Sigur Rós - Heima

Island. Země hor, ledovcových říček, kde žije jen okolo třísettisíc obyvatel. Sigur Rós. Kapela, která se se svoji atmosfericky jemnou hudbou odkazuje ke svým kořenům, tradicím. Lidé, mladí, staří, je na jejich koncertech s němým úžasem pozorují a nechávají sebou prostupovat čisté pozitivní tóny. Očisťující hudební zkušenost. (12.07.2008)

Takovéhle dokumenty by zde měly mít vlastní kategorii, protože Heima se moc hodnotit nedá. Krásná hudba spojena s haldou vzpomínek, krásné záběry, které zatím bohužel vzpomínky nevyvolávají. Tři půlhodiny přemýšlivého kochání a pak to vypluje ven. Kdo má alespoň trošku kladný vztah k Islandu i k Sigurům by Heimu vidět měl, o tom žádná, ale ze mne ty hudební dokumenty vždycky tak rychle vyprchají. (09.12.2013)

Pozoruhodný mix dokumentárního filmu s hudebním filmem. Mapující tůru nejznámější islandské kapely Sigur Ros po jejich rodném Islandu. Chvilkami opravdu magické spojení opojné hudby s nádhernými přírodními scenériemi, kterými Island disponuje. Chvilkami jsem měl opravdu silné nutkání udělat si výlet na Island. Milovníci Sigur Ros či severské divočiny nejspíše přihodí ještě jednu hvězdičku. (04.09.2013)

Jejich hudba uklidní, pohladí na duši a neskutečně uvolní jako snad žádná jiná. Sigur Rós jsou, řekl bych, již národními hrdiny po celém Islandu, co se historie a budoucnosti této země týče. Na jejich koncerty chodí nepřeberné množství lidí a je jedno kde, vždy svými nádhernými, neskutečně osobitými nástroji dokážou své diváky vtáhnout do své báje, která nekončí, ale právě začíná. Island je zvláštní země, a této kapele neskutečně prospívá. Její hloubka, její myšlení, její krajina, její nádherná, a neskutečně okouzlující atmosféra spolu s výbornou akustikou dokáže nevídané. Jít na jejich koncert je, jakoby se posluchač okamžitě propadl do jiného světa. Tak jako se Alenka objevila v říši Divů. To vše, přijde v tomto dokumentu tak neskutečně samozřejmé, že se divák nestačí divit, jak krásný kus země, ojedinělý kus země, na Světě existuje. Zvláštní tak moc, že ho dokáže pohltit do svých útrob společně s jejich muzikou, jejich folklórem. Island a Sigur Rós jsou jako jedna tvář, která se nikdy nerozdělí ani se neztratí ze vzpomínek diváků a posluchačů. Tak jest pojmenována Heima, hudební dokument o zemi, o národu, o skupině, kteří svojí mentalitou přesahují hranice absolutna. (10.01.2008)

Hudba z jiného světa. Stačí se podívat na videoklipy - Hoppipolla, která zní v Heimě u pouštění draků - důchodci si v něm hrají jako malé děti, zvoní na zvonky, skáčou do louží, hrají si s dřevěnými zbraněmi - jestli se členové kapely ve svých postojích nijak nepřetvařují, jakože tím jsem si jistý, pak až mě z toho mrazí v zádech. Uspořádat koncertní turné zdarma, jen pro lidi, vdechnout život zapomenutým místům a hrát kdesi na loukách, to nezaslouží pouze obdiv a respekt. Měli bychom si z té z té jejich lásky k zemi odnést ten samý přístup, a vůbec v tom není nádech nějakého klišé. Tohle není Michael Jackson, který volá "spread the love, save earth". Tohle je parta introvertních Islanďanů, kteří pouze milují hudbu a svoji zemi. Přísahám, že jsem neviděl emotivnější hudební dokument. Na koncerty chodili nejenom lidé středního věku, ale i batolata, staří, handicapovaní...O život, přírodu, vřelost v Heimě jde stejnou měrou jako o samotnou hudbu. Jak bych to řekl, Sigur Ros povzvedávají duši. Těžko se k tomu hledají slova. Jak píší ostatní, to se musí vidět. P.S. Připravte si kapesníky a bookujte letenky na Island. (09.08.2011)