Sigur Rós - Heima
Heima: film kapely Sigur Rós
Heima
VOD (1)
Obsahy(2)
Vizuálně ohromující záznam kapely Sigur Rós, která je produktem a zároveň součástí své rodné země s její dramatickou krajinou a úzce propletenou společností. Po návratu domů z dlouhého turné v roce 2006 se tato islandská kapela rozhodla zahrát řadu volně přístupných, většinou neohlášených koncertů. Hrála pro různě velké skupiny diváků všech věkových skupin, ve vesnických kulturních sálech, na společenských večírcích, v hlubokých údolích a širokých polích, v opuštěné rybárně a v ekologickém protestním táboře. Kontrast skromných a majestátních prostředí dokonale doplňuje zvukovou paletu kapely, známé pro skladby kombinující tichá rozjímání a extatická, bouřlivá vyvrcholení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (181)
Úžasný pohled na pohádkouvou zemi zvanou Island. Krásné a především netradiční záběry tamní přírody jsou doprovázeny hudebním doprovodem snad nejpodivnější hudební formace, co jsem kdy slyšel. Nemůžu říct, že by se mi jejich relaxující styl hudby nelíbil, ale občas (hlavně když zpěvák zpívá vejšky, tuším, že se tomu říká falzety) mě to chytalo za uši. Ale hraní na různých zvláštních a magických místech a to všechno zadarmo, mi přijde jako skvělý nápad. Bydlet tam, tak bych se šel určitě podívat a poslechnout. Nejvíc mě asi učaroval člen kapely, který si setavuje vlastní "xylofóny" z kamenů, které pak znějí opravdu zajímavě. Rozhodně doporučuju hudebním labužníkům a ostatním, kteří chtějí alespoň na chvilku navštívit překrásnou zemi, kde se zastavil čas. Na plnej počet to ale není... Počítám, že wonder by vydržel sledovat maximálně 10 minut, než by se z toho dočista ... :o)) ()
Tento unikátní, vizuálně i akusticky podmanivý hudební dokument vznikl poté, co se skupina v létě 2006 vrátila do své vlasti z celosvětového turné a uspořádala několik neohlášených koncertů s volným vstupem. Skládá se ze záběrů z jednotlivých koncertů v různých prostředích (v kulturním sále – uprostřed údolí – ve staré rybárně), ze záběrů divoké islandské přírody a taktéž z komentářů samotných členů bandu, z nichž se dozvíme něco málo o nich samotných, o úskalích popularity, o výjimečnosti Islandu nebo třeba i mentalitě a způsobu života Islanďanů… ~ Celý film je upřímným projevem vlastenectví a patriotismu. Heima = vlast. Island a jeho specifika. Multiinstrumentalisté Sigur Rós v čele se zpěvákem Jónsim (a jeho falzetem) divákovi nabízejí jedinečnou syntézu obrazu i zvuku k rozjímání i relaxaci, prostoupenou na jedné straně pozitivní energií a životním entuziasmem, na druhé straně také nepopiratelnou severskou melancholií i nostalgií. Jejich hudba je pohlazení na duši, je poměrně minimalistická, melodická i experimentální, písně jsou mnohdy zakončeny až extatickým finále. ~ Silně atmosférický, pokorný pohled na svět, z něhož se po kouscích vylupuje krása okamžiku, ticha i tónu. ~ ~ Hrát na Islandu je pro mě vždy nervy drásající záležitost. ()
Takovéhle dokumenty by zde měly mít vlastní kategorii, protože Heima se moc hodnotit nedá. Krásná hudba spojena s haldou vzpomínek, krásné záběry, které zatím bohužel vzpomínky nevyvolávají. Tři půlhodiny přemýšlivého kochání a pak to vypluje ven. Kdo má alespoň trošku kladný vztah k Islandu i k Sigurům by Heimu vidět měl, o tom žádná, ale ze mne ty hudební dokumenty vždycky tak rychle vyprchají. ()
Zaprvé, nemám rád dokumenty o hudebních kapelách. Nezajímá mě jak žijou, co dělají a tak. Je mi to u prdele. Zadruhé, tahle hudba je mi hooodně cizí. Prostě člověk, který "vřeští" jako by ho tahali za kule, to prostě není můj šálek kávy. Obecně při post-rocku necítím nic, co bych měl při poslechu hudby cítit. Tohle jsou moje subjektivní pocity. Takže sledování tohohle bylo pro mě malým mučením. Ale abych jen nekritizoval, objevují se zde krásy Islandu, které nelze opomíjet. Začáteční video pozpátku bylo hezké. Jinak velká nuda. Proto 2*. ()
Island je opravdu unikátním místem na této planetě. Je to tak pozoruhodné místo, že lidé začali přemýšlet o tom, jak by se z toho dal vytřískat kapitál. Dostatečně si toho neceníme, všech těch krásných, zvláštních věcí, které tu máme. Například se bourají staré budovy, aby se postavily podle našeho názoru ošklivé, aby se postavily veliké. Možná chceme jen předstírat, že jsme něčím, čím ve skutečnosti nejsme. Lidé by se dali rozdělit do dvou kategorií: Lidé, kteří chtějí v co nejkratším čase vydělat co nejvíc peněz a pak takoví lidé kterým leží osud země dlouhodobě na srdci. Tím myslím především velkoprůmysl na Islandu, kde se stále častěji staví hliníkové továrny. Přidali jsme se k protestnímu táboru ve Snofellu, kde se demonstrovalo proti stavbě přehrady v Kárahnjúkaru. Místo, kde se přehrada nachází, je největší nedotčenou vysočinou v celé Evropě. Chtěli jsme ukázat svou solidaritu tím že jsme tam vystoupili. Měli jsme nějaké schéma zapojení a potřebovali jsme generátor na výrobu proudu. Ale právě proto, že jsme tu posledně byli protestovat proti stavbě přehrady která měla produkovat elektřinu, tak jsme přišli na nápad zahrát tady unplugged. Přesně v ten moment, co jsme začali hrát, ulehnul vítr. Po našem vystoupení se vítr znovu zvednul. Když jsme přijeli a viděli tu přehradu, tak jsme všichni najednou ztratili řeč, protože se jednalo opravdu o gigantické monstrum. Je to nenávratně ztracené, stojí to teď celé pod vodou. Je to opravdu smutné. Má cenu něco dodávat? Nejlepší hudební DVD, které jsem doposud viděl. ()
Galerie (6)
Photo © Klikk Production
Reklama