Občan Havel

"Demokracie omezuje ty, kteří ji berou vážně, a zaroveň dává téměř neomezené možnosti těm, kteří jí pohrdají." Taková jsou slova našeho bývalého prezidenta, jehož lidskost a upřímnost sálá z každého okamžiku Občana Havla. Tenhle až neuvěřitelně otevřený a intimní dokument disponuje několika momenty, které mi ještě nějakou dobu pravděpodobně utkví v hlavě; ať už je to rozhovor se Zemanem, který na mě snad poprvé v mém krátkém životě teenagera působil skutečně chytře a sympaticky, nebo příjezd prezidenta Clintona, který zas výborně sedl mé americky založené části duše a připomněl jí doby, kdy Spojené státy ještě patřily k obdivovaným světovým mocnostem. Osobně bych do "prezidentské kuchyně" nahlédla klidně ještě o několik minut déle, byly momenty, které by si dle mého názoru zasloužily víc než několik málo sekund, ale to by pak do oběhu taky asi mohl někdo pustit všech 40 tříhodinových kazet. Občanu Havlovi jakožto dokumentu dávám nakonec čtyři hvězdičky, ačkoliv občan Havel jakožto člověk by jich ode mě dostal plných pět. (28.05.2008)

Odpad nedám, i když pár minut po zhlédnutí bych ho bez váhání dal. Ubohá groteska, kde je místo Chaplina Havel. Přímý důkazní materiál o dalším podvodu, spáchaným na československém národě. Po únoru ´48 tady máme Sametovou revoluci ´89. Ukazuje to nesmyslnost, bezradnost a nečinnost Václava Havla, který nechal každého, ať si s republikou dělá co chce. Je to šaškárna, sorry všem co mají jinej názor. (12.09.2011)

Na to, že jde o "pouhý" dokument, to nás - zaplněné kino - doslova vtáhlo do děje. Být v blízkosti s jednou z největších osobností naší historie, vnímat s ní převratné dějiny ale i řadu vtipných a paradoxních situací, to mi zatím nenabídl žádný jiný podobný snímek. Ještě více jsem si uvědomil jedinečnost a výjimečnost Václava Havla. Díky pane prezidente nejen za Váš nadhled a humor! (09.02.2008)

Rovnou řikám, že Havla nemam moc (teda spíš vůbec) rád. Nebudu tady hodnotit osobu pravdoláskovce Havla, ale film Občan Havel. Já jsem tak nějak očekával dokument, kterej mi připomene ty 90. léta a třeba se i něco zajímavýho dozvim. Místo toho 2 hodiny čumim na domácí video. Tohle prostě neni dokumentární film. To je akorát taková marná snaha vykreslit Havla jako největšího sympaťáka po Sluncem + občas poplivat jeho odpůrce (tady byl terčem hlavně Václav Klaus a celkově SPR-RSČ). Jestli v celym dokumentu bylo něco zajímavýho z historickýho hlediska, tak snad akorát setkání s Milošem Zemanem. Ale na místě Zemana bych Veškrnu asi tak po minutě musel nejspíš umlátit tupou stranou sekery. Pak mě teda ještě pobavilo, že jsem se dozvěděl, že Dáša se před tim slavnym pískánim dost posilnila šampáněm. Prostě první "dáma" jak se patří. Nejdřív si vožrat držku (za peníze daňovejch poplatníků) a pak udělat ostudu ve sněmovně. Uvažoval jsem, že dám 2 hvězdy, ale strašně mě iritoval pohled na xicht Džamila Kocába, kterej se tam občas vyskytoval, takže speciálně za Kocába hvězda dolu. Jinak bych si docela rád přečet názor Vítězslava Jandáka na tento film :-) (24.03.2011)

Moje vysoké očekávání se zcela naplnilo! Václava Havla mám rád, to je třeba říci již na začátku a moc jsem se těšil na toto dílo, které nechá běžného občana nakouknout na politiku tak, jak to člověk nezná, ale hlavně představuje Václava Havla ne jako prezidenta, ale jako člověka, který má smysl pro humor, který má své slabosti a dokonce mluví sprostě. Prostě jako každý z nás. Je to vlastně takový báječný nekrolog Muže, který je ještě naživu. Je zde krásně vidět, jak se peče vysoká politika, s poradci, kteří diskutují o každém proneseném slově. Všimněte si, že Klaus sám se kamery bál jako čert kříže. Zatímco Zeman si s prostořekostí sobě vlastní řekne o další becherovku. Pane Havle, nestyďte se, je to dobrý, Dáša pískat nemusí! (10.05.2009)