Sweeney Todd

Miluji britský humor, miluji britské legendy a miluji britské filmy, které se skromně točí pro televizi a přitom jsou to bomby. Žádný komerční trhák, pro mě neznámá jména herců, žádná načančanost. A co tu tedy je? Svěžest, děj, herecké výkony, psychologie, uvěřitelnost. Miluji tohoto Sweeneyho Todda, stejně jako miluji Sweeneyho Todda Tima Burtona. Oba filmy jsou o téže věci, ale jsou tak jiné, jak si jen lze představit. (10.03.2008)

Seznamte se, velevážený pan Sweeney Todd. Potkat ho můžete nejen na Broadwayi či ve (pře)stylizované podobě u páně Burtona, ale i v této adaptaci původního lidového příběhu z produkce BBC. Úspěch pana Todda stojí především na dvou aspektech. Atmosféře a hereckých výkonech. První je naprosto perfektní a to nejen díky znepokojivému hudebnímu podkresu. Druhé při pohledu na obsazení netřeba komentovat. Celek by nedržel pohromadě ani na jediný moment nebýt Raye Winstona v roli vašeho starého dobrého holiče. Možná chvíli bude trvat než přijdete na chuť jeho "psychotickým návalům", ovšem je to jen otázka času. Pak již stačí pouze se pohodlně usadit a plně se svěřit do jeho makabrózní péče. Nemusíte mít strach, dobře se o vás postará. Jeho klientela by mohla vyprávět. Kdyby tedy mohla. (14.01.2008)

Místo na okoukané efekty a rádoby cool vzhled vsadil Moore na drsnou realitu špinavé Anglie a vynikající herce. Ray Winstone s přehledem strčí do kapsy většinu hollywoodské A třídy a předvádí pravděpodobně nejlepší herecký výkon, jaký jsem letos viděl. V rámci televizní produkce je Sweeny Todd maximum, kterému se vyrovná jen máloco. (02.12.2007)

V porovnání s tímhle Toddem je Burtonův radostnou selankou, kde vlastně všichni jen předstírají, že jsou zlí, ale nemyslí to tak úplně vážně a je to spíš sranda. Tenhle Sweeney Todd je psychopatickej padouch a svoje vraždy skutečně prožívá - ať už jde o to uspokojení nebo šok z toho, co provedl. A není úplně necitelnej, může se klidně i zamilovat nebo si někoho oblíbit a pak mu vadí, když ho musí zabít. Takovej je to chudák, no! Ray Winstone tu předvedl celou škálu různejch stavů a nelze než mu vyseknout poklonu. Atmosféra tohohle díla je těžce psychoidní a asi Vám nezpůsobí zrovna euforické opojení. A emoce jako hněv, depresi, frustraci, výčitky, lásku, vinu a pod., se z toho podařilo vyždímat mnohem víc, než z Burtona, odkud si nepamatuju nic krom švábů v koláčcích paní Lovettové, knírku Šáši Cohena a basu Alana Rickmana. (28.09.2012)

„Řekněte mi proč?" „Protože jsem mohl." Skvělý R. Winston hraje naprosto přirozeně - stačí jen pohled, přimhouřené oko, otevřená ústa. S úsměvem podřízne svého zákazníka, a že těch podříznutí je, až krev stříká na všechny strany. A pak je tu paní Lovettová. Místo otevřené lásky se stávají obchodními partnery. Ona mu posílá zákazníky, on ji zásobuje, aby její tajemné masové koláče byly nejlepšími v Londýně. Jenže přísloví o džbánu se nakonec stejně naplní... Herecky je film skvělý, mezi dalšími vyniká úlisný otec (David Bradley) či nekompromisní Fielding (David Warner). Kromě špíny a krve dojde i na sex. „Peklo neexistuje. Děláme si ho jen my tady na zemi..." „A co když se mýlíte?" „Pak jsme ztraceni." (14.04.2022)