Občan Havel

Očekával jsem, že se dovím více z prezidentského zákulisí. Bohužel o toto zákulisí jsem se musel dělit z Havlovými názory a úvahy, z nichž byla pro mě zajímává nebo spíše nová jen určitá část. Zejména bych zmínil jeho názor na byrokracii v evropských institucích. Dovolím si co nejpřesněji citovat pana Havla " Mají tam stovky úředníků na válku v Albánii, pak je válka v Albánii a oni se ptaj jak je možné, že je válka v Albánii ? K čemu tam jsou? Na hovno ! Co vědí o Albánii ? Hovno !" Krásná ukázka pro soudruhy z ODS, kteří tvrdí že Havel nemá názor. Dále se mí líbilo co řekl ohledně prodeje SVÉ Lucerny !! To sedlo, to sedlo ! Ze zákulisí se mi nejvíce líbilo vše, co se týkalo jeho vztahu s Klausem a ke Klausovi. Hrozně rád jsem viděl a slyšel i Olgu Havlovou, myslím si, že každej chlap by byl na takovou ženskou pyšnej, to, že za ním stála i v nejhorší době z ní dělá nesmírně silnou a mě ohromně sympatickou ženu, která byla navíc charismatická a noblesně šarmantní . Velkým překvapením byla pro mě Dagmar Veškrnová - Havlová, na její adresu jsem měl jen mnoho ironických poznámek, ale po tomhle dokumentu mám pocit, že nebyly na místě. Na mém názoru na její vztah k panu Havlovi asi silně zapracovala media a na mém názoru přímo na ní zase zapracovala její poněkud "nešťastná" mediální prezentace. V tomto dokumentu mě byla Dagmar sympatická, byla zábavná / kolíky na zadku/ a hlavně působila skutečně jako bytost, které záleží na jejím manželovi, má ho ráda a obdivuje ho za to co umí , jaký je a co dokázal. Neměl bych však čistý svědomí, kdybych nezmínil i zápory dokumentu, především jsem čekal více "zákulisních" informací. Jak dlouho probíhají přípravy na státní návštěvu u prezidenta, jak Václav Havel jedná s českými politiky a hlavně jak probíhala jednání s prezidenty USA, Ruska, Francie co si jako mezi sebou říkají. Nemyslím politického, ale osobního na to jsem se těšil. To, že Jacques Chirac jel po Dáše mě nestačilo:) Taky jsem chtěl znát jaký má pan Havel vztah k různým světovým politikům. S těžkým srdcem dávám dokumentu Občan Havel pouze lepší průměr. S těžkým proto, že jsem musel odlišit hodnocení dokumentu od hodnocení osoby. Václav Havel totiž jako člověk, politik i občan má u mě pět hvězdiček. Od roku 1989 až do současnosti / komunistický prasata před rokem 1989 nepovažuji za lidi a tak je ani nepočítám/ zůstal pro mě jediným politikem, jehož názory respektuji i když s nimi ne vždy souhlasím a kterého si nesmírně vážím za jeho postoje, za jeho povahu, za jeho myšlení a hlavně za hodnoty které sdílí. Václav Havel mě v politice chybí. S ním totiž odešla má poslední naděje v politickou morálku, lidskou slušnost a pravdomluvnost. Dne 17.11. Po další projekci zvedám o jednu hvězdičku, protože Havel je prostě VELEFRAJER ! (24.02.2008)

Film je od první do poslední vteřiny napěchován raritními a atraktivními záběry (což se při množství natočeného materiálu dalo čekat), přičemž výsledná podoba Václava Havla je poměrně dost odlišná od obecného povědomí o jeho osobě. Občan Havel je překvapivě dokumentární komedií s roztržitým a vtipným hlavním hrdinou, který se v lecčems podobá postavám ze svých her a který má zároveň pevná a jasná stanoviska. Žádný chladný mramorový pomník velké osobnosti Václava Havla, ale sebeironický portrét malého velkého krále s krátkými kalhotami vládnoucího žabomyším domácím poměrům. (08.02.2008)

Moje špatné hodnocení tentokrát snad ani tak nesvědčí o tom, jak moc považuji film Občan Havel za špatný, jako spíše o tom, jak špatně jsem si ho ke zhlédnutí vybral. Film nabízí, a je téměř jisté, že šlo o záměr, Havla jako tvora, jemuž nic lidského není cizí, pokud to ovšem je morálně indiferentní nebo kladné. Toto "krásné líčení" není dost možná v případě Havlových vlastností nijak nadnesené, ovšem horší je to s rozhodnutími. Každý člověk dělá chyby, každý člověk se čas od času mýlí, případně alespoň zastává kontroverzní názory. A tu, světe, div se, Havlu, zdá se, je tento aspekt lidství upřen. Ne, že by nebyl vlastní Havlovi skutečnému, ale Havlovi dokumentovému je cizí. A proto, když je Havel obviněn z rozbití republiky, není hájen, ale Olga Havlová dělá psí oči a říká, jak se jich toto obvinění hluboce dotklo. Nebyl bych nijak proti tomu, jenže... víc se to neřeší. Tzv. humanitární bombardování Jugoslávie je pro jistotu ignorováno zcela. Proč? Což k němu neměl Havel co říci? Vždyť je to téma bolestné, kontroverzní, zajímavé a do tohoto dokumentu jak dělané. Ale možná by si pak méně lidí myslelo, jaký že je to prima chlapík. Nejsem nijak protihavlovsky zaměřen (ač nemám např. radost z jeho jistých antivědeckých postojů, což dokument mimochodem též ignoruje), ale i tak mám pocit, že výběr materiálu je značně stranný a u dokumentů nemám moc tuto vlastnost rád. Osobně jsem se hodně těšil na pohled do zákulisí prezidentování, ten je ovšem velmi chudý na úkor pejsků, manželek, košil, koncertů, zdravotního stavu (zde se pro změnu ignoruje "léčení kameny") atd. Nu, proč ne, dokument měl přeci jiný cíl, že? Ano, měl. Měl ukázat Havla jako především lidskou bytost, občana. V této snaze v mezích možností film, myslím, uspěl. Ony meze je však třeba pojmenovat. Stačí jediná věta: "Havel vždy ví, že je natáčen." Prosté **. (23.02.2009)

Ze všech stran jsem slyšel jásot nad tím, že se film věren svému názvu nevěnuje Havlovi Politikovi. Proto jsem se pak nestačil divit při zjištění, že primární dokumentární nit sleduje Člověka Havla a jeho konflikty a názory v souvislosti s, ehm, politikou. Ale i tak se k pozitivním ohlasům přidávám, protože tahle podoba zábavně-vzdělávací formy mi bezmála učarovala, jakkoli se dalo tematicky rozkročit mnohem dál. (28.09.2008)

Václav Havel je jistě osobnost, která je výjimečná. Tento dokument ho ukazuje nejen jako ctihodného prezidenta, ale především jako člověka. Člověka, který nadává, raduje se nebo smutní (pasáž úmrtí jeho první ženy Olgy). Škoda jen, že je to trochu chaoticky sestříhané (z počátku). A přece jen, mohli se z těch 13 let vybrat i zajímavější okamžiky, ale co. Slušné 4 hvězdy pro Občana, jehož jméno je v naší republice symbolem svobody. (23.11.2008)