ani za nehtem nezachytil, ani filmové ptačí hovínko na rameni mi nenechal, ani nic. Navíc tenhle film vynikal jednou věcí - strašnym českym dabingem, hlavně Reevese a toho synka Bena - takhle unyly hlasy, to je jak kdyby je dabovala mrtvola, všechno stejně, bez emocí, no hruza a děs. Pippa Lee sice nebyla žádná pipka, ani né moc trubka, měla divnej život a sama byla taky částečně divná, když byla náměsíčná, ale Robin Wright ani žádná jiná herečka, co má na čele víc než 5 řad vrásek, se mi nikdy nějak moc nelíbila... (11.08.2013)

Děti jsou úspěšné, manželství šťastné, sousedé usměvaví, přesto to Pippě Lee úplně neladí. Nic netrvá věčně a komorní kousek Rebeccy Miller (mimochodem dcera dramatika Arthura Millera) se nám má dostat pod kůži a pomalu dávkovat různorodé nástrahy života. Otázkou je, zda nás lehce povrchní způsob vyprávění i pojetí úplně uspokojí. Milá Robin Wright (o to víc vynikne její chladné ztvárnění v House of Cards, kdy představovala manželku démonického Kevina Spaceyho) musí po několika direktech přehodnotit životní jistoty, protože její život není vůbec tak harmonický, jak si dosud myslela. Flashbacky odkrývají podivné dětství s psychicky nestabilní matkou (velmi slušná Maria Bello) i bouřlivé dospívání (s tváří působivé Blake Lively) až k seznámení s pozdějším výrazně starším manželem. Chyběly mi zapamatovatelnější scény, údernější dialogy, autorka z diváka nedostává výraznější emoce, a tak nějak nevzrušivě doklopýtá až do finále. Prostě za mě to, co platilo i třeba u předchozího Ostrova samoty – má to své momenty, ale leccos není úplně vytěžené a dotažené. (12.12.2018)

Pippa Lee sa nám cez tento artový guláš snaží povedať v podstate to, čo už všetci od puberty vieme. Že drogy sú zlé, obzvlášť keď na nich phičí vaša matka, môže vám to trošku "rozostriť" osobnosť. Keď sa k tomu pridajú aj iné nástrahy života ako neverný prestarnutý manžel, nejaké sebevraždy mileniek atď, chce to celého človeka, aby to ustál. Pri tomto slabom spracovaní triviálnej témy ma vlastne ani už nijak extra nezaujímalo, či a ako to Pippa zvládne. (07.12.2009)

Film na který jsem náhodou narazil při procházení filmografie Winony Ryder se stal velkým překvapením. Těžko o tom něco bližšího říci, jelikož příběh je dost zamotaný, přesto ale perfektně čitelný, i když jsem ho viděl v originále bez titulků. Až zbytečně kvalitní casting ve vedlejších rolích přihrává výborně napsanému scénáři pro hlavní postavu. Není to akční snímek, to ne, je to pocitovka. Kdo nemá na to vrtat se v ženské mysli, ať si to ani nezkouší pouštět, jde o to Pippu Lee sledovat, ne pochopit. Líbí se mi na kolika úrovních je děj rozehraný, všichni jsou trochu praštění a jen se snaží přežít. Zkrátka tragikomedie ze života, ne pro každého, ale když sedne ve správný čas na správném místě tak je to tragikomedie sakra dobrá...a těžce podhodnocená....90% (27.12.2010)